| na další stranu Vladimír Konůpka
 TAM
Tam kde tě hledám jsou jen písmenakde tě potkám jsou bílé nepopsané listy
 kde těpoznám je vakuum
 miluji    probouzím se
 
 Tam kde tě vidím
 jsou schody
 po
 nichž
 ke
 mně
 scházíš…
 
 Strašně mi lásko scházíš
 XI/1969
 MÁ LÁSKO
(v tichém objetí).Blance
 
 Jeden krok zpátky
 a dva kroky dopředu,
 každé ráno postojíme
 v konejšivém objetí.
 
 Den za dnem se odkud kam? Blížíme,
 cestou posetou třpytivými střípky
 tisíce roztomilých láseček,
 vždyť jsou jen dva příběhy skutečné lásky,
 co znají všichni a všude.
 
 Jeden krok zpátky
 a dva kroky dopředu,
 večer co večer postojíme
 v konejšivém objetí.
 
 To přišel čas položit stonek růže,
 co jsme tou cestou
 dlouho tak zarputile svírali,
 a pak si z dlaní pomalu, soucitně,
 vzájemně vytahujeme trn po trnu…
 XII/2023
 
 |