Adam El Chaar

RUSY RUŠÍ VŠICHNI (ZJARA 22)

Svět dává ruce pryč od řezníka, šílence, špatného šachisty a hrobníka, jak je „západní propagandou“ titulován prezident Ruské federace. Brutální invazí do mírumilovné Ukrajiny si definitivně nasadil auru Adolfa Hitlera, který proslul taktikou spálené země i lidí. Nejkrutější zbraň, kterou Führer disponoval, byla raketa V2. Jak by to asi dopadlo, kdyby se mu tehdy dostala do rukou zbraň nukleární?
Světová válka, to dnes díky jadernému arzenálu velmocí znamená totální zničení. Naučili jsme se jednat do zemdlení. Putin teď bouchl do stolu s tím, že už takhle dál prostě nemůže. Chce vrátit Sovětský Svaz. Nebo carské Rusko. Nikdo mu nerozumí. Říká, že kdo má sílu, nepotřebuje rozum, a tak se ho už nikdo ani chápat nesnaží. A on hrozí, že se vyjádří jadrněji.
Kágébákovi z Kremlu ruský hokejový nároďák na olympiádě v Pekingu k invazi málem nadělil zlato, díkybohu ho ve finále porazili Finové. Putin si zajistil podporu čínského prezidenta Pchinga, který považuje Taiwan za neoddělitelnou součást Číny. V první den ruského vpádu na Ukrajinu hned vyslal letadla na tradiční provokativní let vzdušným prostorem úspěšné demokracie při svém jižním pobřeží. Taiwan tradičně letěl čínský let vyprovodit.
V Rusku se po roce 2014 běžně sdílel názor shrnutý do hesla „Krym naš“. To, že anexi černomořského poloostrova většina občanů akceptovala, Putinovi k nynější invazi jistě dodalo odvahu. Na druhou stranu proti ní mnoho Rusů statečně protestuje. Ruská policie demonstrace bedlivě sleduje. Náhodně vybrané odvádí do antonů, jak to známe z rok starých akcí proti uvěznění Alexeje Navalného.
Křehká babička, která zažila obléhání Leningradu, drží dva transparenty a je odvedena těžkooděnci. Dosud za účast hrozila pokuta a dva týdny vězení, ruská generální prokuratura sazbu nově zastropovala patnácti lety. V Rusku jsou teď protestní demonstrace automaticky brány tak, že je pořádá extrémistická organizace, a ruší se poslední svobodná média.
Ministr vlády Petr Fiala hlásí, že na uprchlíky jsme připraveni. Ukrajina ze země nepouští muže od osmnácti do šedesáti let, musejí bránit vlast. Protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil upozorňuje na tři sta dvacet tisíc ukrajinských narkomanů, někteří uprchlíci podle něj budou potřebovat substituční léčbu. Rusové na obsazených územích ruší metadonové kliniky, tento způsob léčby zdá se jim poněkud humanistický. Nejvyšší ruská garnitura je podle Vobořila propojená s mafií a obchodem s drogami.
Rusko po desetiletí vede dezinformační kampaň v Evropě, údajně ztotožňuje Evropskou unii s nacistickým Německem, má Státní dumu i vládu, ale je to jen kompars. Rozhoduje prezidentská kancelář a Rada pro bezpečnost. Velké slovo má prý i mluvčí Dmitrij Peskov. Tento model imponoval kabinetu našeho prezidenta. Miloš Zeman svého přítele Putina zatratil až v den invaze.
Ruský prezident nemá co ztratit a má jaderné hlavice. Jak řekl Albert Einstein: „Nevím, s jakými zbraněmi se bude bojovat třetí světová válka, ale ta čtvrtá s kameny a klacky.“ Místo islámských hord táhne na Evropu východní bratr rudý vztekem. Fandíme Ukrajině, pomáháme jí zbraněmi i morálně. Sláva Ukrajině! V ringu je proti té obludě sama. Uvalujeme sankce, jaké tu ještě nebyly.
Putin slibuje zemím, které by Ukrajině chtěly vyrazit na pomoc, odplatu, jakou ještě neviděly. V prasátku má prý na dva roky válčení. V covidové izolaci, do které se z vědomí vlastní nepostradatelnosti uvrhl, shodil pytle populismu. Zbyl čirý nacionalismus. Oslabit NATO, získat respekt pro Rusko – to mají být jeho cíle. Ale co ty prostředky?
Čína vyváží státní kontrolu médií i občanů nejen do Ruska. Tyto systémy umožňují pružně interpretovat současnost i minulost, zacilovat kampaně skupinově i individuálně. Zbrojní, kybernetická, hybridní, informační – válka se dnes odehrává v několika dimenzích.
Uvidíme, jak dlouho vydrží naše deklarovaná jednota. Teď je nesená emocí a pocitem procitnutí do archetypu druhé světové, o které všichni viděli desítky dokumentů. Mezi mnohými má ale Putin pověst lídra, který důvtipem strčí západní státníky do kapsy. Elokvence patří stejně jako charisma do základní výbavy krutovládců. Padli byste mu do náruče. Čím víc budou Rusko jedni dehonestovat jako říši zla, tím víc ho jiní budou honosit, třeba jen z odporu k těm prvním.
Ruský vůdce používá prázdnou frazeologii cílenou na efekt. Vyznačuje se nulovou emaptií a za bodrostí skrývá latentní vztek. Nově navíc vypadá jako uzlíček neštěstí, nic dobrého nevěstí. Má vztek, nedaří se mu. O kvalitě ruské armády něco říká i neustálá informovanost CIA o jejích plánech. V legendárním videu Navalnyj telefonicky vyzpovídal agenta tajné služby FSB, který mu předtím nandal novičok na spodky. Odstranění opozičního předáka překazil pilot letadla, který rychle přistál a předal ho lékařům.
Vztek na Rusy je s naší historickou zkušeností přirozený, nesmíme ale rezignovat na snahu dívat se na věc bez emocí. Snažme se pronikat i do toho, co je na první dobrou nepochopitelné – teror nebo Rusko. Neoznačujme za agresora Rusko, ale Putina. Neuvalujme kolektivní vinu. Ta dodává sílu k boji, pomáhá zmáčknout na bližního spoušť, udělat mu z domu spoušť, ale zatím neplýtvejme vztekem. Vzpomeňme, jak byli Ukrajinci do poslední chvíle klidní.

Vláda požádala doménu CZ, aby odpojila proruské servery. Doména jí vyhověla. Vypnutí potrvá jen během současného napětí. Lidé bývají na svobodu hákliví. Na svobodě slova to jde nejvíc vidět. V tom byl hlavní problém očkovacích kampaní – vnucovaly pravdu. Lidi se díky vlezlým reklamám naučili vzdorovat. Svoboda je pro lidi to nejcennější. Svoboda je člověk sám, jeho identita.
Diktatury jsou flexibilní proto, že v nich rozhoduje jediný člověk. Víc hlav víc ví, ale pomaleji. EU není o moci, ale o shodě, proto je tak úspěšná. Stojí na sladěných ekonomických zájmech, sdíleném blahobytu. To vede k jisté změkčilosti, rozmazlenosti. Povinnou vojenskou službu jsme zrušili, voják je teď profese. V obraně spoléháme na NATO, ve velkých střetech má hlavní slovo USA. Šli bychom do boje stejně samozřejmě jako Ukrajinci, kteří bez helmy, s vlasteneckým úsměvem na rtech patrolují v ulicích Kyjeva, zatímco za branami se šikuje deset tisíc brutálních těžkooděnců z Kadyrovova Čečenska?

Na Ukrajině je osmnáctiměsíční vojna a branná povinnost mužů mezi osmnácti a šedesáti lety. Z ciziny se na obranu rodné hroudy vracejí ukrajinští vlastenci včetně tenisty, který porazil Federera – Sergeje Stakhovského. České firmy už postrádají patnáct procent ukrajinských zaměstnanců. Taky jsme do toho v tom osmatřicátém chtěli jít, naše vedení ale odhodlání nesdílelo. Jak bychom byli příkladní! Nebo měl Beneš recht?

Ukrajinští chlapi se samopaly mají výraz, že jsou ve správnou dobu na správném místě. Politici vedle studentů. Zůstaneme, ubráníme. Svět tleská úchvatnému divadlu, které se mu před očima on-line odvíjí. Protestující Rusové většinou říkají, že nechtějí válku, ale to je přece samozřejmé. Ani Putin nechtěl válku. Správná formulace by byla, že chtějí suverénní, ne vazalskou Ukrajinu.

Ruský prezident vyzývá ukrajinskou armádu, aby se vzdala a kolaborovala. Po ukrajinském lídrovi Volodymyru Zelenském jde soukromá Vágnerova armáda. Za jeho hlavu mají hrdlořezové slíbenou tučnou odměnu. Jejich vůdce si dal krycí jméno podle Hitlerova oblíbeného hudebního skladatele a na rameni má vytetovaný hákový kříž. Jeho tým zajatce mučí vyloupnutím očí nebo je upaluje zaživa. USA nabízejí Zelenskému azyl. Jeho odpověď se stává virální: „Potřebuji munici, ne odvoz.“

Putin na Zelenského místo plánuje dosadit Viktora Janukovyče, kterého Ukrajinci protesty sesadili v roce 2014. Důvodem bylo, že na žádost Moskvy odstoupil od asociační dohody s Evropskou unií. Pokud Rusko vyhraje, bude protežovat menšinový názor a amplifikovat ho represemi. Putin-Versteher, tedy chápači Putina, jak se v Německu říká těm, kteří se v jeho jednání snaží najít smysl, jsou pomalu vlastizrádci. Za schvalování invaze u nás nově hrozí až tři roky vězení.

Kadyrov tvrdí, že Putin se vždycky rozhoduje dobře. První den nasazení je zabita jeho pravá ruka i s úctyhodným plnovousem. Ukrajinské bezpečnostní složky likvidují dva pokusy o atentát na svého prezidenta. Mrtvých ruských vojáků je po pěti dnech šest tisíc. Stovky mrtvých civilistů, desítky dětí. V dalších dnech čísla raketově rostou. Premiér Petr Fiala Zelenskému na požádání zasílá zbraně. Česko vítá první dva tisíce uprchlíků.

Po počátečním odporu souhlasí s odpojením Ruska od systému SWIFT i Němci a Orbán. Ten prohlásí: „Není čas být chytrý, tohle je válka.“ Slavný absolvent FAMU Emir Kusturica i krasobruslař Jevgenij Pljuščenko s Putinem nadále táhnou za jeden provaz. Hlavním sankčním opatřením je odstřihnutí Ruska od dolarů a eur. Německo se vzdává své dlouholeté nevměšovací doktríny, neutralitu porušuje i Švédsko – dodávají Ukrajině vojenskou pomoc.

Ukrajinci vzkazují, že Němci poslali nepoužitelné rezavé bomby v plesnivých krabicích. Lotyšsko povoluje svým občanům, kteří nejsou aktivními vojáky, zapojit se do bojů. Chystá se k tomu i Dánsko. Zeman slibuje abolici, čeští bojovníci za svobodu mají zelenou.

Nietzsche napsal, že každá velká kultura vždycky začala genocidou slabšího národa. Putinovi jde o kulturu asi hodně. Vzteká se, shazuje barelové bomby na činžáky, údajně i jednu vakuovou. Infiltrovaní ruští vojáci vraždí civilisty na potkání. Na Kyjev míří šedesátikilometrový konvoj, který má město obklíčit. Ukrajinci ho nemíní opustit, přísahají boj o každý roh. Slibují nový Stalingrad a připravují Molotovovy koktejly. Se žádostmi o bezletovou zónu v NATO neuspějí. Hrozí jim bezohledné kobercové nálety jako onehdy na přelomu tisíciletí v čečenské metropoli Groznyj nebo v roce 2016 v syrském Aleppu. Nezastaví je prý ani jádro, které Putin s pompou uvádí do pohotovosti.

Tohle je naše západní propaganda, takhle to vidíme my. Média v Rusku jsou pečlivě kontrolována a podávají jiný obrázek. Duma za šíření dezinformací navrhuje milionové pokuty a patnáctileté vězení. Vůdcem to je schváleno. Uvězněný opozičník Alexej Navalnyj na Twitteru burcuje k demonstracím – každého zatčeného ať nahradí dva další. Vyzývá k zahlcení věznic. Evropa zakazuje proruské servery. Okamura protestuje proti cenzuře a vyzbrojování Ukrajiny, které podle něj brání mírovému řešení.

Google Rusům zakazuje reklamu, benzínky jako Shell končí s ropnou velmocí spolupráci. Ceny u nás mají brzy atakovat padesát korun za litr. Rubl padá o čtyřicet procent, po zásahu Centrální banky jen o dvacet. Ekonomové předvídají brzký krach ruské ekonomiky. Západ stiskl ekonomické červené tlačítko, Putin to považuje za vyhlášení války. Rusové stojí fronty u bankomatů, ve kterých dochází hotovost. Poslední možnost, jak se zbavit rublů, jsou nákupy věcí v obchodech, což žene ceny nahoru. Sberbank končí v Česku, pak i v celé Evropě.

Putin svým oligarchům omluvně vysvětluje, že prostě neměl jinou možnost. Podle Navalného chtěl odpoutat pozornost od ekonomických problémů země. Rusko bylo pandemií jednou z nejvíce postižených zemí, ale to nebyl jediný problém. Oči zarouškovaných obličejů oligarchů ho němě probodávají. Vždyť je poslal do kytek. A sebe taky, ale to ukáže čas. Všechno bude záležet na tom, jak se své role zhostí Západ – jestli situace využije k morálnímu smeči.

Ruský punk u nás může imponovat rebelské klace, která nemá ráda vnucování těch správných informací a postojů – konspirátorům upřednostňujícím svobodu, iracionálním osvícencům, těm, kteří mají vztek. Putin je teď nositelem stejné destruktivní, zpátečnické energie jako nacistické Německo nebo Islámský stát, když obnovovali říši či chalífát. Taky by rád cosi obnovil. Díky propracované propagandistické mašinerii nebude mít o přívržence nouzi.

Ukrajina říká, že se nevzdá. Rusko ujišťuje, že bude pokračovat. Ukrajinci bojují za svou dignitu, ale mohou vyhrát? Dodávání zbraní je bude nutit ji prokazovat do nekonečna. Země může skončit jako jeden velký kráter, zatímco Ukrajinci půjdou do EU. Cílem Rusů je dostat obyvatelstvo do stavu, kdy bude chtít mír za každou cenu. V jednom rozhovoru slzí syrský uprchlík, že Putin zničil jeho rodnou zem a teď ničí i tu náhradní.

Rusko chce Ukrajinu pozřít jako Čína v padesátém Tibet. Pching údajně Putina požádal, aby zaútočil až po olympiádě, jistě z nezištné starosti o olympijskou myšlenku. Týden od začátku invaze už z Ukrajiny prchnul milion lidí, u nás je registrováno dvacet pět tisíc běženců. O pár dní později už je to dvojnásobek. Mají nárok na práci, měsíční dávku pěti tisíc korun, lékařskou péči a tak dále.

Psychologové radí kompenzovat úzkost z války účinnou pomocí. Neziskovky lidi odrazují od individuálního dovážení pomoci na hranice, protože tam blokují provoz. V jedné reportáži si místní Slováci stěžují na ukrajinské Romy, kteří prý přišli z druhé strany hranice jen kvůli penězům. Jeden organizátor pomoci říká, že někteří dobrovolníci čekají od Ukrajinců vděčnost a bílou barvu pleti. „Všichni mají představu o plačící ženě s miminkem, která bude vděčná. Ale ono se to neděje.“

„Cílů na Ukrajině dosáhneme,“ trvá na svém Putin. „Lžete sám sobě,“ odpovídá mu francouzský prezident Emanuel Macron. Osmý den Rusové ostřelují záporožskou jadernou elektrárnu, největší evropskou. Zelenskyj říká, že žádná země na světě dosud nezaútočila na jadernou elektrárnu. Nadále marně žádá o bezletovou zónu. NATO se bojí velké války. Biden uvaluje další sankce. Ruská šachistická legenda Garri Kasparov volá po uvrhnutí Ruska do doby kamenné. Zelenskyj přežívá třetí pokus o atentát. Ukrajinci Vágnerovce likvidují i díky echům od ruské tajné služby FSB, která prý s agresí nesouhlasí.

Jeden český diskutér volá po vyhoštění všech Rusů. Dcera zavražděného kritika Kremlu Borise Němcova Žanna namítá: „Nikdo mu neuteče a on si bude dál v klidu zavírat ty, kteří mu nejsou po chuti.“ Papež František na ruském velvyslanectví v Římě oroduje za zastavení vraždění. Bomby čím dál častěji míří na civilisty. Putin se mstí za zabité ruské vojáky, kterých je podle ukrajinských zdrojů už devět tisíc.

Ruští paralympionici se až v Pekingu dovídají, že z her byli vyřazeni na žádost sportovců z jiných zemí, kteří s nimi odmítli soutěžit. Ukrajinští paralympionici, kterým se tak tak povedlo vycestovat z válečné vlasti, deklarují, že nemohou bojovat ve válce, ale ze všech sil budou bojovat aspoň tady. V genocidní Číně. Oligarcha Roman Abramovič, který koncem devadesátých let doporučil prezidentovi Borisi Jelcinovi jako následníka Putina, prodává fotbalový klub Chelsea, se kterým získal všechny možné trofeje. Ukrajina žádá o okamžité přijetí do EU. „Zasloužíme si to,“ říká Zelenskyj.

Místo Green Dealu budeme rádi, když se vyhneme tomu nukleárnímu. Jestli Putin shodí atomovku, budeme muset taky. To už je úděl atomového věku. Na ulicích se o tom nemluví. Lidi nepředjímají, žijí přítomností.

Ostatní tvorba Adama El Chaara publikovaná v Divokém víně:
DV 130/2024: Předsevzetí
DV 128/2023: Chronický kronikář
DV 127/2023: Energy je, Tramvaják
DV 126/2023: Kontrakultura, Berlín
DV 125/2023: Trondheim a Lillehammer a další
DV 124/2023: Tajemství je její hájemství a další
DV 123/2023: Ostrov lekcí a další
DV 122/2022: Koncert před zámkem a další
DV 121/2022: Jaromír Typlt v Uherském Hradišti křičel Stisk a další
DV 120/2022: Decibely
DV 117/2022: Estetika zavrženého
DV 116/2021: Máš zájem?
DV 111/2021: Stáváš se básníkem
DV 107/2020: Maje stát, Topení
DV 100/2019: Jamajka, Čtení a další
DV 96/2018: Monet, V pořádku a další
DV 95/2018: Za rohem
DV 91/2017: Lípa
DV 90/2017: Fucklid
DV 89/2017: Všude, Hladina
DV 88/2017: Portugalstalk
DV 87/2017: ***
DV 86/2016: Negace
DV 85/2016: Vrkat po výtce a další
DV 84/2016: Sardinský spánek v Sassari a vlak do Calgiari a další
DV 83/2016: Lehkost bolesti, Mnich
DV 82/2016: Listí, Směr a další
DV 81/2016: Bouřka, Pláž a další
DV 80/2015: Příště je taky den a další
DV 79/2015: Famózní Soňa z FAMU a další
DV 78/2015: Jablka Nového Zélandu a další
DV 77/2015: Anastazia Christina Praha a další
DV 75/2015: Líbání, pivo a elektro a další
DV 74/2014: Dehonestace a další
DV 73/2014: Švédka v mojí posteli
DV 72/2014: Samsára oslovení a další
DV 71/2014: Sex a nirvána, Teď
DV 70/2014: Vír, Hoření
DV 69/2014: Útulnost spirály, Holky
DV 68/2013: Utéct
DV 67/2013: Celý vesmír možností a další
DV 66/2013: ***
DV 65/2013: Psát
DV 64/2013: Milenky jsou mé myšlenky
DV 63/2013: Óda na konec světa
DV 62/2012: Zoufalé louky a další
DV 61/2012: Vír, Na dně
DV 60/2012: Prosvity, Upřímnost a další
DV 59/2012: Film, Tok a další
DV 58/2012: Nýty usilovných slov
DV 57/2012: Bůh
DV 56/2011: Vin Zlín, Za chvíli a další
DV 53/2011: Stalker jako postmoderní dobyvatel, ***
DV 48/2010: ***
DV 47/2010: Synopse ticha
DV 44/2009: Podzimní skici
DV 41/2009: Kráska a klobáska, Náhody a další
DV 40/2009: Vzpomínka, Láska a další