Adam El Chaar

SYNOPSE TICHA

sypat se sypat
sesypat se

lichá mícha míchá mnicha

Oči vidí
samy jsou viděny v hlavě člověka, který se dívá hlavou jiného člověka
ale duše vidí, aniž by byla viděna
tak otevři oči do noci zarudlé právem na život

Život
úsečka, obzor, za nějž oči nevidí
Duše
přímka, kruh, opisuje spirálu odevzdané vzájemnosti nebo je platformou pekla samoty
objímá prázdný prostor odrazů sebe sama

Sidhárta hraje na sitár tklivou píseň, jíž se dostává skrz zlo kolem sebe na pravou podstatu nicoty, a když prozře, přijme pozvání k příliš vážné hře, již s ním hrají jeho následovníci. Směje se každému jejich stesku a nejvíc lásce. Když ji uvidí, směje se tak, že celý svět ten smích slyší, blažený Sidhártův smích, a zaměňuje ho s nirvánou. Když Sidhárta ztratí lásku z dohledu, přestane se smát a něžně doprovodí každého do jeho soukromého pekla, v němž ho pak zanechá bloudit od stěny ke stěně, dokud zase neuzří lásku a nezačne se smát. Vše je pak znova zapomenuto. Pak se přestane smát. Každý v téhle samsáře znova upadne do tmy vesmíru, která je všude kolem.

Smysl se zjevuje jen jako záblesk, záchvěv, pocit, co nejde zachytit. Jako láska, jež kráčí s každým jeho životem, ale ukáže se jen občas, jen vyvoleným a každý je ten vyvolený, ale jen občas. Láska je jako nemoc, jež přináší krásné halucinace, ale přivede organismus na pokraj vyčerpání a zanechá nebeské vzpomínky, které umělci hodí na papír, vymyslí konflikt, katarzi a přitom to byl jen pocit, co se objevil a pak unikal, ať jsi za ním šel seberychleji, křičel a sténal. Ten pocit byl jako pták, co snad na tebe chtěl sednout a dovést tě až do ráje, ale tys chtěl víc, chtěls celý svět. Ještě teď se proklínáš, když ho občas zahlídneš, jak bezstarostně křižuje oblohu a znova se rozběhneš a znova se vracíš masturbovat do chatrče. A to ti patří.

Sidhárta hraje na sitár a dostane strach. Přijde k němu pes zvlčilý hladem. Sáhne do popela ohniště.

Pokračování příště.

Ostatní tvorba Adama El Chaara publikovaná v Divokém víně:
DV 96/2018: Monet, V pořádku a další
DV 95/2018: Za rohem
DV 91/2017: Lípa
DV 90/2017: Fucklid
DV 89/2017: Všude, Hladina
DV 88/2017: Portugalstalk
DV 87/2017: ***
DV 86/2016: Negace
DV 85/2016: Vrkat po výtce a další
DV 84/2016: Sardinský spánek v Sassari a vlak do Calgiari a další
DV 83/2016: Lehkost bolesti, Mnich
DV 82/2016: Listí, Směr a další
DV 81/2016: Bouřka, Pláž a další
DV 80/2015: Příště je taky den a další
DV 79/2015: Famózní Soňa z FAMU a další
DV 78/2015: Jablka Nového Zélandu a další
DV 77/2015: Anastazia Christina Praha a další
DV 75/2015: Líbání, pivo a elektro a další
DV 74/2014: Dehonestace a další
DV 73/2014: Švédka v mojí posteli
DV 72/2014: Samsára oslovení a další
DV 71/2014: Sex a nirvána, Teď
DV 70/2014: Vír, Hoření
DV 69/2014: Útulnost spirály, Holky
DV 68/2013: Utéct
DV 67/2013: Celý vesmír možností a další
DV 66/2013: ***
DV 65/2013: Psát
DV 64/2013: Milenky jsou mé myšlenky
DV 63/2013: Óda na konec světa
DV 62/2012: Zoufalé louky a další
DV 61/2012: Vír, Na dně
DV 60/2012: Prosvity, Upřímnost a další
DV 59/2012: Film, Tok a další
DV 58/2012: Nýty usilovných slov
DV 57/2012: Bůh
DV 56/2011: Vin Zlín, Za chvíli a další
DV 53/2011: Stalker jako postmoderní dobyvatel, ***
DV 48/2010: ***
DV 44/2009: Podzimní skici
DV 41/2009: Kráska a klobáska, Náhody a další
DV 40/2009: Vzpomínka, Láska a další
DV 100/2019: Jamajka, Čtení a další