Ladislav Lipanský

Lebka v louži

Nevyplacené řádky dopisů
napsané jazykem mých bot
pošťáka naštvaly a uštvaly a vyštvaly
tak si pozval poštolky
a teď se s nimi střídá
Vida ho — apoštola
ve volném čase do světa se vydal
a dal se na alkohol a na holky
a řve hlasem namyšleným
až do nehrůzy:
Ale ale Alelujá!!!
Opilé řádky obavami šněrované
a v ulicích je plno škvrňat vrnících
flekatí augusti kočárky jim kočírují
s gustem
co chvíli zpiti vroucně zpívají:
...dědictví prapravnuků zachovej nám
pane!
A dědkovatý císař Augustus se dívá
s Pilátem a s Karlem Čtvrtým
a s Cé Ká Frantou Pepíkem
šedivě hledí ze zásvětí očima zasvěcenýma
ční až do nebe
ta permonická tajnosnubnost zmateční:
...je to na mou víru husté
můj ty Tondo kolenatý!

...

A tak to máme u nás v Česku hezky pomícháno
Jan Cimbura si nechá narůst bradku kozí
jde na Kozí Hrádek a pak do kostnice
je upálen když odmítá být pálený
Dneska se velebníček po mši do fotelu uvelebí
a pašije si neužije
liška podšitá byť ornátovou liturgií
Kdejaký Iškariotský si řekne
Po práci do které jsme jako draci
užijem taky ňákou rekreaci
jsme pořádní a usedlí
stará máš po starostech
dem navštívit Sedlec
a čumějí pak na hromady koster jak do zrcadla
projdou se Terezínem do Dachau jdou jako do divadla
Kdejaká padavka se nalíčí
a před lidmi i před bohem je za jablko
štrúdl podvádějících i podvedených
povedený štrúdl Kazimír
ten pořád jede světu jedem tragikomedie plné omylů
nadávky a dávky ze samopalu a dav samovražděných
a děvky po duchu a samo sebou samohana nádavkem
ve zpronevěře světa nevejde se do biblické dějepravy
dědo Williame
zdravím tě a tykám ti a věru pravdivě ti říkám:
Člověk umře než jednou
i ty jsi bohu dlužil smrt... Ať to skončí tak nebo tak
ten kdo umře letos
má to z krku pro příští rok

(první a poslední sloka z básně publikované v Divokém víně 1-2 / 1968)

Ostatní tvorba Ladislava Lipanského publikovaná v Divokém víně:
DV 15/2005: Na místo zloby poděkování