Václav Špok

Krystalové sny

pelucho řekl strýček polykaje mečem pokosené plevely
nad nimi plakaly hvězdy a plakaly-li dálky to nevěděl nikdo
pelucho přines prosím tě vřesu náruč nelíbej nikoho
a trošičku trošičku kulhej
po těchto slovech strýček zbledl vykřikl co to? co to?
poposkočil a vstoupil na nebesa
pelucha dívčina opásaná květovaným fěrtochem
přerušila své písně
do kroku jejího pronikl první signál měsíčních varhan
usedla a stala se věkem

(publikováno v Divokém víně 1-2 / 1968)

Ostatní tvorba Václava Špoka publikovaná v Divokém víně:
DV 24/2006: Myšlenky