na další stranu
Václav Suchý
Comedia dell arte
Šeptáme sametové věty
do ostří nožů zbroušené
A voda ťuká kastaněty
sevřená v prstech z kamene
V cárech které nás stěží kryjí
rozvíráme se do všech stran
A drápky vteřin Zoubky zmijí
železem trnou v hloubce ran
Hra na pravdu A odcházení
Na Pieroty z fajánse
Na stovky střípků roztříštění
zvem Kolombíny do tance
V prejzech se choulí popel rána
A u vrat hlídá Pantalon
Viola v píseň oblékaná
Jde po zahradě pod balkon
Útrpné právo
Krajina plná hrdliček Chrpových stínů
po klekání
Do zahnědlých brázd políček
drobounce prší usínání
Den míchá na paletě tóny pro fialové
smrákání
A zlehka kreslí na záclony dívky
a jejich váhání
Jdeš jako bys mne neviděla
A z laviček je slyšet smích
Břízky se choulí u kostela
jak nejvěrnější z věřících
Městečko bobtná pomluvami
aby nezašlo na nudu
Ten prstýnek cos nedala mi
už nikdy nosit nebudu
Po srdci vrytém do cestičky
šlapou dál krůčky doznělé
Ještě tě vězním mezi víčky
Jen ze zvyku A nesměle
Bojínky běží vzhůru sečí Zakřičel
chřástal od sítin
Polykám tě mé nebezpečí s natrpklou
chutí vlastních slin
Kleopatra
Křik felláhů nad hnědou vodou
kterou se delta zalyká
spoutána vlastní nesvobodou
jak jhem jež svírá oslíka
korálky intrik k sobě řadí
v náhrdelníku horkých dnů
až jedna noc ji navždy zradí
a hadům vydá královnu
|
