na další stranu
Zdeněk Lebl
Zastaveníčko
Vesnické ženy loví v truhle
Ospalým ránem omšelým
vyzvání místní zvony ztuhle
Je pondělí
A ženy lásce odvyklé
obléhajíce návrší
říkají jako obvykle:
"Dá Bůh a trochu naprší"
Upíjím pivo ze džbánku
Maminka děti podělí
pořádným hrncem škubánků
Je pondělí
Pocity
Den se svléká z horkých šatů
Co je život - Co jsi ty -
Prudce dýchám jako mátu
předvídané pocity
Obilí praskáním poví
že tu není nastálo
To o králi Ječmínkovi
chvíli se mi zazdálo
Podvečer vítají díkem
vytrvalí stopaři
Středa končí nad rybníkem
v němž se slunce opaří
Den plachý jako hejno vran
uniká do Nikam
Jen průvan...jen ten a ze všech
stran
ten ještě polykám
Konečná Vystupovat Eden
Hle - nebe puká tu
Ztratilas mezi hříchy jeden
s truhlicí dukátů
Můj ty světe lesu přenech
boží řád smutku - prach
Duše nám plavou na kořenech
a země studí Ach - -
Zadním vchodem
Šenkýřka na nás jako mimochodem
mrkla A tak jsme tedy vešli
po schůdcích z modřínu tím zadním
vchodem
platíce zlámanou grešlí
Strašáky v očích a v hlavince vodku
(snad ještě chlapecký věk)
měls ruce plné žaludských spodků
srdíčkem přetékal ti vděk
Na bramborové brigádě
Přátele dneska bolí v kříži
a mně zas lupe v kolenou
Jde dívka Nic se neohlíží
Hlavu má mírně skloněnou
Než dívka dojde do své Lhoty
než k rodné hroudě zabočí
oblékneme ji do nahoty
a s páskou studu na očích
|
