na další stranu
Jana Pospíšilová
Johančiny blázničky
Když mi není
do zpívání
beru hvězdy
do svých dlaní
Nadechnu
a neposlechnu
vezmu hvězdám
krásu všechnu
A z té krásy
zazpívám si
že nastanou
smutné časy
Jednou nebe
bude temné
vezme si svou
krásu ze mne
***
Milostivá je zima
co jen se naobjímá
rukama ospalýma
...
Mlhou tě doprovázím
mrazivý neklid mrazí
stojíme tu jak nazí
...
Zima je milostivá
a když se někdo dívá
myslí si,
že ti zpívám
***
Na lásku se neumírá
však duši stísněné
nosí
tisíce bolestí
Srdce se mi touhou svírá
je celé zjizvené
prosí
o ránu z milosti
***
Zastesklo se
paní z lesů
Zamžilo se
do pralesů
Vody hory
zaplavily
Nevrátí se
lesní víly
Zaběhly se
tiše skryly
aby paní
nezkřížily
její žádost
po prameni
Pokaždé chce
to co není
k dosažení
k dovzlykání
Těžké její
potýkání...
***
Smyj ze mne úplně vinu
vyveď mne ze všech mých stínů
(voda se dotýká skály)
Slyším ten vítr co kvílí
blažené neznámé síly
(vítr se dotýká skály)
Zbaběle mlčím a váhám
najednou z té skály padám
(celá se dotýkám skály)
Chci v tobě obejmout vesmír
do vody skočit - a nesmím
OBEJMI VE MNĚ TY SKÁLY !
***
Deštivé mlčky stmívání
Ukončí hlasy vzývání
Jak losy jsme si rozdáni
Dá plody naše hledání
Zabrouzdám ve svých mlžinách
Temnotou sladce blaží strach
A na dně v srdce nížinách
Johánek světlo zažíná
My krásně skryti tušením
Protrpíme se vzrušením
Jak staneme se sblížení
Třetí noc přijde - vzkříšení
***
Přicházíš
A dotýkáš se
Pomíjíš
A nedočkáš se
Neslyšíš
A nepochopíš
Přeješ si
A nevyslovíš
Nepochopím
Ale tuším
Nevyslovím
Nevyruším
Přicházím tak
Jak ti slíbím
Dotýkám se
Nepomíjím . . .
***
V tlukoucím světloplaše
Střetly se oči naše
Ve svitu zelenavém
V pocitu vratce vlahém
V bušícím nebezpečí
Pak vzaly hradbu ztečí
V tom čase bez úniku
Slovíčka bez přesmyku
Magická píseň vřelá
Zrozena v rytmu těla
A chuť ledové tříště . . .
Po boji - spáleniště
***
Tichounce tiš strach a vzdech
Tvá touha stoupá po schodech
Do nejvyššího poschodí
Nesdílíš s nikým tuhle skrýš
A nevíš jestli vůbec smíš
- snad se to ani nehodí
Tvé pošetilé šepoty
V zajetí šťastné slepoty
Neslyší ucho nezvané
Tak zavinuta v červánky
Ukolébána zpívánky
Tvá tichá navždy zůstane
Zůstane pouhý vzdech a strach
Že všechno obrátí se v prach
Slovem co neznamená nic
Až hodina se přiblíží
K zemi zas duše zamíří
Nikdo tě nezná o nic víc
***
Staly se řekou oči
Staly se řekou jinou
Kdo do té řeky vstoupí
A kam ty oči plynou?
Do hlubokého moře
Až rozvodní se břehy
Kdo ponoří se do něj
Jak bude plné něhy?
Kdo vysvobodí řeku
Kdo dá těm očím jméno
Kdo smí tajemství odkrýt
Než bude odplaveno?
***
Stmívá se v mých dlaních
Vidím to co není
Nevěř mi můj milý
Nejsem k uvěření
Odpusť mi mou touhu
Možná je to zdání
Zplna srdce křičím
Až do vyšeptání
***
Nesmířená
se vrací
Tuším že tolik
Ztrácím
Neprosím snad bych
měla ?
Tak jsem jen
oněměla
ADVENT
Zas v tomto čase ztemnělém
Na nebi krouží andělé
Odpustíme si slova zlá
Vložíme na dlaň srdce svá
A v tichounce tichém čekání
Blíží se nové svítání . . .
|
