Eduard Veselý

Vlak

Hodovník směrů pod tabulí Kam
Jak dutá šipka leží na cestě
Z kružnice nádraží mi ukazuje Tam
špagety kolejí má na vestě

S bravurou nože krájí kraj
Dole má hrom a nahoře zas žár
Pojízdná hospoda i stáj
a v kupé pro milence budoár

Červené lampy ve tmě zasvítily
Varhaník Brzda do píšťaly duje
Na stolku lahváče se roztančily
Zajatci času stojí u oken

Bezhvězdná noc

Po nebi oči krouží hledají
jak malí hloupí ptáčci zobat hvězdy chtěli
z propasti mraků můra sletěla
z tabule noci hvězdy setřela
v zrcadlech víček zůstanou však napořád

Facka

Stakáto hádky tečka plesknutí
Dlaň jako slepá moucha přiletí
Na záhon obličeje zasadila růže
Plácačka na mouchy mu závidět jen může

Co je svoboda

Z houpacích křesel stavět Babylon
Chodit se do muzea dívat na prachy
Mít místo dveří oranžový lampión
naházet klíče do stoky

V kostele svačit bez příboru
Mít pevnou víru ale neklečet
před nikým nestavět se do pozoru
a nestydět se rozbrečet

Rozhoupat lustry v palácích
V zahradě bez plotu si tykat se sochou
Po ránu vyválet se v červáncích
Ve skříni nechat boty bez nohou

Toulat se nahý letní krajinou
a kopat zbohatlíky do zadku
V parku se přikrýt kašmírovou peřinou
Milovat od soboty do pátku

Automatická pradlena

Nalitá v koutě jenom mručí
Nemluví nemodlí se pracuje
Zákony koloběhu uznává
Těhotným bubnem točí jako planetou

Vesmírný bowling

Milion bohů v slze vesmíru
je jako jeden v oceánu člověka
Na Mléčné dráze hrají bowling s hvězdami
Bůh Peněz drží modrou kouli

Čekárna

V krabici z kyselými bonbóny
ze stropu visí zralé citróny
Od okna bez záclon až ke klice
táhne se mucholapka lavice

Vesluji v proudu klihu
Zavřené dveře čtu jak knihu
Jsem počtář mobilního inventáře
Sčítám a odečítám všechny tváře

Konečně dveře zívly dokořán
Já cítím se jak kormorán
Spícího strejdu obejdu
A vejdu

Sliby

Světlušky roztančené na jazyku
Cukrové sfingy vrhající mláďata
Jen horké plivance co zchladnou na chodníku
Tak to jsou sliby
Ale co je Slib?
Slib to je tetování na srdci!

Ráno v lese

Ranní slunce světlo vrhá
Koroptvičku liška trhá
Na palouku vprostřed kvítí
Malou myšku káně chytí

Mouchy krouží jako smetí
Až do sítí jednou vletí
chvilku se v nich zazmítají
Pavouci pak posnídají

Ptáčkům v bílých obláčcích
Křupou brouci v zobáčcích
Do hnízda jim kuna skáče
Rosa stromům z listí pláče

V trávě houbař natažený
Žvýká řízek usmažený
Z batohu si další bere
Všechno se tu kolem žere

Dav

Proudícím davem ulice jsou březí
Špehýrky očí mlčí na tvářích
Za nimi lidé v tělech vězí
zavřeni ve svých žalářích

Kostěné mříže z masa stěny
Hladové cely bez dveří
Otroci bolestí v nich uvězněni
svobodně chodí v ulicích a věří

Lahváče

Vy píšťaly mé úžasné do vašich hrdel skleněných já zaduji
Na cestách vámi zkropených se všemu vysměji
Jak starý kašpar s taškou rolniček
Ústřici rána otevřu si do víček

Ostatní tvorba Eduarda Veselého publikovaná v Divokém víně:
DV 98/2018: Kapka červenéno vína a další
DV 78/2015: Stálý divák a další
DV 55/2011: Servírka Liola a další
DV 52/2011: Černobílí běžci, Svačinka a další
DV 46/2010: Kapky na okně a další
DV 39/2009: Bota ve větvích, Čekárna a další
DV 35/2008: Bořivojka, Bota ve větvích a další
DV 32/2007: Výkřik do světla, Vysočina a další
DV 26/2007: Servírka, Pojídači jazyků a další
DV 20/2006: Jednou po setmění
DV 18/2005: Sudokopytníci v ulicích, Ranní objev a další
DV 10/2004: Zahrady slov, Když mobily zpívají a další