na další stranu
Eda Veselý
KAPKA ČERVENÉNO VÍNA
Ústa když žízeň líbala
utekla ze rtu po kraji
Tiše jak jiskra v požáru
mizela k noze poháru
Vinici jazyku minula
suše se k patě svinula
LISTOPADOVÝ PARK
V živém chrámu proměn tvarů
pohřeb léta krásnem zmarů
Velké i malé stromy
pláčou zlatem ověšeny
Zkřehlé slzy barvy mění
uléhají v polštář tlení
Pláčem šumí už i keře
zmlkly tváře ptačí zvěře
OREL V ZAHRADĚ
Sedí pod drátěným obzorem
může jít okřídlen záhonem
na krmení čeká včas
z misky bude lovit zas
K předžvýkané svobodě
bude pít oblohu na vodě
Do její výšky nepoletí
V Zoo dostal doživot
PODZIMNÍ PROCHÁZKA PO KARLOVĚ MOSTĚ
Nemluvných soch shromáždění
svatozáře v stíny kloní
Bludištěm jazyků sune je dál
cestou kterou krájel král
Na kostky mince mi upadla
vítr měl rychlá chapadla
Čapl moji čapku z hlavy
pustil ji k vodě do Vltavy
Směřuje k mostům oceánu
Prostohlavý vejdu v bránu
PROVAZOCHODEC NAD NÁMĚSTÍM
Pozemšťan vyzul gravitaci
šel kam mohou jenom ptáci
Holý vzduch drží za otěže
našlapuje k prstu věže
Křídla svých paží rozvírá
propastnou stezkou se prodírá
Na patách houpavé proudy
vzdoruje těžkostem hroudy
BŘEZNOVÁ PROCHÁZKA PO LIBNI
Cestou Libní v suchý čas
automat Svět minul nás
Po mračných kolejích nahoru
šli jsme k parku prostoru
Tam v sítě svinutých cestiček
zakýchal březen z větviček
Dovedl nás k osvěžovně
sám za oknem zůstal skromně
Březňákem jsme mu připili
předjaří pod střechou slavili
LŽÍCE HORKÉ POLÉVKY
V rukojmí sevřený most
prázdní se výměnou za plnost
talíři s ústy je spojnicí
pendluje v kouřící kružnici
omývá jazyka pevninu
pálí za sebou dutinu
LETNÍ NOC V ZAHRADĚ U ZNOJMA
Mám místo očí hvězdolety
sonar sklenky hledá světy
palivo čerpám z demižónu
Luna je slupka od citrónu
Odvážně houpu se na židli
padám kde nikdo nebydlí
DEŠŤOVÉ KAPKY NA TROLEJI
Obloha v mokrém kabátě
knoflíky nechala na drátě
Stříbrných pohledů intervaly
zastavit oko nenechaly
Nenávratně kanou s časem
Slunce točí duhy lasem
NEDĚLNÍ RYPADLO
U dálnice v povzdálí
zkroucený netvor zahálí
Rypák se mu leskne temně
pod ním nahé kosti země
Nesaje z nich morek hlíny
dnes má právo stát tu líný
MÁJOVÉ TÁBOŘIŠTĚ NA PETŘÍNĚ
Pod šeříků živou kápí
horkou mušku oko ztápí
V trávě za zády laviček
slzel jsem radostí do víček
Jasnou cestou nevázaně
vydal se pak k Malé Straně
V rozmarnosti máje chvil
U Hrocha tam jantar pil
SLEPÉ VÁŽKY
Cinkají křídly o vodu
lehké jak tíha prostoru
prší ke světům za břehem
kde každý krok je příběhem
ČAS DNE
Před postelí češe ráno
na skle okna rozcucháno
zacinká tramvají budíku
posnídá ponožku rohlíku
v poledne zaběhne k talíři
na který jazyky zamíří
až čaje v šálcích uschnou
otočí zlatou lucernou
na stropě rozsvítí oceán kamení
vnoří se do jeho jiskření
z hlubin jako rychlý mág
otevře spánku sarkofág
aby byl zpět před ránem
proklouzne hodin průvanem
Mezitím kdesi za vlnami
obři se posunou vteřinami
MILENCI KONCEM MILÉNIA
Chodila s rajským robotem
spávali v pěně za plotem
Slunce si sčesalo vlasy
vesmírné nastaly časy
dotek se změnil v míjení
displeje očí v zrnění
slzami z tekutých krystalů
plakali spolu do svalů
VÁNOČNÍ PRODAVAČ RYB
Pod hvězdami na drátě
apoštol v gumovém kabátě
Poháněn rumovým topivem
hladí ryby kladivem
Nehty jak mokré rubíny
slepují bankovek šupiny
ZVRHLÝ TÁC KOLÁČŮ
Do tíhy vzduchu rozpoutáni
sypou se cukroví paragáni
Při letu z letadla pádu
rozmázli o boty marmeládu
Lehce tak cestou gravitace
unikli řetězům konzumace
BALETKA
Do sněhu světla oděná
tancuje v labuť stulená
lehká jak plamínek na svíčce
noha jí kmitá po špičce
Koho šlehne do palice
bude mít dvě půlky ze sanice
|
