Karla Cikánová

SALTO MORTÁLE

Ptáš se
Jak se máš?
Takhle:
V noci jsem v předsíni
zakopla
o kočárek pravnučky
Zadunělo to až v přízemí
Kluci vyběhli
Ten mladší zahřměl
Jeříššmarjá
Ten starší
Kristepane
Ježíššmarjá-kristuspán
ne a ne mě zvednout

Tak už přes týden
dívám se
skrz vlastní mříže berliček
ChodIt s jistotou potmě
daří se jen slepcům
Ale
oni nikdy
neuvidí pravnučku

Ve snu
trénuji brilantní salta
Všichni svatí mi v noci
blikají svatozáří
v předsíni.

ÓDA NA ODCHOD DO DŮCHODU

„Buď jak buď
vypni hruď“
když se ti dílo daří
Za čas možná
začne sedat
smolná vrána
na kliky s kolomazí
a létat ode dveří
k dalším dveřím

Buď jak hruď
zvedej se
zhluboka dýchej za svítání
i když se dříve šeří
i když se rozpouští tvar
dřív křišťál
teď kostka ledu
I na pramenitou vodu z ní
lze napsat vraním brkem ódu
a do dna sklenic pít

MOJI PTÁCI POPELÁŘI

Čas od času
v nočním děsu
odlétávám do Tibetu
nabízet tam supům orlům
kus masíčka ptactvu k snědku
Čas od času sypu popel
v širošíré deltě Gangy

Ale včera bez vyzvání
přiletěli noční dravci
z Tibetu či z Himálaje
Na ostrově vprostřed Prahy
servali se u Vltavy
Oč se prali?
Těžko říci
cosi našli v popelnici

KONĚ V SEDMÉM NEBI

Kdybych v tvém sedmém nebi
mohla být pastýřkou koní,
hřebců, hříbátek i klisen,
co ustájení a spříznění
jsou s Pegasem
a v noci se občas hvězdně mění
na žvatlavé děti,
bloumající snílky, zoufalce,
svalnaté reky a milence
a bylo by jich skoro sto,
možná jen o dva míň,
pak ve dne kopyty dupou
pod stolem, v šuplících a skříních
a ráno spasou muškáty jak jetel,
sváteční vánočku, chleba s medem
i salát v ledničce.

Tak hladové umanuté stádo
bylo by na zbláznění.
Kdo by hledal a dopočítal
ty janky zdivočelé
a kolik by se snadno ztratilo!
Pane Pegasů, pochop mě,
snad mohu uhlídat
jednoho svého poníka
nikoli oře
v tvém sedmém nebi.

KAM PATŘIT?

Stále se hledám
kam patřím
které hlíně se svěřit
když vesmírným prachem
jsme všichni
a všude doma
pak všude cizí
Snad půjčeni na chvíli
vinicím
či brázdám chmelnic
předjarní oranici
rybničním hrázím

Když na jazyku
sládl řepný prach
z třasadel
jak z dívčích sukní
holka z cukru
říkali mi

Brouzdám městem
soutěskami
vinným sklepem
s jeskyňkami
kde vítr v temnu
otáčí se
nepolíbí
nemá ústa
má jen z něhy
měkké ruce
chytne můj prach
do náruče
odnese mne vodou
živou

Ostatní tvorba Karly Cikánové publikovaná v Divokém víně:
DV 96/2018: O vlnové délce
DV 95/2018: Rousseau-v-lásce a další
DV 94/2018: Padání jablek, Úděly a další
DV 93/2018: O lavině, Mezi okny a další
DV 92/2017: Rozhovor se strážným andělem a další
DV 90/2017: Čas řeky, Křížek na čelo
DV 89/2017: Tři stíny klekánice a další
DV 88/2017: V Monetově zahradě a další
DV 87/2017: O řádu a chaosu v nás
DV 85/2016: ***
DV 84/2016: Hledání horizontů a další
DV 83/2016: Jistota javoru a další
DV 82/2016: LÉČIVKY I. – X.
DV 81/2016: O vodě po kapkách a další
DV 80/2015: Kolapsy
DV 79/2015: Motýlí efekt I. - IV.
DV 78/2015: Paměť krajiny a další
DV 77/2015: Vzkazy faty morgány - Morgany Le Fay
DV 76/2015: Obrazy a básně
DV 74/2014: Šedá, Proč a další