Jiří Rotter

* * *

Smutek
starý známý,
skoro již přítel.
Když je třeba, tiše vchází,
dveře otvírá, ale nedotkne se.
Je taktní, i když všude vniká.
Dívá se ze stěn i ze stránek knihy.
Mlčí. Letmo se dotkne
a pohladí pak psa, který jde na smrt.
Právě tak tiše, odevzdaně.

(publikováno v Divokém víně 9 / 1965)

Ostatní tvorba Jiřího Rottera publikovaná v Divokém víně:
DV 21/2006: Anecho