Jaroslav Kovanda

V Nezdenicích

Jeníku Novákovi

byl jsem v Nezdenicích v červnu
lípy kolem stříkaly
krávy v kopcích bučely
a slivovici měli jemnú

při nočním koupání
na které jsem narazil
dívky zvedaly ruce
jako když se odvíjí film

v dálce — jakoby v letním popelu — prudce
blesklo schylovalo se k bouřce já vím
ale přesto jako bych náhle uviděl
ten konec který je na příděl

ten z toho geometrického břehu
a přitom opakuji nic vážného v příběhu
jenom dívky odvíjely z rukávů ten film
a skříň Nezdenic se zase uzavřela

odkudsi zazněla nadávka hned nato smích
v bazénu leskla se pěna
a v Domově důchodců vypadlo do tmy okno

já vím žijeme mezi termofórem a metaforou...
ale psát bychom měli dívčí sponkou?

(24. 7. 2000)

Ostatní tvorba Jaroslava Kovandy publikovaná v Divokém víně:
DV 15/2005: Strýc Jan (film)