literární časopis založený v roce 1964

Zuzana Čechová

Střelecký ostrov II.

A vstoupit do vody
— podívej, jak se rozplývám! —
Oblázky mezi prsty
a vyplavení šneci,
ulity plné bahna.
Miniaturní přetrvání.
Šnečí nesmrtelnost.

Chodidly hledat jistotu dna
a jít
s rukama nad vodou
a neohlížet se,
cítit své někdy dlouhé, ustřižené vlasy
pomalu vlhnout
a s pochopením splývat
s proudem řeky.
Být nahá pro tu vodu pod šaty
jak pro tvé dlaně
a dát se obemknout
důvěrným mokrým chladem,
bez zajíknutí pravdivým,
neotřesitelným
na věky věků.

Vstoupit a jít.
A ztratit váhu těla
a myšlenky hodit jak žabky na hladinu
— která se víckrát odrazí? —
a pak je mlčky ponořit až ke dnu.

A být tak lehounká —
kačeří pírko s malým kouskem kůry...

Vstoupit a splynout.

(publikováno v Divokém víně 4 / 1968)

Hořký kámen mého vědomí

A ty, tak konkrétní a dýchající,
jistota tvého smíchu
a dlaně připravené k rituálu lži.

Deset let života za slovo NE!

Má bolest hryzající...

Viděla jsem zastřelené holuby
padat k zemi.
Suchý úder stydnoucích křídel
o dlažbu.
Závratná, užaslá zřícení.

Zvukem tvých kroků
na křídlech holubů
vrhám se s věží.
Střílejí po mně.
Vzlétám a padám,
kámen mě přijímá nezbytnou
ranou.
Užaslou, živou, s úžasem hynoucí.

Tvé krásné dlaně s dlouhými prsty...

A nechápeš, že lze plakat
pod hebkým teplem tvého těla...

(publikováno v Divokém víně 5 / 1968)