Zora Wildová

Statečnost je chlebový štít na dveřích

Když plihne břich
Svízel jím lze vyděsit
I chlup z kozy má ideu rohatosti
Počkej předvedu ti podobenství o ledu a vodě
starou hru o vyváznutí korkové lodě
jež má ve směru pro útěchu
čtyři strany a žádný břeh
Kůň plnými třmeny na válčiště vychystaný
vydal se pro poslech
na cesty jiným pro posměch
Cos pod víčka mu slzy sází
Rytíř si kopistem v díži hází
Kéž by zvony sesedly tam kam nás volají
tak těžké jsou a přece se lehkovážně chovají

Kdo to vyhazuje vodu ze studny
a spěchá malebně jako kravařka
která nikdy chytře nemluví
Je to náročná paní sadařka
jež holou rukou všechen hmyz pohubí
a k nám je zdvořilá jako k vose
jež jí v kuchyni na sirupu roste
Vida měla bych být kajícnice
která si ze záliby drolí líce
Ale nezapírám
že před ní méně dýchám
a bojím se žít bezstarostně
Ó ta praktická nutnost ohně

Čeho zaseješ

mnohem více sklidíš
to jediné pravdivé
se všemi v přírodě ještě sdílíš

a nikomu pak stolu neodepřeš
neboť smrt se jen jídlem a pitím
zažehnává přirozeně
a slovo tvé milosti Bože nestačí

Smrt Kdo vidí její hrb
Prý od večeře k večeři k nám přisedá
a od skla roztlouká vejce ještě syrová

Ale komu páchne kdo ji odežene
Dvě zrcadla jí nastavte jako ženě
a chleba nalamte štědře asi tak za dvě grešle

Z výmyslu vašeho

jenž vám zavedl mozek
budou vás jen nohy bolet
To z berana vyšel duch
holý lepkavý stydlivý much
to hajní skáčí přes srny přes zajíce
zastřelit co nemajíce
místo aby se přizemili
a bystré druhům mdlým
na chvíli pachem svým
nozdrám jejich zastoupili
Vida Davide libuješ si
že ti pes stádo ovcí ostříhá a podojí
když ho jednou vyhnal z přírody
Ó to je pontonový most
který se dá lehce rozprchnout
na lodice darebné
z nichž tě žádná nenaloží
na újezdy nevezme
A ty zajisté chodíš vždycky tímto směrem
pohyblivým sem tam jak Proboštův Betlém

Vím Obdivovaný starosvat
zapomíná na svůj hlad
zato kdejaký pastucha
jehož vtipnost brzy utuchá
a v jídle nemívá nikdy koření
stolu užívá až do čepení
Vždyť i nejjemnější ústa
nejhrubší chléb žvýkají
aniž s tím spěchají
Avšak tobě je dar jenom slina
která se polykáním připomíná
Ó jaký bloud
kdo by ji chtěl na poušti vyplivnout

(publikováno v Divokém víně 3 / 1968)

* * *

Chtěla bych mluvit naléhavěji
nezapomeň na mě
na temných ušlechtilých obrazech
praskají olejové tváře
jak jedlové dřevo v prosincových kamnech
za naším domem se šumař pták
po svém křídle Royal do nebe vyšplhal
bude tam na ně věřícím hrát o lásce
o sousedovic kočce
jež po něm věčně pase
vše má dvojí verzi
to co máme a to co bychom chtěli
jako anděla jsi mě nad svou postel pověsil
aby ses mnou čas od času vyděsil
spím málo a bezútěšně
jak losos v sladké řece
jak cizoložnice
jež se shledává bezděčně a hrozivě
jsem panna marie
jménem Zlatohlavá Lilie
jsem kalená střelka
do chladu namířená
jsem berná mince pro všecko
co se slzou jednou zalesklo
bolest je snobským sluhou v livreji
jenž ke dveřím kráčí vždy rychleji
byla to velká objevná cesta
kolem malého ženského těla
jen tak a naopak a bez vstupního víza
ctižádosti kterou má velmi mladá míza
tak co kam dnes půjdem´ Jacqueline
pro vaše omšelé oči přecitlivělé na neviditelné záření
žíly jsou sluncem naběhlé dálnice
v krajině velkých tepenných ramen pevné tkanice
umdlen jsi jak z horké lázně
pustošivý živel jenž si poplakat přišel na nahé cizokrajné rámě
co na tom mluvíme-li egyptskými dialekty
toť se ví že si dobře rozumíme
neboť bydlíme v Gize jak v obrázkové knize
Země praskla jak dobře ryté sklo
vysoké snubní stavy jarních vod pootevřely splavy
jako mléko jež matku pálí
pro jedno asketické dítě je ho moc
v hroudách roste troufalost
Chtěla bych mluvit naléhavěji nezapomeň na mě
dnes opět chlapci uléhají se ženami jako navždy
jako by více vstáti neměli
tak jsou si žádoucí
v jediné touze mimo čas
a pro nutnost žít
je to královský sad
lidské samolibosti
kde je začátek a kde je konec věcí
pohybujeme se jak úryvek náhodné řeči
pronesené s těžkou epickou srdečností
o jakési atraktivní všednosti
vždyť pro nás nebylo nikdy dost trpělivosti
a nikdy jsme nebyli dost zklamáni
a pokorní v boží milosti
jsme zkažené děti z Poetické ulice
jež za kupkami smetí pohoršují
nervózní rodiče
svou neladnou horoucností
jež unavuje staré oči

* * *

Hle jsme Géricaultovi Milenci
a Kristovi svědci
a naši rodiče nejsvětější
nás do světa vyvedli po kruhové dráze
my jsme se však odklonili
a kloužeme po spirále na zem
jak anemický list na podzim
a zrovna tolik znamenáme
ale kdo ví
kým jsme byli zrozeni
vždy jsme stáli pod srdcem
a dál jsme nesměli
svět je jeden veliký nalitý prs
a všichni pokorně chodíme
tam kde mléko teče
a jen Bůh k tomu potřebuje mleče
nedbale poklekáme
a v kleče přijímáme
podobojí
tělo i vášně Páně
a děkujeme přemnohými slovy
a ženy jsou dnes tak zralé
že těhotní pouhým pohledem
neptejte se jich na nic
neboť vědí mnohem víc
a jsou realistické jak vévodkyně
když si do vlasů berou zlaté příčesky
jsou prostě přespanilé
i s archaickými přívěsky

Hle jsme Géricaultovi Milenci
a Kristovi svědci
a ničím nejsme tak uchváceni
jako svými dětskými tílky
na nichž se dospělá místa skvějí
a chlapci bloudí kostely
v nichž znějí varhany
jak temné ženské orgány
a milují ten den
jenž jim přinesl první starosti
nebo jimi chtějí opět trpěti
čím vším jsme nakonec okouzlení
ležíme v poli
jak v pase utažené snopy
a zrním nám popraskaly boky
jež slunce jednou zcela vydrolí
jsme sami sebou vyprahlí
a chtěli bychom se vrhnout do matčina náručí
však stud nám v tom zabrání
že jsme již vše poznali
a nevědomost nás nechrání

Hle jsme Géricaultovi milenci
a Kristovi svědci
ach Bože jenž jsi na nebesích
uveď nás v království své nejněžnější
my prostě sejdem´lidem s očí
jak se vítr rázem stočí
aneb zbav nás všeho pozemského raději
a naše čela požehná něco nezemského novou nadějí
neboˇtvé je Bože vše i naše viny
ty jsi nás svedl v pokušení
a v nás už není nic k vykoupení
byli jsme vyhnáni z citů svých
a nedopusť více abychom si zoufali
ach Bože na nebi
zachyť nás v dlaních svých

(publikováno v Divokém víně 5 / 1968)

Ostatní tvorba Zory Wildové publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: Má-li dojít na placení a další
DV 98/2018: Jak upadnout a při tom se o zem neuhodit? a další
DV 97/2018: To já sama a další
DV 96/2018: Jenom samé vteřinky a další
DV 95/2018: Odmítl je jako zrcadlo a další
DV 94/2018: Vyzrát na všecky a další
DV 93/2018: Starost jara a další
DV 92/2017: Jen si mě oťukává a další
DV 91/2017: Už jen v dobrém a další
DV 90/2017: Jak jim jeden píská a další
DV 89/2017: ***
DV 88/2017: Pro sólo vlastních kroků a další
DV 87/2017: Osud a další
DV 86/2016: Jen vlastní stín mi tady kryje záda a další
DV 85/2016: Mohla bych se vsadit
DV 84/2016: Být tak máminou beruškou
DV 83/2016: Kalamita vzniklá od labutího křídla
DV 82/2016: Nejvyšší kočičí vyznamenání
DV 81/2016: Lenoška na lenošce
DV 80/2015: Přiznávám ke své haně a další
DV 79/2015: Až za hranici viděného a další
DV 78/2015: Stříbrný šém noci a další
DV 77/2015: Čím větší tma, tím lépe vidí a další
DV 76/2015: V poměru jednoho ku jedné a další
DV 75/2015: Ihned zbaběle neutéci a další
DV 74/2014: Jdou, ačkoliv stojí a další
DV 73/2014: Jenomže já vejdu i tak
DV 72/2014: Když váhají a další
DV 71/2014: Jen ať si přivstanou a další
DV 70/2014: Mouchy, pokakejte si mě a další
DV 69/2014: Až on nakáže a další
DV 68/2013: Ihned se poslechnu a další
DV 67/2013: Až mi bude nejhůře a další
DV 66/2013: První po ruce a další
DV 65/2013: Kopřivy, Těžko pak rozhodnout a další
DV 64/2013: Vstup zdarma a další
DV 63/2013: Bez řečí, Žádný drahokam a další
DV 62/2012: A každý by chtěl něco slavit a další
DV 61/2012: Až se to bojím říct a další
DV 60/2012: Ať si zpívá pouze pro sebe a další
DV 59/2012: Nejen podle jména a další
DV 58/2012: Mezi cenami, Svoji nejteplejší čepici a další
DV 57/2012: Smrt nelze usmrtit a další
DV 56/2011: Ani mu to nevadí a další
DV 55/2011: Cíle dosud v plné síle a další
DV 54/2011: Až tam jsme se zadýchali, Odkud takhle zplihlá? a další
DV 53/2011: Na konci krve, Nejkrásnější mišš a další
DV 52/2011: I maličko nábožné, Vyzrát na všecky a další
DV 50/2010: Kousek nad hladinou a další
DV 49/2010: Jak upadnout a přitom se o zem neuhodit a další
DV 48/2010: Jako ulitý, Prozatím a další
DV 47/2010: Sama v celém rychlíku a další
DV 46/2010: Sama v celém rychlíku
DV 27/2007: Už jen v ústech mám sucho a další
DV 26/2007: Pomluva, Pravda trochu hravá a další
DV 25/2006: Jen, Ač právě pršelo a další
DV 24/2006: Pořád na stejném místě, Prosba a další
DV 23/2006: Nic k ničemu přidané, Asi jsem tě jenom špatně pochopila a další
DV 22/2006: Nic, Co? a další
DV 21/2006: Co může být horšího?, Jaká možná jsem a další
DV 20/2006: Tři přání, Rozhovor s matkou a další
DV 19/2005: Něco by tu mělo být mým domovem, Zklamání a další
DV 18/2005: Osidla naděje, Jako ty a další
DV 17/2005: Štěstí, Slabší místa a další
DV 16/2005: Ani náhodou, Brýle a další
DV 15/2005: Ani náhodou, Brýle a další
DV 12/2004: Postav mi bránu
DV 102/2019: Teď mě jenom braň! a další
DV 101/2019: ***
DV 100/2019: Dnes imrvére v cukrárně a další