na další stranu
Zdeněk Janas
ODCHÁZENÍ
Umělecky chráníme si svoje image společenské
Umělecky nešukáme - jenom uspokojujeme ženské
Umělecky korektní jsme k všemu co nám blízké je jak láska
za uličním rohem
Umělecky zkurvení jsme…Nazdar…Čau…Sbohem...
VÝSLEDEK
Oblečen v slušivé nahotě
v ulicích hledal jsem lásko tě
Hledal jsem také v parcích
Začátek zaměniv za konec
v posteli hledal jsem nakonec
Výsledek? – Jenom pár cích
ODEZVA
Psal jsem verše satirický
Tak se musí na ně!
Uprd jsem si jako vždycky –
hned mi zvedli daně
PARLAMENTNÍ SOUSEDSKÁ
Slyšel jsem už spoustu výtek
Jedna mne však vzala:
prý jsem starý zlostný skřítek -
soused halabala
To jsem slyšel od babizny
která v zlostné křeči
okolí svou přízní trýzní
a vede zlé řeči
NOVÁ DOBA
S prsty v palečnici
s hlavou uplou v kládě
projevuji nedůvěru
všech čtyř živlů vládě
Léta sil jsem – sklízím vděk:
novodobý středověk
ŠAŠKOVÁNÍ
Tam ta hlava
nebo hen ta?
Budem volit prezidenta!
Jak se jako národ známe –
to zas bude fraška:
místo hlavy zvolíme si
ko(s)mického šaška
AŽ MI BUDE JEDNOU KRÁSNĚ
Až mi bude jednou krásně
budu krásně relaxovat
Přestanu psát divné básně
a budu se moudře chovat
Až mi bude jednou krásně
vystřílím snad stovky petard
Budu cenit na svět dásně -
tančit smát se jako retard
KDYBY...
Jak s penězi vyjít uvažuj a trap se!
Tak spokojeně žiji si dnes i já na den ze dne
Kupodivu nechci miliony v kapse
ani lány zahrad kolem domu nedohledné
Jako oblak páry nad ejekcí vřídla
nových krás bych uměl vidět stovky
kdyby (nepotřebuji hned archandělská křídla)
narostly mi aspoň krovky
VÁZA NA STOLE
Nevím jak na papír slova klást
a zastavit jimi tsunami vlny
Nevím jak v úlech včel zraje plást
Vím jen že medu až po vrch je plný
Nevím zda mohou záporné skutky
být i tak trochu kladné
Nevím co myslí si květina ve váze
když si tak tiše a pokorně vadne
REINKARNACE OPILÉHO BÁSNÍKA
Uvolnila se v nitru lavina
a bere všechno kolem
Packuji okolo kravína
modlím se (polit od vína)
abych se nestal volem
X X X
Zpráva se šíří krajem:
venku to voní jarem!
Mám čelo plné chmur
že cítím pouze pur
TŘI KLOBOUKY
(Akademickému sochaři Ferdovi Štáblovi)
Tři klobouky - tři tóny šedé
Tři strážci kroků jeho dne
Tři němí svědci jeho lásek –
vždy pro jeden se rozhodne
Ošuntělé
od prachu jsou
a vůbec nejsou noblesní
Jeden je klobouk luk a strání
druhý mu slouží při sochání
v zahradě v třetím občas sní
V MÉ KRAJINĚ
Maminka vychází ze dveří
párkrát se rozmáchne
a na ztvrdlou hlínu průjezdu
bubnují zrníčka vzpomínek
Slepice vybírají ostré zatáčky
brzdí patama
a spokojeně pokvokávají
Ve vzduchu cítit jaro
ale i dilema
která ponese
a která bude sedět
Jen psovi je to všechno jedno
Dostal pamlsek i pohlazení
Dnes
v tak mimořádný den
zloděj přece nepřijde
Co by to bylo za zloděje
Nerespektuji posuny času
Kuře na smetaně
(voní přes zavřené dveře)
ví o tom své
I já vím
Slunce že léčívá a čas hojí
V mé krajině brzy svítává
pozdě se smráká
a děti se klekánic bojí
HÁDÁNÍ Z RUKY ANEB DEN KDY SE TO STALO
Léto je v plném proudu
Nad mořem racek létá
Nad Oslo míří jako netopýři
snad všechny slzy světa
Klikatě
Potichu
O to záludněji
V zahradách v předtuše vadne kvítí
V kostelech tklivé žalmy pějí
Slunce střílí na všechny strany
z rychlopalné zbraně
I v dobách kdy plavuně pnuly se vzhůru
a kameněli trilobiti
každý ze svých skutků splácel daně
Nad propast dnů se po staletí nakláníme
nehledíce na závrať
Kam vůbec vede tato trať?
Vrcholy hor? Kaňony? Pustá a širá pláň?
S nadějí vrtkavější nežli vratkou
s krystalky ledu pod lopatkou
k věštbě nastavuji dlaň
NÁPĚV MORAVSKÉ LIDOVÉ
(Ze současnosti)
Nalej ňe vínečka nalej
do tamtéj sklénečky malej
Jak ten svět na dně zhlédnu
hned si dám eště jednu
PROTIEXEKUČNÍ POJISTKA
Manželsktví vám nejde k duhu?
Nadělejte hodně dluhů
Žena nemůže vás zabít -
směnila by keře za byt
ZNAKOVÁ REČ
(Na grafický list Dušana Polakoviča)
Azda každý nedouk
pozná znakovú reč rúk
Prstom povieš v okamihu
všetko čo sa ti len páči:
Trebas že sú ludia milí
alebo tiež že sú sráči
Len ti treba pozor dávat
nech nedojde k skrumáši
Ťažko potom zuby hladat
v guláši…
BAKANÁLIE
Jedeme s kopce v každé ruce flašku
Od postu k postu jak od báru k báru
S postojem reků - s pověstí šašků
táhneme volebním obdobím káru
Kdo by nám sebrat chtěl co nám dnes patří?
Koho se bát když tu takého není?
Opojné doušky lokáme za tři
než doba hojnosti časem se změní
POLICIE KONTRA JUSTICE
Chytil jsem v zahradě zajíce
Ukradl neřád zelí
Myslel jsem že půjde do cely
Chvěl se mi v rukou celý
Justice ale rozhodla: pustit ho na svobodu
Pustil jsem tedy zajíce -
byl chudák šťastný velice
Prý můžem (k mému bolu)
příště krást zelí spolu
OPTICKÝ KLAM
Tomu co člověk slyší a vidí
obyčejně i pevně věří
Nevěřím jen že kdekdo z lidí
pozval by mne dnes na večeři
Vše se vším souvisí a nezná míru
Bohem jsem jmenoval svoje svědomí
Všemohoucí hlídá černou díru
v mé duši jako ve vesmíru
nevědomí hlídá vědomí
BANKOMAT
Zvláštní přítel je ten bankomat –
půjčí jen když míváš v bance
Nepomůže před ním na saxafon hrát
ani tančit indiánské tance
PŘEDVOLEBNÍ LOBBY
Marně si lámu hlavu
jak získat sympatie davu
Nakonec s tváří koženou
řeknu to v jedné větě:
Věřím že důvěru ve mne vloženou
nezklamete
ÚKAZ NA OBLOZE
Omamně voní šeříky
Každého jara tomu je tak
Ulicí bloumám – stesk házím do koše
jako předvolební leták
Výrazná hvězda na nebi
tak tajemná a neodolatelně zvoucí
hloubá zda dále či blíže snad bylo by
rozumné ucítit zemský pach hniloby
z všech mršin nadějí do kosmu jdoucí
Ulítla…Byla to létavice…
Poletucha po vesmíru křížem krážem
Obavu mám že nedokážem
pochopit její dráhu letu
Nespoutáš hvězdu do kazajky
ani do sonetu
Viděl jsem úkaz na obloze
Někdo má možná na háku svět -
jiný zas třeba revma v noze
CO PO NÁS ZŮSTÁVÁ
Nesnaž se mne přemlouvat
Mne nepoložíš na záda
Sám sobě cítím že jsem kat
a všechno kolem – paráda
Nade mnou neuskutečněné touhy
Pode mnou čas v bezčasí je dlouhý
jako prázdný pohár plný vína
Jsem aniž o tom vím
v ničem nic - oheň a dým
který po úbočí lásek vzlíná
BOBR NEBO VOSA
Nesdílím euforii krásna a blahobytu
Bohužel – nesdílím ani vás
Omlouvám se – leč v nalomené duši skrytu
sám sebou pohrdám a stavím hráz
Možná jsem trochu archaický
Jsem starý bobr u řeky a hlodám
Možná že stejně pitomý jsem jako vždycky:
podléhám nutkání - a bodám…
|
