Vladimíra Čerepková

Vladimíra Čerepková se narodila 4. února 1946 v Praze. Znalci si jistě povšimnou, že den a měsíc jejího narození se shodují s datem narození mého. Jeden rok se pokoušela vydržet na Střední keramické škole v Karlových Varech. Byla neodmyslitelně spjata s počátky pražské poetické vinárny Viola a chvíli i s jejím zakladatelem Jiřím Ostermannem. Ostatně v jeho bytě v Liliové ulici číslo 13 jsem ji poznal.

V Divokém víně publikovala od roku 1966. Její první sbírka Ryba k rybě mluví vyšla v roce 1969 v Československém spisovateli. Od téhož roku žije ve Francii.

Do sbírky Básně, již vydalo nakladatelství Torst v roce 2001, shrnula svoji literární tvorbu sedmdesátých a osmdesátých let.

Vladimíra měla ráda psy a často mi kradla moji milovanou boxerku Creu.

LH

Nedělní poledne

Zvony jsou slyšet
až k nám
tam k nám kde jsme
Tichá radost mne obepíná
nemohu dýchat
bylo by to slyšet

Vzpomínám na všelijaká nedělní poledne
na poledne s pokaženým obědem
na poledne s velikým obědem
na poledne bez oběda
na poledne spavé
na poledne čilé
vzpomínám na tisíce polední
ale zapomínám jaké je to dnešní

Zvony jsou slyšet
až k nám tam k nám kde jsme
Tichá radost mne obepíná
nemohu dýchat
bylo by to slyšet

(publikováno v Divokém víně 4 / 1969)

Ostatní tvorba Vladimíry Čerepkové publikovaná v Divokém víně:
DV 17/2005: Svěcení jara
DV 14/2005: Ryba k rybě mluví, Klobouk na hlavě