Archiv divoké vinice

Nová knížka Jiřího Žáčka se jmenuje Tak pravil XY

Připadáte si jako Pepek Vyskoč v Jiříkově vidění? Jako Kryštof Kolumbus ztroskotavší na vyprahlé Sahaře? Jako Řehoř Samsa v daleké Bugulmě? Pak vám možná přijde vhod knížka praštěných, zlomyslných, destruktivních, sexistických a politicky nekorektních výroků pana XY ze žhavé současnosti, jak je zaznamenal letitý autor Divokého vína Jiří Žáček. Text doprovázejí kresby Michala Hrdého. Jako návnadu přinášíme pár ukázek.


„Co je bezútěšnějšího
než pohled na mladého pesimistu?“
ulevil si XY při debatě o mládeži.
„Snad jedině pohled na starého optimistu.“

„Blahopřeji,“ pravil XY příteli, který se oženil.
„Se ženou, která si plete ejakulaci s evakuací,
se nudit nebudeš!“

„Statistika zločinnosti v naší zemi vypadá hrozivě,“
pravil XY při přátelské debatě o růstu kriminality.
„A to jsou ještě dobré dvě stovky zločinců
chráněny poslaneckou imunitou!“

„Dávejte svým dětem pod stromeček hračky,“
nabádal XY před Vánocemi své přátele,
„abyste si na Štědrý večer měli s čím hrát,
až si vaše děti zapálí vaše cigarety,
nalijí vaši whisku a pustí vaše pornokazety.“

„Hlavní město srovnané se zemí,
dvě stě tisíc mrtvých a půl milionu zraněných…“
oznamoval televizní komentátor
katastrofální následky zemětřesení na opačném konci světa.
„Člověku se ani nechce věřit,“ podotkl XY,
„že všecky ty hrůzy nemá na svědomí
humanitární pomoc světových mocností,
ale obyčejné zemětřesení!“

„Ano, i básník se může stát multimionářem,“
pravil XY při debatě o směšných honorářích,
„když místo básnění vyloupí banku…“

„Ty mladé dámy si představují charitu jednoduše,“
pravil XY při mediální prezentaci dobročinné akce.
„Co je platné, že bezdomovce nakrmí a oblečou,
když jim nedají zašukat?“

„Proč musí globalizace ovládnout svět?“
pravil XY při přátelské debatě.
„Aby blbost konečně a neodvolatelně zvítězila
nad zdravým rozumem, který škodí podnikání.“

„Jak to, že nepomáháme
zbídačeným zemím třetího světa?“
zavrtěl hlavou XY při debatě o Africe.
„Cožpak jim nedodáváme kulomety,
plamenomety, granáty, stíhačky a tanky?“

„Poezie má zázračnou schopnost
sbližovat lidi opačného pohlaví,“
podotkl XY při debatě o básnictví.
„Znám to z vlastní zkušenosti.
Chtěl jsem v knihkupectví
zakoupit knížku surrealistického básníka,
který svůj opus opatřil
avantgardním názvem Mrdat.
Když jsem na dotaz sličné prodavačky,
co bych si přál,
odpověděl titulem oné knížky,
zapýřila se a špitla: Kdy a kde?
A to byl počátek našeho báječného vztahu.“

Šílená historie,“ pravil XY poté,
co zhlédl TV dokument o pohnutém osudu
pacienta psychiatrické léčebny.
„Ten člověk dal utratit svého psa,
aby na něj nedonášel tajné policii...!“

XY se v odborném časopise dočetl,
že ještě před 250 lety se většina lidí nedožila více než 35 let,
zatímco dnes je průměrný lidský věk dvojnásobný.
„Tomu říkám pokrok,“ pravil uznale.
„To umožňuje státu a dalším vyděračům
odírat občany dvakrát tak dlouho,
než tomu bylo za nejtemnějšího feudalismu!“

Pro feministky to musí být rána,“
podotkl XY v kroužku přátel zdravého rozumu,
„vidět, že tolik žen si nechalo zvětšit poprsí,
ale žádná si nenechala zvýšit IQ.“

„Jak funguje svět?“ meditoval XY při nedělní siestě.
„Inteligentní doplácejí na hloupé,
poctiví na nepoctivé,
slušní na neslušné.
Kdyby tomu bylo jinak,
naše civilizace by se už dávno zhroutila.“

„Ten se mi líbí!“ zvolal XY
při televizním přenosu volby prezidenta.
„Kdyby se nechal vycpat,
byl by z něj pozoruhodný exponát
v pouťovém muzeu kuriozit!“


Obálku i knížku ilustroval Michal Hrdý.
Obálku i knížku ilustroval Michal Hrdý.
 

Ať žije Václav Bárta a jeho 75! Gratuluju, mládenče! Lu

Ahoj, Ludvo,
tak jsem si napsal veršovačku k narozeninám.
Ahoj. Vašek


NEJLEPŠÍMU PŘÍTELI
K PĚTASEDMDESÁTINÁM
UPŘÍMNĚ A S POCHOPENÍM

Od samého narození
stál jsi o mé pohlazení
Když ti bylo deset let
klubal ses už na ten svět
Po pubertě blahá leta
byls jak demoliční četa
Než jsi dosáh třicítku
měls už slušnou vizitku
Když ti táhlo na čtyřicet
Měls úletů pěkný výčet
Před oslavou půlstoletí
nadělal jsi spoustu dětí
Ještě když´s měl šedesát
dovedl sis za svým stát
A když slavils sedmdesát
Řádils jako markýz de Sade

Teď máš jenom o pět víc
A seš zralej na hospic!

(Tak to chodí v životě
Mně neříkej kokote!)

 

Dopis od trutnovských úředníků

Zrovinka jsem v poště našel dopis od města Trutnova, kde jsme před 16, slovy šestnácti, měsíci zřídili na soukromé klinice Sanatorium Jaroslava Bílka babybox. Úředníci mi v dopise sdělují, že nesouhlasí s "bezplatným použitím znaku města". Rozhodla o tom rada města Trutnova na svém jednání 17. 9. 2012 usnesením č. 2012-890/17.
Lu

Čím se taky živí úředníci.
Čím se taky živí úředníci.
 

Proč mi počet internetových Divokých vín nehraje?

Čísla Ti nevychází, protože 4. února 2007 sis nadělil k 60. narozeninám zvláštní číslo DV s číslem 27... Tak proto o jedno navíc...
Vysvětlila mi čtenářka, jež, zdá se, je největší současnou hessoložkou.
Lu

 

Jak jsem hledal Vzducholoď v parku

Podle pozvánky od Karla Sýse se měla křtít v domě číslo 24 v pražské Jungmannově ulici v pondělí 17. září v 10 hodin dopoledne. Na hlavních vchodových dveřích z ulice mě udeřila do očí šipka směřující doprava s nápisem Křest knihy Karla Sýse. Protože nápis nade dveřmi hlásá, že se jedná o vchod do EVROPSKÉHO DOMU, poslušně jsem zahnul doprava a po dalších šipkách ušel ještě asi sto metrů do dvora ke dveřím označeným nápisem Křest knihy K. S., leč zavřeným. Po marném zvonění vrátil jsem se v protisměru po šipkách k hlavnímu vchodu do EVROPSKÉHO DOMU a posbírav odvahu, vstoupil jsem do recepce. Vysvětlil jsem dvěma mladým dámám účel své návštěvy. Jak se jmenujete? Máte pozvánku? tázaly se jedna a pak druhá. Přiznal jsem své pravé jméno, ale pozvánkou jsem se vykázat nemohl. Přiznávám – byl jsem jako vždy v létě na boso v sandálech, na sobě zelenou khaki košili a modré otrhané lacláky, přičtu-li čepici, šedivý vous, sto dvacetikilovou postavu, chápu, že jsem dobrý dojem udělat nemohl. Jedna z děvenek se konečně vydala do nitra EVROPSKÉHO DOMU, aby zjistila, zda budu přijat. Po několika minutách se vrátila a přikázala mi, abych počkal. Nenudím vás, moji milí?
Po dlouhých minutách si pro mne přišla třetí mladá dáma a vlídně mě uvedla do síně, kde již stařičtí básníci popíjeli a klábosili. Ano, přišel jsem o všechnu slávu.
Ústrky, s nimiž se jako každý starý člověk těžko smiřuju, mi vynahradila knížka Vzducholoď v parku, kterou mi rudý Básník Karel Sýs osobně věnoval s tradičním „Milému Luďkovi jeho Karel Sýs“. Čítá 152 stran čtvercového formátu 155 x 155 mm v pevné vazbě s přebalem. Je v ní několik desítek perokreseb Kamila Lhotáka, jehož 100. výročí narození Karel svými verši oslavuje. Publikace je nakladatelským počinem BMSS-START, s. r. o. v Praze 10, Dolních Měcholupech. Právem se ptáte, proč se křtila v tak podivném prostředí, jakým je EVROPSKÝ DŮM. Přece proto, že ji finančně podpořil poslanec Evropského parlamentu Jiří Maštálka. Ať žije poslanec Maštálka! Ať žije Evropský parlament!
Lu

Karel mi dovolil, abych se s ním nechal vyfotit.
Karel mi dovolil, abych se s ním nechal vyfotit.
 

Ukázka korespondence s autorem (text korespondence není redigovaný)

Pán redaktor
najprv Vám chcem poďakovať za uverejnenie mojej poviedky Tadeáško.
Všimol som si, že akosi nestetické je poukladanie viet v mikropoviedke.
Všimnite si to prosím, ak sa dá, dalo by sa to opraviť, aby text s riadkami bol súvislí?
Vďaka
Gabriel Németh
člen Spolku slovenských spisovateľov

Dobrý deň,
zasielam Vám ďalšiu poviedku Kamelot je slepý básnik a ostavám s pozdravom.
Rád by som sa spítal, či tvorba v Divokom víne, ak je uverejnená, či je honorovaná.
Zatiaľ som nič nedostal…
Gabriel Németh, člen Spolku slovenských spisovateľov

Vážený šéfredaktor Divoké víno
V divokom víne číslo 57/2012
ste uverejnil , moje rod.číslo.
Týmto vás žiadam o vymazanie tohto údaju, mohlo by dôjsť k jeho zneužitiu.

Gabriel Németh

 

Je to holčička nebo kluk? U 77. děťátka z babyboxu v Benešově to chvíli nebylo jasné!

První mi to ohlásila sms do mého mobilu v půl páté odpoledne ve čtvrtek 13. září. Pak mi zavolal náměstek Nemocnice Rudolfa a Stefanie v Benešově Jan Kolbaba: Máme holčičku! Zavolal jsem tvůrci webových stránek www.babybox.cz Šimonu Blablovi a požádal jej, aby na titulní straně vyvěsil pořadové číslo 77. Je to holka nebo kluk? ptá se zvídavý Šimon Blabla, grafik všech grafiků, výtvarný tvůrce mých knížek, autor loga babyboxu, letáků a všech našich tiskovin. Je to holčička a jmenuje se Ilonka, chtěl jsem mu udělat radost, protože jeho milá partnerka se jmenuje Ilona.
Za chvíli volal benešovský náměstek Kolbaba znovu: Je to kluk! Sestry se spletly, tvrdil. Zavolala mi pediatrička benešovské nemocnice a ujistila mě, že v babyboxu našli několikaměsíčního klučíka, jehož je především potřeba vykoupat a obléknout do čistého. Klučík se zřejmě nenarodil v panské vile.
Definitivně tedy hlásím, že 77. děťátko celkově a druhé odložené v benešovské nemocnici je kluk a pojmenoval jsem jej Šimon po svém nejmilejším grafikovi Šimonu Blablovi ze studia Degas www.degas.cz.
Ať žijí Šimonové oba!
Babydědek Lu

 

Nad plakátem z Holešovic

(aneb Jak to mají ti singles těžký)
Kdybych byl singl
najdu tam vingl
kde budu pařit
jako bych nebyl balík odnikud
přepiju depresi
posbírám adresy
budu se kořit
všem smutnejm holkám v tomhle podniku

Že ale patřím mezi ženáče
vydám se ráno na křemenáče
pařit pak půjdem se strejdou z Ústí
- jestli mě teda Mařena pustí
(mk)

 

Karel Sýs křtí Vzducholoď v parku s obrázky Kamila Lhotáka.

Karel Sýs byl přítelem Kamila Lhotáka, a tak chce 100. výročí malířova narození oslavit. Fotografie dokumentuje, že Lhoták vozil svého mladého přítele a básníka dokonce na motocyklu.
Křest knihy uspořádá poslanec Evropského parlamentu Jiří Maštálka v pražské Jungmannově 24 v Evropském domě v pondělí 17. září v nezvyklých 10 hodin dopoledne.
Básničky z Karlovy nové knihy si přečtete v Divokém víně 61.
Taky si ji můžete objednat na karel.sys@futura.cz za pouhou stokorunačku. Ženám (ale i mužům) Karel předá knížku osobně, když mu napíšete na výše uvedený email. Lu

Karel s Kamilem Lhotákem
Karel s Kamilem Lhotákem
Přebal knihy.
Přebal knihy.
Že Lhoták maloval a kreslil letadla, to ví každý. Mně ale udělal radost kresbou koně.
Že Lhoták maloval a kreslil letadla, to ví každý. Mně ale udělal radost kresbou koně.
 

Pravda vyděsí

Osobně doporučuji změnit i hymnu na: "Kde domov můj? Kde sakra je? Kdo nám ho šlohnul?" K čemuž se hodí i poznámka k tomuto vtípku, kterou na facebooku učinil jakýsi Vladimír Rybář: "Jako heslo pravdivé - ale nikoliv originalni! Bylo publikovano koncem šedesátych let minulého století v Mladém světe a autorem byl Haďák (tedy pan Liďák)."I neznámý internetový takyautor tedy postupoval zcela v duchu této "nové hymny". (mk)

 

Dušan Spáčil šéfredaktorem http://www.literarium.cz

Hned na něj klikněte, uvidíte, jaký je hezounký. S děsem si uvědomuju, že jeho obrázek v Divokém víně asi nikdy nevyšel, zatímco v Li-terariu ano. Tu pomlčku jsem si nevymyslel sám, použil jsem Dušanův výraz v editorialu literarium.cz.
Gratuluju, milý Du, ať Ti Literarium vydrží nejméně 48 let, jako se já trápím s Divokým vínem. Tvůj Lu

 

Sedmdesátník Jiří Altmann vystavuje!

Jiřího Altmanna a jeho manželku Janu jsem poznal na jejich společných výstavách s přítelem sochařem Milanem Váchou. Můj nikon ze všeho nejvíc přitahoval právě dřevořezbář Altmann, jehož dobrosrdečný vzhled dokresluje obrovský plnovous. Výtvarník má vlastně plnovousů několik - například dva mu rostou na uších. Fascinující! Jana Altmannová je nejen herečka, ale i učitelka na DAMU, a na všech vernisážích zpívá skupina jejích studentek nesoucí název Jelení loje. Fascinace číslo dvě!! O Janě Altmannové málokdo ví, že přeložila dialogy populárních východoněmeckých filmů o Vinnetouovi a jeho bílém bratru Oldovi. Všechna významná díla Jiřího Altmanna si můžete nejen prohlédnout, ale i objednat na www.altmannjiri.cz,webových stránkách vytvořených naším společným přítelem Šimonem Blablou www.degas.cz./> Lu

Pivoňka a Wolfgang
Pivoňka a Wolfgang
Autoportrét
Autoportrét
Vernisáž 5. září v 17 hodin Senovážné nám. 9, Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Vernisáž 5. září v 17 hodin Senovážné nám. 9, Státní úřad pro jadernou bezpečnost
 

Stavitelé krámů (zelných)

Můj oblíbený řád.Upozorňuji zejména na řádové médium Zelná věž a programový spis Z receptáře Velkého Zelnáře.Bohužel zatím nevím jak se stát zasvěceným.(K nalezení v Holešovicích).
(mk)

 

Vzpomínka na Johanu Vondřejcovou Kohnovou

Před několika dny měla Johana kalendářní svátek, a tak jsem se rozhodl připomenout tuhle zvláštní guru svého mládí. Potkali jsme ji s Mélou Machálkem v tramvaji projíždějící někde mezi Holešovicemi a Letnou. Vyslechla naše řeči o básničkách (o ničem jiném jsme se totiž nebavili) a sama nás oslovila. Psal se rok 1964, nám bylo sedmnáct, Johana starší, ale zase ne o tolik. Uvedli jsem ji do funkce lektorky, naslouchali jejím nekonečným vyprávěním o legendách českého umění, zvláště pak z pražské židovské komunity, jež všechny znala osobně, nebo to alespoň tvrdila. Johana žila v domě číslo 33 v letenské Veletržní ulici a návštěvy přijímala kdykoli. Stačilo pod okny zapískat úryvek z árie Toreadore smělý, pozor si dej... Ví bůh, kde brala peníze na živobytí a z čeho živila svého synka Karla, jehož oslovovala Lištíku. Otcem Lištíka je rovněž židovský pražský novinář Pavel Kohn.
Johana se dočkala v Divokém víně dokonce placeného zaměstnaneckého postu v době, kdy jsem časopis živil provozováním tiskárny. Seděla v malé redakci o rozměrech čtyři krát dva metry v domě V Jirchářích číslo 4, klábosila s příchozími mladými autory, jenže, jak se později ukázalo, nechala si proplácet v hojném množství paragony na známky, jež nikdy nekoupila, a kula pikle různého druhu, sloužící k vlastnímu přilepšení. A tak její práce lektorky v Divokém víně skončila.
K hlavním Johaniným zásluhám počítám, že mě seznámila se svojí kamarádkou Janou Černou alis Honzou Krejcarovou, dcerou Mileny Jesenské, jíž jsem vydal řadu povídek a nakonec i knížku Adresát Milena Jesenská. Všechno, co zavání Franzem Kafkou je přece světově zajímavé. Jana Černá naznačovala, že by mohla být Kafkovou dcerou a Bohumil Hrabal jí to dokonce asi i uvěřil a v jednom ze svým textů to napsal, i když to časově možné nebylo. Jana zemřela v roce 1982, Johanin život skončil teprve před několika roky v bohnické léčebně. Odešlo s ní i kus mého mládí.
Co dodává k Johaně literární znalec Tomáš Mazal: "Tvrdila mi, že pod přišroubovanou deskou nočního stolku má ukryty jisté neznámé velmi perverzní básně Honzy Krejcarové. Kde asi skončil ten stolek po její smrti? Někde ve šmelcu. Ale možná to byl již jen blábol, výmysl." Lu

Johana Kohnová při natáčení vzpomínkového filmu o Janě Černé, natočeného mojí první manželkou Naďou Seelichovou pod názvem Seděla ve skleníku a házela kameny. Ve filmu jsem získal jednu roli i já.
Johana Kohnová při natáčení vzpomínkového filmu o Janě Černé, natočeného mojí první manželkou Naďou Seelichovou pod názvem Seděla ve skleníku a házela kameny. Ve filmu jsem získal jednu roli i já.
Rukopis Bohumila Hrabala o Janě Černé, jenž mi laskavě poslal Tomáš Mazal.
Rukopis Bohumila Hrabala o Janě Černé, jenž mi laskavě poslal Tomáš Mazal.
 

Vlašťovky ještě po dvou dnech

Mladé vlašťovky vylétly z hnízda na mém balkónu. První let jedné z nich vedl přímo do mého pokoje. Tak jsme si na sebe zvykli.
Lu

Usadila se na garnýži u dveří na balkón.
Usadila se na garnýži u dveří na balkón.
Pak si hrála na sovu.
Pak si hrála na sovu.
Nakonec jsem ji vynesl na svobodu. Sbohem, vlašťovko.
Nakonec jsem ji vynesl na svobodu. Sbohem, vlašťovko.
 

Opakuju prastarou módu přírodních sexuálních symbolů

V šedesátých letech mě podobné fotografie dokázaly nadchnout. Dnes už zdaleka nikoli. Aha! Jedná se tedy o další z návratů do mládí, je to jasné!
Lu

Pusinka Průhonická
Pusinka Průhonická
Jak to mám rád!
Jak to mám rád!
Pusinka s příslušenstvím z mé zahrady.
Pusinka s příslušenstvím z mé zahrady.
 

Pozvánka do smíchovské galerie Glance 4 ART

Krásný slunečný den, milí přátelé umění.
Ráda bych vás pozvala ve středu 22. 8. v 18 hodin na vernisáž do nedávno vzniklé galerie Glance 4 ART v Praze 5, Dienzenhoferových sadech 1.
Dostala jsem příležitost mezi prvními v galerii vystavit vlastní práce - textilní vitráže. Ne vždy se výtvarníkovi poštěstí, že ho někdo vezme pod svá křídla a dá mu šanci se ukázat... Já jsem tu příležitost dostala a jsem za ni moc ráda. I proto přeji Galerii, malíři Jozefu Krivánkovi i ostatním výtvarníkům co nejvíce příznivců a nových majitelů obrazů, do kterých umělci dávají svoji duši, vášeň i kus vlastního života...

Marcela Hajtášová Hradecky

Anděl
Anděl
Modrý tulipán
Modrý tulipán
 

Smažky v nadstandardu

Kousek od stanice Holešovické nádraží uprostřed pláně, na které jste perfektně vidět ze všech stran - asi jako Žižkovská věž - instalovali podivnou kovovou krabici. Jmenuje se to „kontejner x“, vypadá to asi jako kyslíková bomba – cenu to musí mít alespoň deset tisíc. Na co to je? Narkomani do toho mají házet injekční stříkačky. A tak si představuji smažku, jak si někde na nádražním záchodě šlehne, slastně vydechne, ale pak si uvědomí sakra, musím ještě zajít vyhodit stříkačku. A tak se vypotácí ven, ujde asi dvě stě metrů, rozhrne kolemjdoucí, kteří spěchají na vlak a na metro a konečně s morální úlevou odhodí použité nádobíčko do kontejneru x.
(mk)

 

Mladé vlašťovky u mě na balkóně dodržují základní hygienické návyky!

Časně z jara přiletěl vlašťovčák a týden žil na balkóně před mojí pracovnou i ložnicí sám. Přespával u mne na garnýži od závěsu. Měl jsem obavy, co se mohlo stát vlašťovčici. Po týdnu konečně přiletěla.
Radoval jsem se, když vyvedli první mladé. A ještě víc mi udělalo radost, když jsem zjistil, že hnízdí ještě jednou. V hnízdě dnes skutečně natahují krky a otvírají zobáky dvě mladé vlašťovky. Nevěřili byste, moji milí, co dá práce je nasytit.
Počíhal jsem si dnes na vlašťovčí krmení s foťákem. U stropu balkónu je tmavo, a tak jsem se musel spokojit s dvěstěpadesátinou. Ale nestačila, jak vidíte sami na fotkách.
Lu

Dva otevřené zobáčky nelze najednou uspokojit.
Dva otevřené zobáčky nelze najednou uspokojit.
Následuje bleskový odlet pro další potravu.
Následuje bleskový odlet pro další potravu.
Po krmení se mladé vlašťovky otočí zadky z hnízda a současně se vykálí na podlahu mého balkónu.
Po krmení se mladé vlašťovky otočí zadky z hnízda a současně se vykálí na podlahu mého balkónu.
 

Ať žije Zuzanka Baudyšová a její Nadace Naše dítě!

Ing. Zuzana Baudyšová, první dáma dětské charity v naší zemi, zakladatelka a ředitelka Nadace Naše dítě, podporuje babyboxy od samého počátku. Řekla babyboxům své ANO před osmi roky a už tím jediným slovem pomohla. Několikrát její Nadace podpořila babyboxy i velkorysým darem. Včera mi bylo z financí babyboxů velmi úzko. Oslovil jsem několik dárců, Zuzanka a její Nadace byly nejrychlejší. Podpoří budoucí letošní babyboxy - brněnský, havlíčkobrodsky, klatovský a snad dojde i na znojemský.
V Brně v nejbližších dnech přemístí Zdeněk Juřica MONTEL Náměšť nad Oslavou provizorně starý babybox do původního vchodu Nemocnice Milosrdných bratří v Polní ulici číslo 3, tedy několik desítek metrů doprava. Nemocnice totiž provádí rozsáhlou stavební rekonstrukci. Starý babybox bude sloužit do čtvrtka 27. září do 12 hodin v poledne, kdy otevřeme v Brně babybox nové generace. Domluvil jsem to dnes s ředitelem nemocnice MUDr. Josefem Drbalem. Děkuju! Pradědeček babybox, jenž pomohl za sedm let své existence vstoupit do nového života jedenácti dětem, z nich čtyřem letos, se přemístí do vstupní haly společnosti 100MEGA Distribution v brněnské Železné ulici číslo 7, jejíž šéf Ing. Petr Bečička je naším hlavním brněnským mecenášem. Děkuju! Děkuju všem!
Babydědek Lu

 
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 >