Archiv divoké vinice

Sen o svobodě, výstava fotografií pod patronací Jindřicha Štreita

V kapli sv. Jiří v Litovli vystavují své fotografie pod společným názvem Sen o svobodě Lena Jakubčáková, Michal Luczak a Martin Wágner. Výstava je otevřena denně od 27. června do 31. srpna.
Pochlubím se vám, moji milí. Profesor Jindřich Štreit, nejuznávanější český dokumentární fotograf, patron této výstavy, mě vzal do učení. A doporučil mi, abych fotil akty!
L. H.

 

Knížka věnovaná před 50 roky Vladimírem Kafkou Oldřišce Svobodové

Včera 7. června 2014 jsem při likvidaci starého domku v Hájku našel sbírku veršů Vladimíra Kafky s názvem Řeka v prstech. V poslední době jsem na knížku několikrát vzpomněl a ejhle! Otevřu knížku a čtu: Olince - Oldřišce tuhle dávnou knížku s něčím hezkým v srdci Vladimír Kafka 8/VI/64. Zavolal jsem jediné Oldřišce, kterou znám, básnířce historicky prvního čísla Divokého vína a pak i dalších. Vzpomněla si. Vladimíra asi poznala na nějakém texťáku. Měl prý uhrančivý pohled a svezl ji několikrát na svém bílém skútru, seděla v dámském sedu bokem. Zdůrazňoval svoje židovství. Pracoval ve Strojimportu na Václavském náměstí. Ale úspěch u ní neměl, byl na ni moc starý (asi o deset let - pozn. autora).
Vladimír Kafka přicházel do Divokého vína spíše v jeho pozdější historické fázi. Vymyslel si fiktivní postavu básnířky Dity Rozkošné, jež do redakce posílala básničky a dopisy, z časti jsme je tiskli, dokonce měla svoji rubriku. Vladimír se ale k jejich autorství nikdy nepřihlásil. V Divokém víně se seznámil s mladičkou Maruškou Šmucarovou a vzal si ji. Dokonce jsem je snad i vezl na svatbu. Oba jsou po smrti.
Vyhledal jsem si na internetu jméno Vladimír Kafka. Překladatel, mj. Franze Kafky, básník, nakladatelský redaktor, narozený 1937, zemřel mlád v roce 1970. Je tedy zcela jisté, že se jedná o shodu jmen. Vladimír Kafka vozící na bílém skútru Oldřišku jí věnoval knížku zřejmě jiného Vladimíra Kafky.
Dnes je to padesát let.
L. H.

Věnování Oldřišce. Před padesáti lety jí bylo šestnáct let...
Věnování Oldřišce. Před padesáti lety jí bylo šestnáct let...
 

Franz Kafka. Můj průzkum mezi literáty k 90. výročí spisovatelova úmrtí

Nikdy jsem si nebyl jist fenomenálností Franze Kafky. Přesto jsem vydal v roce 1970 knížku Jany Černé alias Honzy Krejcarové nazvanou Adresát Milena Jesenská. Titul jednoznačně navozuje spojistost s Kafkovými Dopisy Mileně, jež jsem si pro jistotu přečetl celé slovo od slova. Místopřísežně prohlašuju, že Dopisy Mileně jsou nuda!
Teď jsem se konečně projevil jako neznaboh, primitiv a hlupák! Abych v tom nebyl sám, alibisticky jsem se rozhodl, že udělám anketu – průzkum Kafkovy oblíbenosti u významných českých literátů. Vy, pro něž je Kafka hvězdou, nečtěte dál! Oslovení literáti se mi přiznali, že Kafku za fenomenálního spisovatele nepovažují. Při četbě jeho textů se nudili, přeskakovali stránky a snažili se rychle dojít ke konci. Nemohu slovutné literáty jmenovat. Všichni totiž naznačili, že se za to trochu stydí. Abych tedy nepoškodil jejich pověst. Jmenovat mohu jednoho z dotázaných – Jaroslava Holoubka. Vyjádřil se o Kafkovi pozitivně. Kdyby nebylo tebe, milý Jardo, asi bych se ve snaze o objektivitu neodvážil k věhlasnému Franzi Kafkovi zaujmout kritický postoj a anketu bych nemohl ukončit.
Přeju všem, kteří se na 90. výročí živí, byť jen prodejem igelitových tašek, potištěných portrétem Franze Kafky, aby jich prodali co nejvíce. Přeji všem kavárníkům a restauratérům prodávajícím café a la Franz Kafka vysoké tržby. Všem kioskářům a trafikantům na Starém Městě pražském přeju, aby suvenýry z jejich pultů skončily v taškách ruských a japonských turistů! Přeju skupině Kafka Band, aby prodala co největší náklad svého alba Das Schloss. Přeju KafKABARETu a Společnosti Franze Kafky a Markéty Mališové velkou tržbu a vždy vyprodaný sál.
Ať žije Kafka Industry!
Ludvík Hess

 

Ještě za Petrem Gregorem

Jiří Žáček napsal noticku k březnovému odchodu Petera Gregora. Skromně pozapomněl, že tohoto slovenského básníka a skvělého aforistu jako překladatel uváděl mezi české čtenáře (výbor Oheň z hořícího domu).
A snad bych jen doplnil pro ty, kdo se s Peterem Gregorem třeba literárně nesetkali - k seznámení s ním může posloužit třeba jeho rozhovor pro webový magazín Dotyky:
http://www.dotyky.net/?p=1449
Rostislav Opršal

 

Pozvání od Michala Černíka

Vážení,
zvu vás na elektronickou vernisáž svých sentencí, přání a veršů, které jsem zakomponoval do svých obrazů.
Zdraví Vás
Michal Černík


http://www.michalcernik.cz/kdyby_slova/kdyby_slova.htmhttp://www.michalcernik.cz/kdyby_slova/kdyby_slova.htm

 

Pozdrav Petru Gregorovi na Onen svět

K čertu s genetikou! Byl jsem přece spermií, která vyhrála!
Tak proč potom pořád prohrávám? P. G.

Listuji časopisem - a čtu: básník Peter Gregor zemřel 11. března... Věděl jsem, že má zdravotní problémy, ale namlouval jsem si, že člověk tak dobře impregnovaný černým humorem jako on musí vydržet aspoň do sta let. Jak vidět, nemusí. Možná ho ten slalom mezi idioty v groteskním panoptiku, kde hlupáci si příliš často nasazují masky myslitelů, podvodníci platí za poctivce a skřeti se vydávají za velikány, přestal bavit. A jeho způsob humoru, který mohl povrchním čtenářům připadat jako nezávazné žonglování s bonmoty, byl nejspíš sebezničujícím zápasem s démony...
Vy, co ještě čtete poezii, otevřete láhev absintu a připijte na počest slovenského básníka Petra Gregora. Možná se dá ve Slovenské knize sehnat jeho Idiotár, anebo jeho Etudy, případně nedávno vydaná kniha rozhovorů s P. Gregorem Pohybovať sa vo vlastnej koži. Vysoká škola ironie a sarkasmu - doporučuji!
Jiří Žáček

Peter Gregor
Peter Gregor
 

Spomienka na Ivana Laučíka

Ivan Laučík (4.7.1944 - 12.5. 2004), slovenský básnik, publicista a pedagóg, člen básnickej skupiny Osamelí bežci, jeden z tých, ktorého hlas chýba veľmi, nás opustil pred 10 rokmi. V júli 2014 by sa dožil 70 rokov.

ZASKLIEVANIE

Na Suchom vrchu, tom našom, inom, ale rovnakého mena,
myslím na Suchý vrch Ivana Laučíka a v mysli sa mi objavujú
jeho torzá, ktoré skladám do vlastnej mozaiky:

Na Suchom vrchu, kde je spánok vykúpením z prihlbokého ticha...
Je ticho zamrznutej rieky. Je zvnútra ožiarený strom.
Môj tieň už načiera do tône v záhyboch doliny Parichvost.
Čo tu narýchlo kvitne (lemované bielym prúžkom)
bude donekonečna zasklievané v priezračnosti žltosna
sírovožltého lišajníka Chrysothrix chlorina.

Juraj Kuniak

Ivan Laučík
Ivan Laučík
 

Jarda Holoubek si nedá pokoj!

Po úspěšné prezentaci své nové sbírky milostné poezie Veselý hřbitov, která proběhla v Praze –Kolodějích na skále, u hřbitovních vrat a ve farní stodole v polovině května, vás znovu všechny zve Jaroslav Holoubek na křest této knihy tentokrát do Galerie Portheimka na Smíchově, Štefánikova 12. Uskuteční se ve středu 4. června v 18 hodin, verše přednesou herci pražských divadel a autor, na piano zahraje Ondřej Slavík. Knihu ilustroval Kristian Kodet, vydalo ji nakladatelství Akropolis a dobrým vínem přispěla společnost Znovín Znojmo, a.s.

Kristian Kodet
Kristian Kodet
Kristian Kodet
Kristian Kodet
 

107. děťátko v babyboxu v plzeňské Poliklinice Denisovo nábřeží!

Sedmé děťátko nového děťopočtu (počítá se od 1. ledna 2014, abychom neměli brzy čtyřmístné číslo) je holčička a dal jsem jí pracovní jméno Ilonka. Je zcela novorozená a taky zdravá. Nalezli ji v babyboxu na Poliklinice Denisovo nábřeží v Plzni dnes, v úterý 27. května v 9:46 ráno a zprávu o ní mi podal Luděk Reiser, technický a provozní šéf polikliniky. Ilonka je druhým plzeňským babyboxátkem.
Zdravotnická záchranná služba v Plzni si pro Ilonku přijela za pouhých šest minut – děkuju rychlým záchranářům. Sanitka ji odvezla na novorozenecké oddělení Fakultní nemocnice v Plzni, do rukou úhlavního odpůrce babyboxů primáře Jiřího Dorta. Děkuju milému Dortovi, že překonal svůj negativní vztah k bedýnkám, a Ilonku na své oddělení přijal.
Ilonka zvýšila skóre holčičky versus klučíci na 65 : 42 ve prospěch něžného pohlaví, leč statisticky bych z toho žádné závěry nečinil.
Lu

 

KOBRA vystavuje v Teplicích!

Vážení přátelé,
pro mne byly vždy Teplice středem světa. Jak čas postoupil, staly se mi středem vesmíru (vesmírů). Když se mi podařilo získat potřebné podklady (tím, že se vesmírní botanici napojili na mé mozkové vlnové délky), výtvarně jsem je zpracoval. Pokud mé vědomosti stačily, tak jsem i přeložil z kosmoliguereliteröt jejich názvy. Více se dozvíte na vstupní tabuli výstavy KOSMICKÝ HERBÁŘ, na jejíž vernisáž vás srdečně zvu. Koná se 1. června 2014 v 18.00 hodin v Botanické zahradě Teplice, což je v Šanově a každý tam trefí.
Hlavní projev spisovatel Eduard Vacek, význačný patafyzik, kapela několikanásobný účastník finále PORTY Střepy Světec s repertoárem Kapitán Kid a Ryvolovky (inu kamarádi trampové).
Kejklířské vystoupení Lukáš Kučera, sponzor výstavy Ing. Růžena Kučerová.
Autor hvězdný kytkolog, Josef KOBRA Kučera, (mj. místopředseda České unie karikaturistů) a jeho spolužáci z 8. B školy U Nových lázní.
P. S. Josef KOBRA Kučera byl posledním humoristickým redaktorem historického Divokého vína do roku 1972.

 

106. děťátko vstoupilo do nového života dvířky babyboxu v Liberci

Titulek říká všechno, doplním jen, že 106. děťátkem se stal novorozený klučík, jehož sestřičky pojmenovaly Stanislav. Že by po nějakém krásném mladém lékaři? Staník váží 3, 5 kg a do světa vstoupil zcela nahý, ale s podvázaným pupečníkem. Je třetím libereckým babyboxátkem, celkově 42. klukem. Holky mají velkou převahu, bylo jich odloženo 64. Kmotrou Staníka je Nadace Komerční banky Jistota, jež byla hlavním dárcem libereckého babyboxu. V současné době jednám s předsedkyní správní rady Nadace Ing. Sylvou Floríkovou o výměně nejstarších bedýnek za babyboxy nové generace. Všechno vypadá, že Nadace KB Jistota znovu pomůže.

 

MUŠKETÝR POEZIE ANEB HOLOUBEK VĚČNĚ MLADÝ A HRAVÝ?

Nakladatelství Akropolis vydalo novou sbírku básní Jaroslava Holoubka nazvanou VESELÝ HŘBITOV s ilustracemi Kristiana Kodeta. Profesor Lubomír Machala z filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci ve svém doslovu ke knize nazvaném MUŠKETÝR POEZIE ANEB HOLOUBEK VĚČNĚ MLADÝ A HRAVÝ? píše, že »Jaroslav Holoubek bytuje v české poezii už téměř půlstoletí a zanedlouho oslaví sedmdesáté (?!) narozeniny. Frekvence milostných motivů a intenzita erotické vášně v jeho básních z posledních pěti, šesti let soustředěných ve sbírce Veselý hřbitov ovšem signalizuje záviděníhodnou vitalitu a milostnou energii snad nevyčerpatelnou. O zážitkovém původu Holoubkovy poezie není pochyb už delší dobu a jinak tomu není ani v současnosti. Vlastní prožitky básník nadále s oblibou zprostředkovává v mikropříbězích nasycených až fotografickými detaily, s nimiž ovšem nakládá rukou máčenou v surrealistické křtitelnici. Je to tedy stále týž Holoubek, který jako literární novic užasle opěvoval ženské a přírodní krásy? Je a není. Milostnou extázi nyní slyšitelně provází existenciální ozvěna, evokace milostného aktu je vrstevnatější, drsnější a plastičtější. Markantně v něm narůstá zklamání z toho, že naděje na společenskou změnu se rozplynula toliko ve střídání ismů, zvětšuje se básníkovo znechucení z narkotické dominance konzumu: „Průvan žene ulicí nábožné písně direkt marketingu, / bouřlivý mejdan reklamních letáků / v poštovních schránkách. / Na výsluní konzumní společnosti / nenažraně hltáme z rohu hojnosti / a spotřebováváme se navzájem.“ Holoubkova sbírka končí slovy „Nikdo nepíše jen pro sebe, i dopis na rozloučenou je určen čtenářům.“ Tak tedy popřejme věčně mladému, ovšem nikoli už naivně okouzlenému autorovi, aby si též jeho Veselý hřbitov našel co nejvíce svých čtenářských návštěvníků.«

Titul knížky s ilustracemi Kristiana Kodeta.
Titul knížky s ilustracemi Kristiana Kodeta.
Pozvánka na prezentaci knížky do Koloděj na 15. května v 19 hodin.
Pozvánka na prezentaci knížky do Koloděj na 15. května v 19 hodin.
 

Iluze poezii svědčila

Třínáctý večer cyklu Slova mají křídla, který se konal 29. 4. v kavárně Iluze, měl křídla docela široce a přitom zdařile rozmáchnutá - tedy my organizátoři jsme alespoň nabyli přijemného dojmu, že se na tom skoro všichni shodli. Drobnou pihou na kráse byl opět jen fakt, že zase se dovnitř všichni nevešli. A to přesto, že jsme se tentokrát přesunuli do vcelku prostorné kavárny Iluze. Těm, co si chtějí příště na našem literárním večeru sednout, můžeme jen doporučit, aby dorazili dříve. Jinou radu zatím bohužel nemáme. Snad se to časem usadí, nebo se opět vydáme jinam - třeba do Lucerny:). Spěchat s tím však nechceme - Iluze nám připadá pro literaturu docela ideální prostor. A teď malé shrnutí krás večera. Skupina Kanafas si publikum naprosto podmanila, škoda, že měla připraveno jen sedm písní. Ale vlastně ani to nevadilo - jednu písničku se Žáčkovým textem jsme se alespoň mohli při opakování naučit. Zdeněk Homola se dostavil s rodinou - a taky s kamarádkou Johankou, která za nesmělého psychiatra přečetla jeho povídky z knížky Bengálské mámení. Zajímavé bylo i setkání s Ivetou Havlovou, která přednesla velmi civilní, ale i osobitě obrazné verše. Pochválil je i J. Ž. Přijemným překvapením byli recitující z pléna. I jejich tvorba měla velmi slušnou úroveň. Žáčkovy verše se ale staly přirozeným vrcholem večera - přednesla je s porozuměním Martina Koubová. A rozhovor s Jiřím Žáčkem udivil nejen hezkými myšlenkami, ale i malým "zázrakem" - Mistr Žáček plyně a vtipně hovoří, ač podle všech pravidel fyziologie vlastně nemá čím! (Před časem přišel o hlasivky.) Jinak ti, které náš večer zaujal, se mohou kouknout i na dokumentární fotky na facebookové stránce Slova mají křídla.
(ds)

Jiří Žáček a Jan Krůta v Iluzi
Jiří Žáček a Jan Krůta v Iluzi
 

Dnes má pohřeb Vladimíra Čerepková.

Při té příležitosti Vladimíře vyšla knížka Nabíledni prázdno. Po převezení urny s popelem Vladimíry Čerepkové z Paříže do Prahy se uložení do hrobu na pražském Břevnovském hřbitově uskuteční za přítomnosti skoro všech jejích milenců ve čtvrtek 24. dubna 2014 v 17 hodin. Po 18:30 je zamluvena kavárna Jericho (Opatovická 26, P-1).
L. H.

 

Iluze dostala Křídla

Srdečně zveme už na třináctý literární večer Slova mají křídla... Hlavní hvězdou bude básník Jiří Žáček a skupina Kanafas, která zahraje písničky s jeho texty. Taky ale uslyšíte texty z knížky psychiatra Zdeňka Homoly a básnířky Ivety Havlové, zakladatelky platformy Otevření. Uvádějí Dušan Spáčil a Lubor Falteisek. Pořad se tentokrát koná 29. 4. v 19 hodin v kavárně Iluze ve Vladislavově ulici, kde je podstatně více místa než bylo k dispozici v našich předešlých štacích "křídelního večera", takže si snad i sednete. Jako vstupné stačí váš úsměv a kafe, limonáda či sklenka vína objednané od místní obsluhy. Podrobnosti k večeru najdete na připojeném plakátu a na naší facebookové stránce Slova mají křídla.
(ds)

 

Velikonoční pozdrav Jirky Žáčka spolu s mým!

Jirka mi poslal svůj velikonoční obrázek - létající ptáčata. Odpověděl jsem mu létajícími kapry. Jsou skuteční, nafotil jsem je předevčírem na řece Doubravě pod zámkem Žleby. Hezké Velikonoce, moji milí!
Lu

Na ptáčky číhal Jirka několik dní.
Na ptáčky číhal Jirka několik dní.
Měl jsem štěstí a držel nikon v pravou chvíli v ruce. Všimněte si ptáka v pravé části fotky - je to učitel létání.
Měl jsem štěstí a držel nikon v pravou chvíli v ruce. Všimněte si ptáka v pravé části fotky - je to učitel létání.
Už to skoro umějí!
Už to skoro umějí!
 

Narodil se Bon Bear - 149. hříbě v mém chovu.

Hřebeček Bon Bear (otec Bear King, matka Bonnie´s Froňka) se narodil jako čtvrté letošní hříbě 18. dubna ve 3:45 časně zrána. Jsem po čtyřech hříbatech už poněkud znavený...
Lu

Zdá se, že Bonnie´s Froňka je unavená taky...
Zdá se, že Bonnie´s Froňka je unavená taky...
Dvoudenní Bon Bear na první vycházce na zahradě u říčky Rokytky.
Dvoudenní Bon Bear na první vycházce na zahradě u říčky Rokytky.
Bon Bear se pokouší pózovat.
Bon Bear se pokouší pózovat.
 

Univerzální velikonoční přání

Tak jsi tu zase J. K.
bože zrozený na slámě
snímáš kříž ze člověka
co má tak krátkou paměť

jen nevím zda ten boží syn
má lidi ještě rád
vždyť pro ně zemřel a budou ho křísit
už tisíc devět set osmdesát jedenkrát...

Vše dobré přeje k Velikonocům 2014
Dušan Spáčil

P.S. Všimněte, si přáníčko je univerzálně použitelné i v dalších letopočtech.:)

 

Umřel Antonín Molčík

V pátek 18. dubna 2014 zemřel Antonín Molčík. Když jsme ho před 50 lety v někdejším libeňském Divadle S. K. Neumanna (dnes Divadlo Pod Palmovkou) poznali, byl to mladý tehdy 24 letý herec na začátku kariéry. V libeňském divadle jsme po peripetiích s obyvateli domu číslo 4 v ulici Krejčího, kde sídlil náš Klub poezie, našli přechodné přístřeší pro svoji dramatickou činnost. Do divadla nás vlídně pustil tehdejší ředitel Václav Lohniský. Na oplátku jsme do divadla v roce 1965 přivedli Allena Ginsberga. Jako mladí začínající interpreti veršů svých oblíbených básníků jsme v Antonínu Molčíkovi našli nejen dobrého přítele, ale vzhlíželi jsme k němu i jako k profesionálnímu herci, nadanému charismatickým hlasem, s kterým se v budoucích letech uplatnil i jako přední představitel českého dabingu. Nezištně a velmi vstřícně nám pomáhal v našich začátcích a ani padesát let nesmazalo jeho významný otisk v našich vzpomínkách.
Méla Machálek

 

Umřel Ladislav Michálek

Ladislav Michálek je muž, který mě zapsal do Literatury! Na nároží třídy Rudé armády a ulice Krejčího v Libni vyfotografoval moje prostěradlo vlající mezi dvěma kandelábry. Vlastnoručně jsem je popsal slovy "Klub poezie". Psal se rok 1964. V domě číslo 4 v Krejčího ulici jsme vydávali Divoké víno a provozovali divadlo poezie.
Fotografie se dostala k Bohumilu Hrabalovovi a ten se rozhodl pojmenovat svoji knížku Kluby poezie, a tak mě zapsal do Literatury. Děkuju vám oběma, pánové Hrabale a Michálku!
Fotografii jsem objevil třeba v knize Libeň - zmizelý svět, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2010. Jenom má špatně vyznačený letopočet - 1967 (správně je 1964). V tu dobu už transparent odvál čas a nás, mladé básníky, vyhnala ze sklepa doba i Veřejná bezpečnost, přivolaná nájemníkem domu Kladivou.
Ladislav Michálek fotografoval Vladimíra Boudníka, Hrabala a starou Libeň. Taky staré hřbitovy a vojenské hroby. Fotografie vyšly v knihách Olšany hrdinské, Kamenů hlas a Zaniklé pražské vojenské hřbitovy.
Naposledy jsem s fotografem mluvil telefonicky asi před měsícem. Byl v nemocnici a mně bylo všechno jasné. Ladislav Michálek umřel v sobotu 12. dubna 2014 ve věku 77 let.
L. H.

Ladislav Michálek a LH při vernisáži fotografovy knihy ve vinárně U Hrabala v libeňské ulici Na Hrázi. Vinárna se jmenuje podle svého majitele, shodou okolností nositele spisovatelova jména.
Ladislav Michálek a LH při vernisáži fotografovy knihy ve vinárně U Hrabala v libeňské ulici Na Hrázi. Vinárna se jmenuje podle svého majitele, shodou okolností nositele spisovatelova jména.
Mezi dvěma kandelábry. Padesát let zpátky.
Mezi dvěma kandelábry. Padesát let zpátky.
 
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 >