Luboš Y Koláček

Erotický démon
(text nebyl redakcí korigován)

BOHYNĚ

Ležela na mém nahém těle

oděna jenom do dvou perel z Filipín

Nechám jen na Tobě

čtenáři mých básní

        aby sis vysnil

kde asi byly ty dvě vetknuté

Nechám jen na Tobě

aby sis to celé

        vysnil

                Třeba jak do dna až

                vypil jsem její Svatý Grál

                Jak přetékal

                a já se opil nezměrností

Kopulující i zasnění

ztracenci přimhouřených očí

v soukromém Jinosvětě

přítomné chvíle

navždy Tady a Teď

Nebylo nic tam venku za víčky

a bohdá už nikdy nebude

Ubohý čtenáři mých básní

tak daleko už nedosníš

To mohou jen ti dva

co bezezbytku

splynou v jedno

Co o tom víš

ubohý čtenáři mých

                básní

JE PODZIM

Otvírám oči do ranního šerosvitu
Otevřu okno do nového dne

Je podzim

Vlaštovky dolétávají svůj poslední boj o život
Vlaštovčí páry houfují svůj odlet do neznáma

Je podzim

Má stará žena má v posteli prázdno
Má nová žena chlapečka a mne

Je podzim

Podzim pokořených smutků
Podzim nových svítání

Je

Podzim

S NIKÝM UŽ O TOM NEMLUV

Zavolej mi
A s nikým už o tom nemluv
Chceš se mnou spát
Chci s tebou spát

To víme

Tak vidíš…

Vyloupni se
Ze svého zasněného světa
Najdi mne jaký jsem
Najdi mne teď

Mazlivá

Tak vidíš…

Přijmi mne
Má horkost tě roztaví
Roztáhni nohy
Já rozprostřu křídla

Letíme

Tak vidíš…

Jak popsat tvou hlubinu?

Topím se bez dechu
Srdce jak zvon
V bažině rozkoší
Mravenci na mechu

Vzepjaté hledání
Ponorné řeky
Uprostřed příběhu
Sevření pro něhu

Klíčovou dírkou od ráje
se odmykáme
        Teď, teď, teď a teď
                Ještě, ještě a ještě
Pojď

Tak vidíš…

Otevři oči
Jsi to opravdu ty?
Už nikdy se tam nevrátíme
Tohle jsme chtěli?

Co?!

Tak vidíš…

STESK ZA HRANOU

Odešla jsi
To bolí!

Všude jen pusto
prázdno
Na stěnách
na podlaze
po okolí
Okolo srdce

To bolí!

Sebralas´ mi
Naději i Vůli
Vůli i Naději!
To opravdu moc bolí

Alespoň ta oprýskaná židle
kdyby mi tu zůstala
Pevný bod
uprostřed mých snových polí

Pevný bod pro Zoufalce
co se o Tvou lásku
                - nějakou -
napořád a bez ustání
už asi uzápolí

A nejspíš navěky a bez Naděje
v tikotu Věčnosti, v tom
málo milosrdném soukolí

Času...

Vždyť tahle reminiscence
je puncována
značkou
NIC

To bolí!

POEZIE BEZE SLOV

Těžkými údery
Tluče
Žlutooranžové
Padající listí
Do ticha dvorů
A zahrad
Překrásně vlhkého
Ranního
Podzimu

Barevná symfonie
Rána
Píše poezii
Beze slov
Posílám Ti ji
Lásko
Daleká
Přestože
Jsi nikdy neodešla

NESKONALÁ KRÁSA

Byla jak předloha
pro antickou sochu

v přítomném okamžiku
tady a teď
        napříč věky

Miloval jsem ji

Měla pak
výkřik mé lásky na svém břiše

A byla ospalá
A spala
        v mém náručí

v přítomném okamžiku
tady a teď
        napříč věky

TVOJE VŮNĚ

Tvá vůně
        je moje příští cesta
To tvoje vůně
        chystá mé snění
                Lásko
Zbyla tu v povlečení

Zůstala už jen
                tvá vůně
        pokušitel k příštímu dění
Otisk tvého těla
        Enigma
                co není

DLAŽDIČKA

Jsi sprostá jako Dlaždička!
Lásko...
Malá dlaždička na mé dlani

ŠEL PAN MRAVENEC...

Šel Pan Mravenec
Temnou nocí
Nikam nedošel
        noc je nočí
        moc je močí
Temnou nočí
Mravenec močí