Pavel Verner

V ilegalitě

Pan Každý a pan Některý
ten první spřádá maléry, ten druhý průsery
Paní Některá a paní Každá
jedné z kapsy čouhá krádež, druhé vražda

Paty se mi lepí do smůly
a práskám koňmi nad bičem
Jazyk mám mrtvý, odulý
z těch moudrých řečí o ničem
a jazyk mám mrtvý, odulý
jak pokouším se tě sníst
když to co je jindy ze žuly
je větev, je proutek, je list

A ty mi zas mlčíš své vyznání
Vyplakáváš mi svůj smích
My dva, milá, do lásky vyhnaní
v nahotě směšní trhani
splácíme hlídačům na daních
své šťávy, své sliny, náš hřích

Přilezli k nám, pan Každý a pan Některý
přesolit naše rána a připálit naše večery
Přiléhají k nám, paní Každá a paní Některá
a madam Nenasytnost a slečna Nevěra

Zatímco ty mi voníš máslem a medem a krupicí
Zatímco objímáš mě jak vítr ve třtině se klátící
Zatímco piješ mě, piju tě, zpíjíme se potem
Slyšet je jejich hlas, cítit jejich dotek

Pan Některý a pan Každý
Pan Dočasně a pan Navždy
A paní Každá s paní Některou
A slečna Kuráž s madam Poserou

Obkličujou nás ti neúprosní svatí
s tlamičkami ochočených krys
Milenko pozdní, už se nám to krátí
už vychládáš mi, možná měla bys

zapálit svíčku před mým pohlavím
nastavit se mi a já se postavím
dřív než nás ukřičí, než utopí nás v jedu
A pak mě zhasni, sám to nedovedu

Nabídka

To se to přehlíží ten stařec v rozpuku
který tě neobjal, nevzal tě za ruku
který ti nepíše lechtivá vyznání
neškemrá, nechová úmysly postranní

Nešilhá po tvojí nadité kešeni
nechce ti v kostele obkroužit prsteník
uzmouti věneček zelený nechce ti
není jak pták co si zobne a uletí

To se to přehlíží senior vzdálený
mužný jak mužatka, zženštilý bez ženy
ztrápený na trupu, zdušený na duchu
Mydlářkou opuštěn, utopen na suchu

Svou krásou přežraná, svou pýchou píchnutá
nutíš mě k řevu, ač dosud jsem nedutal
Nutíš mě do veršů, a to se nesmí
Otevři na chvilku, podám ti vesmír

Ranní můra

Tu noc jako každou byla jsi daleko
Ráno jsem tyčil se bázlivě pod dekou
a žebral o sen v němž chvěla by se země
jak já chvíli v tobě a ty chvíli ve mně

Tu noc nám pršelo z topolů listí
Topol všech topolů v dlani jsem ráno zjistil
a žebral o sen v němž plakali by motýli
v tvém klíně zbloudilí, tvou vůní opilí

Ta noc nás tížila jak mokrá hlína v hrobě
Nebylas ráno ve mně a já nebyl v tobě
a žebral jsem o sen v němž bych si tě vyblil
a pak v tobě listoval posvátně jak v Bibli

Sklizeň

Sklízím tvé třešně, zatřesu větvemi víček
Nastavím plachtu košile
jakmile
dojdou poutníci od kapliček

Sklízím tvé hrušky, vyběhlé z chlívků kozích
Nastavím ústa hladová
Taková
jakými líbali řečtí bozi

Sklízím tvou mušli, čerstvou v mezikvětí
Nastavím dělo bez těla
Docela
první, druhé, třetí

(současná tvorba)

Ostatní tvorba Pavla Vernera publikovaná v Divokém víně:
DV 41/2009: Hajku pro pána z Hájku, Země Gauguinova
DV 40/2009: §37, Otčenáš, Překlady
DV 39/2009: Kalendář, Hrobníkův nekrolog
DV 37/2008: §36, Srdce na dlani
DV 36/2008: Kouř (za Sašou Berkovou) a další
DV 34/2008: §32, §33, První básník, Vzpomínka
DV 33/2008: § 29, § 30, § 31
DV 32/2007: úryvek z knihy Jak nezabít manžela, §3, §16 a další
DV 31/2007: §10, §12, §14, §17
DV 30/2007: Rekonvalescence, Duše a další
DV 29/2007: Návrat do plenek a další
DV 28/2007: Týden, Oběd v přírodě
DV 27/2007: Epitaf
DV 26/2007: Stařec a víla, Kosočtverec, Marnost
DV 25/2006: Holátko, Sladkokyselá a další
DV 24/2006: Moje milá má vnoučátko, Laima 2 a další
DV 21/2006: Neřesti, Jednonoční skořicová a další
DV 20/2006: Štědrovečerní šibenice
DV 18/2005: Příliš starý, Příliš mladá
DV 13/2004: Maličký ignorant
DV 12/2004: Privilegium, Rekviem
DV 11/2004: Iškariotský blues, O kalibru básnění
DV 9/2004: Marnotratnost, Tajný sen a další
DV 8/2004: Exodus, Zázrak nasycení
DV 7/2003: Latiník, Madona 8. března
DV 6/2003: Minuta před Kainem, Po sousedsku
DV 5/2003: (Byl jeden dědeček ze Soči…), (Byl jeden dědeček z Londýna…) a další
DV 4/2003: Pár slov na omluvu, První příběh a další