na další stranu
Jiří Žáček
Pohlednice
Benátky
Na pohlednici Benátek
pražádná stopa tvého hladu
(Ó Pierote pomsti zradu
těch krvesmilných zvířátek)
V poledne: svátek nesvátek
z děravých kapes města kradu
barvy a vůně Pro náladu
svět se mi točí nazpátek
Ale než stačíš napsat čárku
tví holubi už Svatý Marku
sezobli všechna zrnka dne
Slunce pak zajde do spodniček
benátských žen — těch lunatiček —
v městě jež do vln zapadne
Verona
Zněte zvony zněte zvony
Láska žloutne jako léto
Zmrtvýchvstalá Giulietto
Nevracej se do Verony
Pod balkónem zástup vdoví
Slzičky mu víčka klíží
Prší prší na Adiži
Krev či víno? Kdo ví kdo ví
Zněte zvony zněte zvony
Láska žloutna jako léto
Zmrtvýchvstalá Giulietto
Nevracej se do Verony
Pisa
Rybáři vytáhli z Arna
prázdnou síť (láska marná)
U nohou rovné věži
na šikmé ploše svět leží
Mantova
Kdo zkrvavil tvé cihly
tím středověkým refrénem?
Jen jsme se tudy mihli
a bůhvíkdy si vzpomenem
(Déšť zaťal spáry muří
do střech a do cimbuří)
Pompeje
Slunce jež si brousí dýku
o pařezy dórských dříků
potichoučku tiše tiše
chodí vraždit pod cypřiše
Salvy ticha A pot svědí
Hřbitov marných odpovědí
Věčnost zívá: zívá z tebe
Jenom tráva vzpírá nebe
Bologna
Déšť jenž tě zahnal do podloubí
Oblohu protrh Neptun dlaní
V tmě chrámu třeš si zkřehlé klouby
Dvě šikmé věže se ti klaní
Florencie
Den oblý jako prs A cigareta k ránu
po noci příliš probdělé
A modř modř vylitá zbůhdarma na Toskánu
A tvůj cejch léta na čele
Den oblý jako prs těch Madon jež tě míjí
s úsměvy v koutcích smutných úst
Osleplý voyer bloudíš Florencií
(Básníku vzdej se a drž půst)
Den oblý jako prs A slunce mladý býček
nabírá zemi na rohy
A Kristus umírá (dnes opět) v hejnu svíček
pod nedbalkami oblohy
Den oblý jako prs A v uších povyk dětí
Pár řádek na pár pohlednic
A pár jmen vrytých do paměti
A pohled zpátky: pohled..........nic
Siena
Siena: malíři vsaď na sienu
Na dlažbě tančí holubi
Kobalt a zeleň: tvé denní menu
Dny oblečené naruby
Průvod a hudba a purpur šatů
a žaluzie spuštěné
Jízdní řád odjezdů bez návratů:
Zítřek má jméno:....(ještě ne)
Neapol
V oknech se suší obláčky cích
Za obzorem se líhne nach
Knížata v hadrech na ulicích
šilhají líně po ženách
Na břehu moře v písku ležím
a moudře mžourám do dálky
A z tratorie nad pobřežím
zní rámus špatné kutálky
Rimini
Procházet se v barvotisku
Všední den je nedělí
Angelica sedí v písku
Kdepak jsme se viděli?
Nepozvu ji do espresa
Neskončí to romancí
Autostráda Slunce klesá
Ravenna je v Byzanci
Capri
Propadliště do úžehu
Capri kotví u mola
Moře jež se lísá k břehu
u Marina Piccola
pohladí tě vlhkou dlaní
schová si tě v podpaží
Věčně stejné usínání
pod hvězdami na pláži
(Otava)
Zbůhdarma prší na řeku
to víno co jsme nedopili
A v patetickém pokleku
si tragéd srpen podříz žíly
Stříbrný nehet Měsíce
nám brzy do snů půlnoc zatne
Už nepropijem v putyce
ty staré dluhy zítra splatné
Den mokvá ten den z tvarohu
Včas někam zmizet Napsat tečku
Už ani babky na roku
nás nepomluví po městečku
Nádraží
Hle Země naslouchá odlivu krve
A déšť se hrne do schodů
Luna to chladné boží lůno
líně se chystá k porodu
babky klimbají na peróně
koleje chtivě větří dálku
a bledá holka s kytarou
pije tmu z kávového šálku
pod nebem bez hvězd a bez ptáků
tu rozpačitě rezavíme
vždyť příští vlak ten pojede
až v příštím životě
jak víme
Září
Tiše pít hudbu za hrst mědi
Čas mezi prsty utíká
Pár moudrých otázek a hloupých odpovědí
Tak málo zbude z básníka
|
