Lukáš Němec

Oranžová postel v druhém patře

dobře si to pamatuješ
tu oranžovou postel
v druhém patře
s výhledem na moře
a plným pokojem opic
které se drželi za ruku
a zpívali nám o vůni větru
a tvojí snědé kůži

všichni jsme chlastali
a spali a jedli a chlastali
brečeli a smáli se
a opice zpívali
a my jsme vyhazovali
všechny prázdné flašky
z okna ven na ulici
a lidi na nás řvali ať nechlastáme

dobře si to pamatuješ
jak jsme jen leželi
a propíjeli se do dalšího dne
a nikdo na nás neměl
kouřili jsme a popel klepali do postele
a ty jsi se smála
a v noci tančila

mělo to tam tak zůstat
ale jednou jsi odjela
a opice utekli
chlast došel
a velká část naši duše tam zemřela
a bez varování mrcha

Další mrtvej anděl

viděl jsem je
jak pouštěli anděla
přivázaného ke kusu dřeva
po řece
a házeli po něm kamením

prý ho našli v noci
za obchoďákem
byl úplně na mol

občas si sem zaletěl
trochu se napít

volali na něho
hele další parchant z nebe
chyťte ho

umlátili ho kamením
prý se zde neměl ukazovat

byl to můj kámoš

prozradil mi pár věcí
o bohu
a jeho mejdanech

raději měl být zticha
jim se to nikdy nelíbilo
ale poslední dobou
jich sem lítalo hodně
nahoře se něco dělo
bůh to prej vzdal

Duše pláče sama

vždycky chtěla k oceánu
chtěla tam sedět v písku
a vidět to moře bolesti
jak jí kape z její duše
a odtéká do slané vody

bolest je slaná
jako slzy
jako moře
jako smutek v jejím srdci
jako suchý pot na jejím jediném tričku

(současná tvorba)

Ostatní tvorba Lukáše Němce publikovaná v Divokém víně:
DV 30/2007: Je to vidět všude, Jen den a další
DV 27/2007: Duch studeného rána
DV 20/2006: Musím říct že jsem byl, Sám a další
DV 19/2005: Líbánky na střeše světa, Dům na vrcholu Golgoty a další