Zora Wildová — narozeniny!

Zora Wildová má narozeniny 14. srpna. Kolikáté…? Je stejně stará jako Karel Sýs, o něco mladší než Jirka Žáček nebo Petr Cincibuch. Představte si, že je dokonce starší než já, LH, šéfredaktor a vydavatel Divokého vína. Dal jsem jí kytku a Zora mi dala své dvě fotky — jednu z roku 1971, tedy z doby krátce poté, co začala publikovat v Divokém víně, jednu současnou.

Važte si Zory Wildové, je to vynikající Básnířka. Blahopřeju, milá Zoro.

Ludvík Hess

Zora Wildová


Warning: preg_split(): No ending delimiter '/' found in /www/doc/www.divokevino.cz/www/include/standfce.php on line 14

obr. 1

náhled 1. obrázku

obr. 2

náhled 2. obrázku

Galerie obsahuje celkem 2 obrázky.

* * *

2. obrázek

S velkou poezií jsem se setkala nejspíš už v kočárku. Protože tehdy jsem se poprvé potkala s opravdovým básníkem. A národním umělcem k tomu. A ani jsem si ho nevšimla…

Jmenoval se Fráňa Šrámek. Naše cesty se zkřížily (a jistě nejednou) v letech 1946 až 1952, a to v Praze na Smíchově, v ulici Na Černém vrchu. My dva totiž byli sousedé. A poměrně blízcí. On bydlel od roku 1937 do své smrti v roce 1952 v čísle 15 a já v čísle 21. Od narození.

Jenomže ve věku 0 až 6 let jsem měla poněkud jiné starosti než se zajímat o kdejakého postaršího nemluvu, který sice po válce domov opět opouštěl, ale činil tak dosti zřídka a velmi nenápadně. Ovšem kolem jeho domu se od našeho denně chodívalo do města a kromě toho v patnáctce byla mlékárna, před níž jsem ve frontách na základní potraviny nejprve proležela (ve zmíněném kočárku) a pak prostála na vlastních hodný kus života. Takže buď jak buď, minout jsme se nemohli. Bohužel právě na Fráňu Šrámka si, na rozdíl od jeho družky, paní Hrdličkové, a ostatního sousedstva, vůbec nepamatuji. A kupodivu ani rodiče, když jsem se jich později vyptávala, mi o něm nebyli schopni prozradit nic z vlastního zážitku. Jenom maminka poznamenala, že jí připadal značně ošklivý. Protože jsi nikdy nečetla jeho Splav, obvinila jsem ji jako správná středoškolačka. Avšak to jsme už, aniž bychom se přestěhovali, bydleli v ulici Fráni Šrámka.

Co ještě dodat? Dříve jsem při udávání své adresy nemívala žádné problémy, ale teď v ní mnohdy těžko uhájím „Fráňu“ a jednou jsem dokonce byla nucena „Šrámka“ vyhláskovat, tak cize, ne-li cizokrajně, zní dnes jméno donedávna slavného českého básníka mládí a lásky některým současným mladým a zamilovaným Čechům.

Zora Wildová