Markéta Jelínková

Nebe

Nebe zatáhlo se v mrak černý,
zůstaň mi navždy věrný.
Sic nemluvíš, však zlákáváš
být mnou sváděn, pak plakáváš.
Zůstaň ve mně dlouho, ne-li pouho
v malém mém těle - náručí,
slzy se už naučí,
nebát se lidí, co v něm slídí.
Nehezká je to věc, ale vždyť přec
chrání, uvolňuje mě - sebe,
a já ochraňuji jenom tebe.
Proč snášet života bolest a žal,
když každý člověk by dal
cokoliv za svobodu mého žití,
toho opojného dýmu, samotného bytí.

Ostatní tvorba Markéty Jelínkové publikovaná v Divokém víně:
DV 53/2011: Propadám se hloub do duše Země...
DV 43/2009: ***
DV 40/2009: Definice