literární časopis založený v roce 1964

Miroslav Huptych

Havran

/Karlu Uchytilovi/

Zkrácená a upravená verze Havrana, který byl otištěn v jeho knížce Názorný přírodopis tajnokřídlých , Čs. spisovatel 1989.



Vyndej zobák z mého srdce, opusť sochu, havrane! Havran dí: "už víckrát ne".
E. A. POE - HAVRAN

Snadno též se ztratí hroby neoznačené pomníkem či deskou. Rez pokryje číslo na železném čísláku
k nerozeznání a je konec.
E. A. HRUŠKA - ROMANTICKÉ OLŠANY

1. Noc udeřila den za uši
z čumáku se řine tma
tma lepkavá tma funerální

Noc si přetáhla přes hlavu černou punčochu
noc tiše vklouzla do smolných dřeváků
noc obula si rakve

dupe na schodech

Lampa je sasankou
která se ve tmě rozvíjí
jasným hlasem můry volá:
Kde jste mé bekyně
ke mně lišajové
ááá pěkně vítám pane
smrtihlav

Sanitky hasiči strážníci
houkají jak na lesy
Černý nákladní furgon
poštovní auto smrti jede tiše

Černý balíky složte támhle dozadu
všecky jsou adresovaný na Věčnost
to se nedá splíst

Z krematoria stoupá černá stuha dýmu
a převazuje nebesa
Copak je bůh nějaký adresát?
- Tady mi podepište příjem
za to já nemůžu že mu někdo ukrad sako
reklamace na hlavním -

2. Tak vy byste rád prodal svoje tělo
k vědeckým účelům?
Hm - a co je na vás zajímavého?
A kolik byste za sebe chtěl jak se ceníte?
Poslyšte nechcete raděj u nás umejvat
oblíkat mrtvoly?

Na rakvi sedí funebrák: máš mindrák?
mindrák?

3. Na zarostlém hřbitově chovanců bohnického blázince
jsme se líbali
Náhrobek byl stolem pro víno
a víno výtahem do oblačných oranišť
Kde romantický rozsévač rozhazoval slova
Kabala Zen Eucharistie
Víš že Tao se nachází i v odstřiženém nehtu?
i v třísce
i v tomhle knoflíku no jasně i v zipu
především však v koánu: ...víš-li kam uvnitř
tíhne loutna
nač trápit se zvukem strun?

Říkali jsme: Co kdybychom si pustili plyn
to by bylo krásné
při milování umírat...

Zatímco jsme ze svých těl strhávali
roušky tajemství
pouštěly nám stromy výživný kyslík
s ptačím zpěvem

Ti dole
blázniví podzemníci
natáčeli periskopy květin
a šmírovali

O pár dnů později na mejdanu
odešla s kýmsi vedle do pokoje
a zamkla
snad abych nešmíroval

Ó ty krutá Irenie!
Díky vřelé díky za tvou milosrdnou přítelkyni

(Já opravdu nevím co pro tebe můžu udělat
jestli chceš... pomilovat...)

Ó ty krutá Irenie!

(Slyším se jak koktám: Děkuju…si hodná ale já….nemůžu
já ji pořád ještě miluju...)

Ó ty krutá Irenie!

(Ještě slyším smutný smích nad ránem
smích který skoro vzlykal: Tak se běž bodnout
tys ale pořádnej osel...)

Na rakvi sedí funebrák: dostals na frak?
na frňák?

4. Má jemně zkažená Irenie
z vína a z poezie prokletých básníků
vymyslela nový literární směr: prosekturismus
A hned psala nekrofilní manifest
- Soulož na prosektuře -
A já se k němu ve vinárně U malířů hlásil
jako se hlásí hořící varhany k vodě

5. Žebra nůžkami na drůbež
když se vyřežou z těla orgány a odloží na vozíček
vybírá se obyčejnou kuchyňskou naběračkou
šarlatová tekutina z hrudníku
Tmavá hladina nitra
odráží zářivky nad stolem
i nahnutou tvář

- Ještě mi prosímvás zvažte mozek
no jasně edém jako Brno!

Nádory infarkty embolie
žádné Tajemství smrti
po heroické bitvě lymfocytů
zmasakrované bojiště

Staří Egypťané při balzamování mrtvých
vkládali do jejich těl
místo vyňatého srdce
z kamene vytesaného skarabea
aby při posmrtném soudu
srdce nemohlo svědčit proti nebožtíkovi -

Tady než zpátky všechno zašijí
občas se jim popletou vozíčky s orgány...
Tak co k tomu řeknete Slavný soude?

6. Na rakvi sedí funebrák: Už sis natrhal hřbitovní kvítí?
vaříš magorák? magorák?

Kdepak jste?
Kde jsou mé košíčky?
A mé koše rozkoše?
A mé cirkusy?

Kde jsou mé zámořské plavby? A kde je všechno mé a mé a mé...

Kdo to tady mečí?

Na rakvi sedí funebrák: ujel ti motorák?
motorák?

Chtěl bys všechno vygumovat
na bílém slonu Hardtmuth KOH-I-NOOR
vrátit se zpět?

Jenže je to všechno už poněkud zamrzlé
Shora se můžu dívat
jak pod ledem
mrtví jeleni plují
jak zespodu parohama kreslí
výhružné rýhy

7. Na rakvi sedí funebrák: kup si montgomerák!
přijde severák! severák!

Kdopak mi to nanosil do postele sníh?

Kdopak mě to vlídně upozornil
že gauč má ty samé rozměry
jako hrob?

8. Na rakvi sedí funebrák: musíš být chytrák
kdepak dobrák! chytrák!

Jakmile jitro zabrzdí u postele
ty naskoč
potřes vosím hnízdem v hlavě
a do útoku!
Svět je slaďoučká kořist
nachystaná jen pro tebe
Urvi si kam dosáhneš a sahej vysoko
čapni modré z nebe
a uvař v něm prvního votroubka

Každej se nechá vopískovat
jen musíš vědět
z který strany na něj s tunelem

Pro někoho je tejden: sedm trpaslíků
ale ty každý ráno povíš: čau lásko!
pokaždý jiný Sněhurce

Až přijdou a budou chtít
oběšencův provaz
tady ve skříni je klubo
kus ustřihni
Talisman smrti je miláčkem kešeně!

Sypat popel z urny v rozptylovém háji?
A proč? Když to v zimě na nádvoří
tak klouže
div že se člověk s těma rakvema nepřerazí

Praktičnost příteli praktičnost!
Dokud dobrý člověk žije
musí se oškubávat
a když natáhne brka
naúčtuješ si holení
oblíknutí na poslední cestu
učesání pěšinky napudrování
květinovou oblohu

Chcete ustřihnout pramínek vlasů
ze skráně maminčiny?
Plať!
Chcete tatínkovy zlaté denty?
Plať!
Chcete se na zesnulého ještě podívat?
Plať!
Chcete aby byla rakev zatlučena aby ho už nikdo neočumoval?
Plať!
Chcete zahrát zamilovanou písničku na rozloučenou?
Plať!
Chcete aby řečník z lidu mluvil procítěně aby důstojně poděkoval za účast?
Plať!
Na hřbitově již není ani kousíček místa
kde by se i jen malíčkem o zem opřel váš nebožtík?
Plať!
A co kameník? A zahradník? A já jsem vosk?
To myslíš že dělám tuhle fachu z lásky k bližnímu?
Sem snad ujeťák?
Ptáci zpívají nad hrobem pro něčí krásný voči?
Kdopak je asi učí decentním trylkům he?
Plať! Plať! Plať!

Za všechno se musí platit!
Ale prozradím ti příteli: červi co chálujou na mrtvole
červi sou gratis
Nepotřebuješ ani prut
stačí je vysypat na břeh
ryby úplně šílí
samy skáčou z vody...

Řeknu ti von ten člověk je ve svý podstatě i jádru
velmi dobrý
krákykrák! krákykrák!

9. Na rakvi sedí funebrák: z tvý lodě je vrak?
vrak?

Kam pádluješ v té truhle
truchlivče?

Ke dnu?

Byly dny
kdy jsem se plavil nazdařbůh
vplétaje červenou nit bolesti
do lan
kterými se napínají plachty
i tak to dost bolelo
když plavčík v hrudním koši
vykřikl: Země prsních bradavek a klínů na obzoru!

Byly dny
kdy jako racek chechtavý
hnal jsem se za každým
odhozeným vajglem

Na rakvi sedí funebrák: vytřela ti zrak?
zrak?

10. Někdo si svaří v duši
zlé víno
a koření
hřebíčkem rakvářským

Někdo zatleská svému živobytí
a vidí: z mršiny se vznese hejno much
a do vzduchu tetují
černý podpis smrti
Nejhůř k ránu
když člověk drží minuty ticha
za své sny
a čeká na záchranku jitra

Co vám svěřit
vy světlounké chloupky v uchu psychiatra?
Vylít vaničku nitra?

... áá tady máme to utopené dítě!
Copak to svírá v pěstičkách?

Ruce pryč dejte ty pracky pryč!
Nechte mě nedotýkejte-----------

... notak notak!
Pochopte laskavě
že sebevražda je nepřiměřená sebeobrana!
Vy chcete s životem boxovat anebo hrát na piáno?

Stačí otevřít skříň
přejet prstem po klávesách ramínek
vysoké cé: svatební
může však zaznít hlouběji: šaty do rakve!

Pak už je pozdě na bychy
když černým fixem
ti na stehno píší: jméno příjmení narozen
a datum s křížkem

Pak už je pozdě na: jednoutovšechnonapíšu

Když na nohu ti černým fixem píšou
smutný nápisy
je pozdě na bychy-----------

11. Když na vsi někdo umřel
pan řídící učitel nasadil jehlu do drážky
a z propastí tlampačů vzlétali
zvonihlásci
bim bam bim bam

Černý ptáček Umíráček na okno zaťukal
jako by chtěl ze skla
písek vyzobat bim bam
padaly švestky za plotem bim bam bim bam

Na starobylém velocipédu se širokými ráfky
přijížděl kůžičkář
zvonkem na řidítkách vyzváněl
- krááličíí kužéé krááličíí...

Když někdo na interně umře tři sestřičky nad ním stojí

já ti oči zatlačím
já ti bradu podvážu
já ti sejmu prsten

A pak se jedna vrátí
pětkrát škrtne než si zapálí
a koktá: pořád... budu slyšet... ten dutý zvuk
na zadním schodišti... Havrani
za nohy ho táhli... bim bam hlava na schodech

Pověz nám srdce
jaké zvíře v tobě přebývá?

- já žába kuňkalka
já zajíček ušáček...

Malým zvonkem vyzváněl kůžičkář
- krááličííí - kužéé krááličííí -

ptám se a ptám
a je tam celá zoologická zahrada
a neusínám

Na konce svých vlasů
připoutám trudný myšlenky
budu se točit jako kolotoč
točit dokolečka až udělám bác

Na rakvi sedí funebrák: blbneš nakvadrát!
nakvadrát!

12. ...usínat ve tvých vlasech
usínat v hebkém moři
Tisknout se k sobě
spi už spi miláčku schoulený
tvůj dech poslouchám
malinký vítr
který se o rameno láme
a do klíční jamky jde spát

Tam za zdí
noc udeřila den za uši
z čumáku se vyřinula tma
tma lepkavá tma funerální

Noc si přetáhla přes hlavu černou punčochu
noc tiše vklouzla do smolných dřeváků
noc obula si rakve

dupe na schodech

13. Jak to říci?
Jak...
když bolest bere rydla a řeže
posmrtnou masku v zimostrázu

Je jistě rozkošné když věty umí tančit kankán
Ovšem nevylhaná věta
může mít ten samý dopad
jako kopanec do rozkroku

Na rakvi sedí funebrák: pochcal tě mrak?
mrak?

Očistná lázeň bolesti?
že teprv majoránka rozemnutá v prstech zavoní?

Ale kdo dnes nebere oblbováky ?
Raděj to zaspat! Raděj na to nemyslet!
Tam na dně hryžou proudy hrany kamenům
Raděj to zaspat
raděj to zaspat

A kdo nás probudí?
Havárie? Havrani?

(Kolony aut stály tiše uprostřed listopadových polí
přikryl jsem mrtvého přítele dekou
Silnice plná skla
suchá tráva kolem krajnic
v čerstvém oraništi vůně hlíny
a havrani)

- kužéé krááličíí kužééé -

14. Do měst přilétají pterodaktylové
usedají na společné antény
a krákorají

Porucha bude na mém přijímači

V hlavě mi zuřivě vlaje
černá vlajka
zaražená žerdí v srdci

15. Přiviň se miláčku i ve spánku
celým tělem
ať přes kůži cítím
jak tvá krev píše
Braillovým písmem

Letos jsem nestihl zrýt záhony
shrabat listí
Dívám se často na náš ubohý karlínský dvorek
Kromě holubů a vrabců
snad jen pár sýkorek
Avšak minulý týden
na lípu pod okny
kde se vzal tu se vzal:

přiletěl a do kůry kloval

strakapoud