Archiv divoké vinice

František Talián

9.listopadu nám, kteří jsme nedávno pokřtili jeho knihy, František Talián napsal, že by nám rád poděkoval a pozval nás až se vrátí z Egypta, kam odjíždí, na martinskou husičku a Prazdroj do hospody u Brejšků ve Spálené ulici. Vím, že měl tuto hospodu rád, scházeli jsme se tam již v mládí. Ten minulý čas uvádím proto, protože se František už z Egypta nevrátí a to pozvání na martinskou husu už nenaplní. Franto, to víš, že nezapomeneme.
Petr Cincibuch

 

Mail, který mi poslal Karel Sýs.

Milý Lu, díky. Doufám, že DV neskončí, není to stříbro, nýbrž zlato.
Píšeš o PR za miliony - v zemi, která si říká demokratická, knihkupci odmítli po udělení ceny prodávat mé knihy, takže budu bez čtenářů.
Dobře mi tak? Nebo dobře jim tak?
Tvůj Ka

A CO JSEM KARLOVI ODPOVĚDĚL?

Milý Ká, vzpomínám-li si dobře, upozorňoval jsem Tě na negativa přinášející cena od Zemana. " Milý Kájo, osobně Ti vyznamenání nemohu doporučit. Ludvík" byl titulek, který jsem napsal v aktualitě už 26. května. Lu

 

Blahopřání Dušana Spáčila Jirkovi Žáčkovi k narozeninám!

Dovol mi popřát Ti, Jirko,
aby zas,
když škrtneš sirkou
básně,
aby zas dobrou hlavičku měla
a krásně se rozhořela.

 

Kousek ceny patří Dvořákovi

Ve všech debatách a článcích, které jsem zaznamenal v souvislosti s udělením Puškinovy ceny Nohavicovi se tento písničkář buď velebí nebo zavrhuje, Já osobně patřím k jeho skalním příznivcům. Ale chtěl bych upozornit na jeden důležitý aspekt co se týče popularizace ruských bardů, za něž JN vlastne cenu dostal a přitom se vůbec nezmiňuje. Řada těch výborných překladů totiž není Jarkových, ale jsou dílem Milana Dvořáka. To by mělo být také zdůrazněno, byť Milan by si k Putinovi pro metál asi nešel.
DUŠAN SPÁČIL

 

Oldřich Damborský ke Karlu Sýsovi!

Milý Lu...srdečně zdravím z konce slunečného dne...:-)....tak jsem se v neděli díval na slavnostní vyhlašování významných osobností k 100.výročí založení republiky a velmi mne potěšilo, že byl vyznamenán medailí Za zásluhy skvělý básník Karel Sýs.Ať se to vezme z jakéhokoliv úhlu, nesporné je že tak originální básník s nezaměnitelným rukopisem , metaforami a postřehy je Karel Sýs nezaměnitelný a jedinečný.A jak jsem už jednou napsal, co se týká jeho politických názorů, každý máme právo říci svůj politický názor,ať je pravicový či levicový, máme přece demokracii.Pro mne je Karel Sýs spjatý s mým dospíváním a mládím ,kdy jsem hltal jeho originální verše. A nikde jsem v jeho verších nečetl slovo komunismus,strana,vláda nebo Lenin, myslím, že je nadčasový.A proto mu podle mého toto vyznamenání právem patří..Tak málo je básníků v českém rybníčku,kteří se o něco snaží a hledají neotřelý rým, někdo ještě diskutuje o jeho politické příslušnosti či názoru...Buďme rádi, že tak skvělý básník obdržel vyznamenání a zviditelnil samo poslání básnění...To je tak vše,milý Lu, přeji ti hezký večer.Srdečně zdraví Olin.

 

Vladimír Stibor zve!

kliknutím zvětšíš!
kliknutím zvětšíš!
 

Vyznamenání KS?Vstanou noví čtenáři...

Já panu Sýsovi upřímně blahopřeji. Mám jeho básně rád. Myslím si teda taky, že básník nepotřebuje státní medaile - zvlášť když se staví kriticky k establishmentu. Ale je fakt, že úplně každý básník potřebuje čtenáře. Karel Sýs je mimořádný básník a tak si čtenáře i vrchovatě zaslouží. A vyznamenání mu jich pár přivede. Bohužel ale možná i pár nových nepřátel, ale to je riziko podnikání.

Jan Salaquarda

 

Blahopřeju, milý Kájo!

Jsi třetí z Divokého vína, jenž utrpěl Medaili Za zásluhy. Mých "kamarádů", kteří tu slávu neutrpěli, ubývá geometrickou řadou. Co kdybychom založili "spolek nositelů Medaile Za zásluhy"?
Tvoje výjimečnost, Kájo, spočívá v tom, že jste si s prezidentem vyznamenání vzájemně vyměnili, a to dokonce v jednom roce.

Citace z článku www.irozhlas.cz
Zeman dostal cenu od Unie spisovatelů. Její předseda Karel Sýs je nominován na státní vyznamenání
Unie českých spisovatelů v čele s Karlem Sýsem ocenila ve středu prezidenta Miloše Zemana za občanskou odvahu. Cenu prezidentovi na Pražském hradě předal Sýs osobně. Fotografii zveřejnil na svém twitteru mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Levicový spisovatel, básník a novinář je sněmovnou nominován na státní vyznamenání. Na medaili Za zásluhy ho koncem května navrhli poslanci, proti tomu se ohradila řada politiků a třeba i český PEN klub.
„Pan prezident obdržel na Pražském hradě Cenu Unie českých spisovatelů za občanskou odvahu,“ informoval na svém twiitteru mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček.
Předsedou unie je levicový spisovatel, básník a novinář Karel Sýs, který ocenění na Pražském hradě prezidentovi osobně předal.
„Moc děkuji, vážím si toho!“ uvedl následně prezident Zeman na svém facebooku. Unie českých spisovatelů uděluje cenu každoročně od roku 2006. (konec citace)

Přiznávám, že cenu od Unie českých spisovatelů jsem v roce 2007 dostal taky. Nebylo to za občanskou statečnost, ale pouze za knihu Antologie Divoké víno 1964-2007. Nejcitovanějším autorem této knihy jsi byl právě Ty, Kájo. Musíme si pomáhat (použil jsem titul vynikajícího Hřebejkova filmu).
L.H.

Karel Sýs předává prezidentovi vyznamenání.
Karel Sýs předává prezidentovi vyznamenání.
Prezident předává Karlu Sýsovi vyznamenání.
Prezident předává Karlu Sýsovi vyznamenání.
 

Vladimír Stibor zve!

Kliknutím zvětšíš!
Kliknutím zvětšíš!
 

Bradavice v zájmu zájmu

Ve školství se přemítá o změně povinné četby. Nudní antičtí klasikové mají prý být v zájmu dětí nahrazeni třeba Harry Potterem! Nemám z toho dobrý pocit, i když ten malý brejlatý kouzelník je mi docela sympatický.
Ti hrdinové z Bradavic jsou zábavní a bojují proti zlu, zápletky jsou napínavé, v knihách o HP je spousta krásných nápadů i pěkný kultivovaný jazyk (tedy znám to spíš v překladu, ale originál je zřejmě neméně slušný). Z mého dospělého pohledu mi sice přijde, že se to hodně opakuje, respektive, že jak paní autorka, tak tvůrci filmů, z toho tématu prostě chtěli vyždímat co jde a kolik to jde - ale to vše se dalo, v jisté míře, říci i o knížkách a filmech, které utvářely nás - počínaje verneovkami, přes mayovky až po filmy jako Muž z Hongkongu.

Myslím si ale, že tvůrce a učitele devatenáctého a dvacátého století nějak ani nenapadlo stavět tato díla na roveň klasice, nenapadlo je, že by se měla vyhazovat z povinné četby třeba Illiada či obsahy antických tragédií jen proto, že to žáky nebaví. Ne snad kvůli tomu, že by klasika byla o tolik lepší (i když většinou byla) ale hlavně proto, že Harry Potterové, ale taky třeba díla jako Hra o trůny apod., jsou odvozeniny bůhví kolikátého řádu. A tehdy se nějak tušilo, že by lidé měli mít představu o vývoji, o tom, kde jsou kořeny naší kultury a našeho myšlení, a že by měli vědět, co je skutečná hloubka a co jen kýčovitý rybníček.

Ne, neoponujte, že za bolševika nám zase zatajovali spoustu jiných děl. Ideologie, včetně mnoha náboženských, si často nemístně nárokovaly právo určovat lidem, co je vhodné a nevhodné. To je pravda a bylo to strašné - ale taky úplně jiná opera, neboť nešlo o to přizpůsobit se vkusu recipientů, ale naopak nalít do lidí "správný výklad."

Teď ale vůdčí pedagogové, zdá se, postupují stejně, jako to dělají komerční televize, bulváry či třeba kolotočáři. Prostě v "zájmu zájmu" žactva jsou ochotni udělat všechno, snad se i postavit na hlavu. Jen aby byli úspěšní, aby je studenti chválili a díky tomu je chválili i rodiče a nadřízení. A aby konečně dostali plat, "který by stál za to". (Ano, vím, že učitelé vydělávají málo, ale tím je to smutnější.) Protože úspěch je dnes přece jednoznačně definován poptávkou a penězi. Má to svou zdánlivou logiku, ano, ale zároveň je to cesta, která z nás či našich potomků vytvoří poslušné stádo, které bude mít zájem jen o sex, (počítačové) hry a plný žlab.
(mk)

 

Tomáš Mladějovský zve na výstavu!

Výstava v galerii Na konci světa v holandském dvoře v parku Veltruského zámku běží každý víkend až do 4. listopadu, otevřeno vždy od 13 do 18 hodin. TM tu vystavuje 62 obrázků inspirovaných nejenom zasněnou Prahou, ale také krajinou české kotliny. Jeho vzory jsou francouzští impresionisté a také naši malíři jako Otakar Nejedlý, Radimský, Kupka, Slavíček a další. Miluje také Reynkovy suché jehly a Váchalovy přelety do mystična. Malovat začal před více než deseti lety, když si chtěl namalovat obraz k jedné ze svých básní do Divokého vína. Samostatné výstavy měl v Čáslavi a v pražském Cafe alternatif. Vystavuje pravidelně v Grabově vile na Salónu výtvarníků a jednou v říčanské galerii Kotelna. Poslední dobou se snaží stále častěji vycházet do plenéru. Jeho snem je tvořit na Cejlonu jako Otakar Nejedlý.

Muší oko za letu
Muší oko za letu
Staré město pražské
Staré město pražské
Šumava
Šumava
 

Leoš Němec mi poslal básničku i s obrázkem!

kliknutím zvětšíš!
kliknutím zvětšíš!
 

178. děťátkem v babyboxu je Ivanka na záchrance v Českých Budějovicích!

Ivanka mě probudila v 00:42 ve středu 17. října 2018 nejprve telefonem, vzápětí i svou fotografií - zabalená ve směsi modré deky a žlutého ručníku i s kouskem leopardí kůže. Vzápětí mi volal MUDr. Marek Slabý, ředitel jihočeské záchranky a prezident Asociace záchranek v zemi české, s nímž jsme babybox před více jak šesti roky otvírali. Na jménu Ivanka jsme se shodli hned. Připomíná, že nás dva seznámila Ivanka Stráská, jihočeská hejtmanka a protagonistka babyboxů.
Marek Slabý mi sdělil, že holčička je na první pohled zdravá a zcela novorozená, v tuhle chvíli si už hoví na neonatologii českobudějovické nemocnice. Váží prý cca 4 kg.
Letošní 16. děťátko v babyboxu, zvýšila skóre ve prospěch holčiček vs. kluků na 103:75. Ivanka je prvním českobudějovickým nechtěným mládětem. Právě před týdnem ji předcházela holka v Neratovicích a před 11 dny kluk v Benešově u Prahy. Ach jo...
Ať žije Ivanka (Slabá)! Ať žije Ivanka Stráská! Ať žije Marek Slabý!
Babydědek Lu

 

Karel Sýs vydal novou knížku!

Vážení přátelé, vydal jsem vlastním nákladem knížku básní na barevné obrazy Kamila Lhotáka, cena 200 Kč.

Zdraví Karel Sýs

kliknutím zvětšíš!
kliknutím zvětšíš!
 

177. děťátko v babyboxu v Neratovicích!

Ve středu 10. října v 5 hodin ráno pomohl babybox v Městské nemocnici Neratovice nechtěnému lidskému mláděti – holčičce, kterou jsem pojmenoval Daniela po pracovnici společnosti SCHOTT CR, s. r. o., Lanškroun, Daniele Markové. Holčička Daniela je prvním děťátkem odloženým do babyboxu v neratovické nemocnici, letošním patnáctým a celkově 102. holčičkou proti 75 klučíkům.
Holčička byla odložena i s placentou, nahá, ale zcela zdravá a donošená. Váží asi 3 000 g. Připomínám, že je to druhá holčička odložená včetně placenty. První byla v Ústí nad Orlicí Lucinka
27. 7. 2009.
V Jesenické nemocnici otvíráme v úterý 16. října ve 12 hodin 75. babybox. Ve čtvrtek 18. října instaluje Zdeněk Juřica babybox nové generace v Nemocnici Slaný, který nahradí původní bedýnku z roku 2011. Slánský babybox slavnostně otevřeme 1. listopadu ve 12 hodin (stane se tak na paměť Patentu o zrušení nevolnictví 1. listopadu 1781 vydaného císařem Josefem II. To je dobrá záminka k oslavě, viďte?) Následovat bude montáž 76. babyboxu ve Vsetínské nemocnici 22. listopadu. Slavnostního otevření se vsetínský babybox dočká 12. 12. ve 12 hodin. Zdůrazňuji, že babybox Vsetín dobýval pět let a ke konečnému zdolání došlo za pomoci starosty města Jiřího Růžičky.
Ať žije Daniela! Ať žijí zdravotníci neratovické nemocnice! Ať žije Jiří Růžička, starosta Vsetína!

 

Alice Horáčková vydala novou knížku Neotevřené dopisy

Alena je hezká holka s vyřídilkou a výtvarným talentem. Když po osmašedesátém utíká kvůli tisku protikomunistických letáků do Paříže, tak jí otec – zlatník, který skončil v Jáchymově – dá do podpatku diamant. Alena ho neprodá a vrátí se do Prahy. Nikdy se nechce vdávat, ale nakonec si vezme Járu (je v sedmém měsíci). Její manžel je sice význačný výtvarník, ale praktický život nezvládá. Během normalizace Alena finančně táhne tříčlennou rodinu a pomáhá svému muži překonat psychické propady.
Po manželově smrti však najde v jeho psacím stole svazek neotevřených dopisů. Písmo je ženské, agresivní, ale proč je její muž nikdy neotevřel? Chce si je přečíst?
Dopisy však nejsou jedinou záhadou jejího života, i paní Alena má svoje tajemství.



Alice Horáčková (1980) studovala v Praze a Berlíně, pracovala jako literární redaktorka deníku MF Dnes. Debutovala biografickou knihou Vladimíra Čerepková – Beatnická femme fatale (Argo, 2014), která byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého a cenu Magnesia Litera pro objev roku. Je autorkou knížky 7x ve vedlejší úloze, v níž osm sourozenců sedmi výjimečných lidí vypráví o tom, jaké to je, být celý život ve stínu (Argo, 2016).

Titul knihy, která vás zaujme!
Titul knihy, která vás zaujme!
 

176. děťátko v babyboxu v Benešově u Prahy!

V sobotu v 5:47 mě probudil klučík, který se dral do nového života babyboxem v Nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově u Prahy. Pomohla mu sestřička Renata Bílková, která mi po telefonu řekla: "Byl neumytý a nahý, jenom v peřince. Váží 4,25 kg a je čerstvě po porodu. Pupečník měl převázaný provázkem od brambor." Když jsem se ptal, jak vypadá provázek od brambor, vysvětlila mi, že je to silonová šňůra, jaká se dává na pytlík s bramborami. Sestřičky jej pojmenovaly Toník na počest bývalého primáře. Měl jsem v plánu jiné jméno, ale Tonda se jmenuje můj nejmladší syn, a tak zůstane u Antonína.
Klučík změnil skóre holčičky versus kluci na 101:75 a je čtrnáctým letošním děťátkem a třetím benešovským.
V duchu jsem klučíka pojmenoval Vladimír po svém příteli Ing. Vladimíru Laštůvkovi, který zemřel minulý týden - aby počet Vladimírů v české zemi zůstal stejný.
Ať žije Tonda z Benešova! Ať žije sestřička Renata Bílková! Ať nepohasne vzpomínka na Vladimíra Laštůvku!
Babydědek Lu

 

Jindra Štreit zve!

Kliknutím zvětšíš!
Kliknutím zvětšíš!
 

Zemřel básník Josef Šimon!

Černá růže pro Ikara
(za Josefem Šimonem)


Černá magie poezie
je jako Kirké
čarodějka trýzně
klovající kos na černé túji
slovo které pod kůži se vpije
tak přece vypadá
tak křičí
v srdci pocit žízně
a dvanáct modrých taktů které se v ní opakují

Bílá magie poezie
jako nevěsta
a za ní
bílá vlečka Halleyovy komety
z které
padají hvězdy jako
vystřílené konfety
vystříhané z kosmických krajek
horký protonový vítr tiše vane
asfaltové pírko darované
tápajícímu Ikarovi
taje

Och, naše madam Poezie!
Ty krásná děvko Poezie!

Někde v hrudi Keith Moon
vykopává velkým bubnem
zpěv
ochraptělý
přerývaný v dechu
černý
vraní
poslední vítr s tělem škubne
na kameni ztuhne asfaltová krev

Žít s křídly
je nejlepší způsob
umírání

Rostislav Opršal

 

Jan Duběda, autor Divokého vína, byl oceněn v soutěži Seifertovy Kralupy!

Kliknutím zvětšíš
Kliknutím zvětšíš
 
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 >