Irena Topinková

NEJSEM CIZÍ ŽENOU

Sluneční krev
stéká
do pijáku červánků
Střídají noc
s marnou touhou po spánku

Máš mne v krvi rozpuštěnou
jsem tvojí součástí
Unaven maskou
pro svět nasazenou
všechny hrůzy světa
na mne vypouštíš

Jenže já nejsem cizí ženou
jsem tvojí součástí
Když ničíš mne
sebe
ničíš nejvíce
Víš to sám
Vždyť v krvi
máš mne rozpuštěnou

MATĚJSKÁ POUŤ

Milenci v dětské houpačce
váží svůj vztah
Nahoru dolů
nahoru dolů

Kolotoč oblaka rozráží
Řev od všech atrakcí
soutěží
v síle decibelů

Řvoucí mimino v kočárku
bez šance na odpolední spánek Cukrová vata, pivo, párek
Občas nazvraceno

Stromovka trpí migrénou
ptáci zmateností
Jinak vnímala jsem pouť
mého dětství

VÁCLAVÁK

Podvečer
Ztracena
v moři turistů
kapsářů
drogových dealerů
míjím bankovní úředníky
s mozky i aktovkami
nacpanými
vzorně srovnanými
bankovními předpisy

Vzorně spěchají ke svým vozům
do bezpečí
pomalu se vlekoucí kolony
Jsou mezi svými
metro
je pro socky

A já si stýskám
Po swingových tónech
Ferdinanda Havlíka
linoucích se
z bývalé kavárny Tatran
po modrých neonech
kavárny Alfa
po zaniklých kinech
Prodávám stesky

Koupí je někdo?

DEPRESE

Úspěšně maskovaná
Na hladině květy
pod ní chapadla
Voda vražedná
mává ode dna
úzkost tlustou čarou
píše vzkaz

Naději
vzal její vrah

LÉTO S DĚDEČKEM

Cítím vlhké seno z louky
za časného jitra
ještě dříve
než slunce
trávě rosu vypije
Vidím ladný pohyb kosou
mého fešného dědečka
Vzdech a vůně posečené trávy
zpěv skřivana
Existují ještě?
Nevím nic o alergiích
Ležím na dosud vlhké zemi
pod sebou dědečkovu vestu
vonící tabákem
Nebe plné beránků
o které nemusím mít strach
Svačíme chléb se špekem
Dědeček zapíjí Žitnou
Dostávám ochutnat
naše tajemství
Přemýšlím
která vdova nás dnes pozve
na dobrý oběd
za posečenou louku?
Budu hlazena po vlasech
někdy dostanu novou mašli
Hodná holčička
báječného dědečka
Babičce
která se zatím upřímně modlí
za odpuštění
všech dědečkových hříchů
neseme bohatou výslužku

Babičce
která přes všechno dědečkovo hřešení
je jeho jediná
Někdy mne večer
dědeček vezme k Černému koni
kde krásně hraje
na heligonku



Snad mne maminka pustí
když slíbím
že opravdu
ale už opravdu nikdy více
nebudu dopíjet
červené a zelené zbytky
v malinkých skleničkách
co prý nejsou limonáda
Může existovat krásnější léto
Jen někdy
za horké letní noci
spánek se ztrácí
a dědečkova heligonka
vypouští
do vůně letní noci
vzpomínky na Itálii

Matou, dětskou duši
Proč zní pokaždé jinak?
Jindy noční zahrádkou
zní tóny jiné
Stalinovy oblíbené
tóny Suliky

Na půdě
ve staré truhle
medailonek
s pramínkem černých vlasů
Babičkou respektován
Také balalajka
usedá na ni prach
První světová válka?
Pro pětileté dítě
procházka hudebními světy
Až mnohem později
narušena
úplně jiným vyprávěním

NEDĚLNÍ VELTRUSY

Rodiny
nasyceny zámeckou
kulturní historií
obědem v zámecké restauraci
důstojně ukončují
nedělní program
procházkou

Míjí sloní mámu s mládětem.
Nevidí je
Jak by mohli?
Tady nemají co dělat

Jen dítě
předškolního věku
otáčí hlavu
Pojď už
nestůj
co tam zase vidíš?
Nezlob

Nic tam není

Ostatní tvorba Ireny Topinkové publikovaná v Divokém víně:
DV 97/2018: Blues samotáře a další
DV 96/2018: Nejsi pochváleno, léto… a další