Archiv divoké vinice

Narodil se Bon Colo, 150. hříbě v mém chovu.

Odpusťte mladičkému chovateli, že se chce pochlubit svým jubileem. Bon Colo je plnokrevný hnědý hřebeček s malou šňupkou na čele. Narodil se 24. ledna 2015 klisně Bon Acce, jeho otcem je plemeník Colorado Kid. Tetou se stala klisna Mar Acce, s níž Bon Acce sdílí od hříběcího věku společný box. Pravda, teta by při porodu být nemusela, leč stalo se. Hřebeček se narodil asi o dva týdny před termínem, a tak ještě ani nebyl pod dohledem porodníka. Ach jo.
L. H.

Bon Colo s maminkou a s tetou (vlevo).
Bon Colo s maminkou a s tetou (vlevo).
Tetu jsem ořízl.
Tetu jsem ořízl.
 

114. děťátkem v babyboxu je holčička Milada v Kladně!

Milada je druhým letošním nechtěným děťátkem, šestým kladenským, 69. holčičkou proti 45 odloženým klučíkům. Narodila se dnes 23. ledna 2015 a její rodiče ji do světa poslali jenom v ručníku a s gumičkou na pupečníku. Byla sice od mázku, nevykoupaná, ale donošená zdravá holka vážící 3 700 gramů s mírou 52 cm. Dvířka kladenského babyboxu vrzla tentokrát těsně před čtvrtou odpolední.
Hlášení do mobilu mi přišlo ve chvíli, kdy jsem vycházel ze samoobsluhy, zatímco kladenský dětský primář Petr Lyer, když jsme si volali, byl ještě u pokladny, naše samoobsluhy od sebe vzdáleny pouhých pět desítek kilometrů.
Zatímco sestřička na neonatologii koupe Miladu, já vám píšu zprávu, statistiky na www.babybox.cz vyplňuje Šimon Blabla, náš dvorní výtvarník a webmaster. Bude graficky upravovat poděkování děťátek dárcům, prostě přidělal jsem mu v pátek večer dost práce. Teď přijde vysvětlení jména Milada. Holčička je totiž dostala po mamince Šimona Blably, abychom jí udělali radost! Co tomu jménu říkáte, moji milí?

Babydědek Lu

 

Akademický sochař Milan Kuzica dal Ludvíku Hessovi svoji Keltku na převýchovu!

Slovenský sochař žijící v Praze Milan Kuzica rezonuje s mojí vizí ženského těla. Povšiml si toho a jako gesto mimořádné velkorysosti zapůjčil do mého domu patinovanou sádru sochy Keltka. Možná v jeho ateliéru zlobila, a tak jsme se domluvili, že se pokusím napravit její mravy.
Socha je ovšem na prodej a to za pouhých 80 000 Kč. Kdybych je měl, neváhal bych ani vteřinu.
Bronzové odlitky soch Milana Kuzici jsou vystaveny v hotelu Lindner na Hradčanech ve Strahovské ulici 128, www.lindner.de/cz/hotel_prague_castle/,sochař na mobilu 602 707 098 a na adrese spr@volny.cz. Ateliér se nachází v pražských Dolních Počernicích vedle hřbitova a vřele jej doporučuju navštívit.
L. H.

Milan Kuzica slavnostně sochu odhaluje.
Milan Kuzica slavnostně sochu odhaluje.
Odhaleno, ano, naše ideály ženského těla souznějí.
Odhaleno, ano, naše ideály ženského těla souznějí.
Keltka má výhled do zahrady, kdyby zlobila, otočím ji tak, aby mě viděla sedět u stolu a jíst.
Keltka má výhled do zahrady, kdyby zlobila, otočím ji tak, aby mě viděla sedět u stolu a jíst.
 

Karel Sýs křtí novou knížku Má abeceda!

Knihu ilustroval Vojtěch Kolařík a jejím mecenášem je tradičně evropský poslanec Jiří Maštálka. Křest se uskuteční v pondělí 19. ledna v Evropském domě v pražské Jungmannově ulici číslo 24 ve 12 hodin. To bude s obědem, milý Karle, když je to ve dvanáct?
L. H.

Kliknutím se zvětší!
Kliknutím se zvětší!
 

Mladá autorka Divokého vína zve na aukci fotografií Petra Jediňáka! Proč asi..? Která to je..?

Dobré ráno Lu,
aukce fotografií (volná autorova tvorba, fotografie pořízené mokrým pozitivním kolodiovým procesem) proběhne v prostorách kavárny Cross (ul. Plynární 1096/23, Praha 7 - Holešovice) ve čtvrtek 15. 1. 2015 od 20:00. Dražené fotografie si bude možno na místě prohlédnou od 18:00 do 19:30. V příloze zasílán dvě ilustrační fotografie. E.

Foto Petr Jediňák
Foto Petr Jediňák
Kliknutím se zvětší!
Kliknutím se zvětší!
 

Novoroční přání od Oldřicha Damborského - Roye

Oldřich Damborský

Vrabci v kaluži (PF 2015)

Vrabci v kaluží se popelí
sýkorky na starém dubu
se jmelím
tak málo jim stačí k životu
tančit s láskou ploužák
i gavotu
trochu přeji i ty penízky
a zdravíčko svěží
jako jarní
remízky...

 

Václav Bárta se už zase vrátil k vulgarismům! A taková slušná slova to bývala...

ŽENÁM A DÍVKÁM DO NOVÉHO ROKU

Nechovejte se nám, holky, jako trapičky.
Když vám slušní hoši chtějí sáhnout na pičky,
nesmíte jim odepírat potěšení z vaší pipinky.
To by hochům naskákaly pupínky.
Dali by se k námořníkům a šli do přístavní uličky
hledat ochotnější kundičky.

 

Jindřich Štreit a Vladimír Birgus zvou na výstavy!

Vladimír Birgus publikoval své fotografie v historickém tištěném Divokém víně. Jindřich Štreit nastoupil do vlaku Divokého vína před několika roky.
L. H.

Kliknutím se zvětší!
Kliknutím se zvětší!
 

Kulturní zážitek roku 2014 Jiřího Žáčka

Nejintenzivnější čtenářský zážitek jsem měl v roce 2014 z básnické sbírky Karla Sýse Apokalypsa podle Joba. Vyšla sice v roce 2013, ale mně se dostala do rukou až letos. A přiznávám, že bych na kulturní událost roku raději tipoval něco radostnějšího, než je tento Sýsův horor, avšak optimisté v Česku po 25 letech svobody slova vymřeli. Četl jsem recenze, jejichž autoři Sýse obviňují, že naši přítomnost líčí příliš pesimisticky, ale když může Bohdan Chlíbec, autor Knihy roku v anketě Lidových novin 2013, psát o současnosti tak, že se člověku chce zvracet, proč by měl ausgerechnet Sýs hýřit veselostí? Jestliže populární doktor Jan Hnízdil přirovnává náš svět k letadlu, v jehož pilotní kabině dřepí banda psychopatů opilých mocí a alkoholem, kteří nejsou schopni to letadlo řídit, nevidím důvod, proč mám po Sýsovi žádat opiát optimismu. Co vzkázat čtenářům? Chcete-li optimistické čtení, napište si je sami!
Jiří Žáček

 

Přání od Dušana Spáčila

Ztratilo se nám es!
Namísto sněhu
užijme si tedy něhu...
Ženy, přestańte alespoň teď říkat
„Nechaj ma!“
a buďte chvíli Něhurky!
Pánové, startujte své něhové frézy
a vytvořte něhovou idylu!
A až bude něhové zpravodajství
hlásit na Václaváku dva metry něhy :
možná. že začne konečně padat...
Když jsou ty Vánoce!
Veselé Vánoce a Šťastný Nový rok 2015
přeje Dušan Spáčil

 

Svaté hovno přichází

Tuhle mi někdo říkal, když jsem se ho ptal, co dostane k Vánocům, že to bude zase "pozlacený kulový". Až teď jsem pochopil, že to možná myslel doslova. V USA totiž vymysleli kapsle (viz foto), které udělají z vašeho biologického odpadu zářící šperk. A když spojí síly s jedním francouzským vynálezcem, jenž se zase honosí deodoračními tabletami na pšouky, může vaše hovno nejen zářit, ale dokonce i vonět růžemi! V této souvislosti mě napadá, že růžová vůně bývala známkou svatosti. Když otevřeli hrob jakési světice – ukázalo se, že se nerozkládala, ale ostatky voněly jako růžový sad. No a teď máme tedy i svaté hovno. (ds)

 

Policie brání čtyřmi muži ve vjezdu k benzince ONO!

Vlastními těly brání mladí policisté v plné zbroji a se služebním automobilem vjezdu k benzinovému čerpadlu ONO v Praze 10 - Dolních Měcholupech. Pomáhají a chrání! Nebo trestají společnost ONO, protože prodává nejlevnější benzin a naftu? V úterý 16. prosince stojí jen 29,50. To už je skoro trestné!
L. H.

Kolik asi stojí hodina takové ochrany?!
Kolik asi stojí hodina takové ochrany?!
 

112. děťátko bylo odloženo jako druhé do babyboxu na radnici Prahy 6!

Tentokrát vrzla dvířka babyboxu v 8:53 a nechtěné děťátko je novorozená holčička. Pojmenoval jsem ji Jitka, jak jsem slíbil Jitce Köcherové ze sociálního odboru radnice Prahy 6. Přiznávám, že i mně přijde zvláštní, když do bedýnky, jež čtyři roky jen čekala, jsou odložená dvě děťátka během devíti dnů – klučík Tomáš Chalupa 3. prosince a Jitka Köcherová 12. prosince. Malá Jitka byla nahá, zabalená jen v dece. Je dvanáctým letošním děťátkem, druhým na radnici Prahy 6 a 21. pražským. Skóre holky versus kluci upravila na 68:44 ve prospěch holčiček. Ať žije Jitka! Ať žijí obě Jitky! Ať žijí všichni, kteří mi pomohli svými dary. Bez nich by do nového života dvířky babyboxů nevstoupilo děťátko ani jedno.
Babydědek Lu, 602 305 139, info@babybox.cz, www.babybox.cz

Nora Fridrichová o mně a babyboxech natočila pro Českou televizi celovečerní film.
Nora Fridrichová o mně a babyboxech natočila pro Českou televizi celovečerní film.
 

Vítejte v ZOO

"Stejně jako lidé sledují zvířata, tak zvířata obdobně pozorují lidi. Choďte do ZOO, aby se zvířata nenudila," říká lidem ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek. Zdá se tedy, že celý svět je vlastně velkou humanologickou zahradou, zřízenou ke zkoumání lidského druhu a zábavě těch, co mají štěstí, že k tomu zatracenému spolku homo sapiens nepatří.
(ds)

 

Holoubek nám už začal psát i pohádky

Před Vánocemi vyšla básníkovi Jaroslavu Holoubkovi pohádka nazvaná Hotel Dračí komnata. Příběh dětí prožívajících neuvěřitelná dobrodružství v začarovaném hotelu na Českomoravské vysočině ilustrovala Barbora Kyšková. Knihu vydala v češtině a v angličtině Asociace hotelů a restaurací ČR.

 

Alzamování

V té Alze už nabízejí fakt všechno. Počítače, parfémy, hračky, dokonce i knihy. Někdo mi říkal, že tam maj i Alzheimera, ale zapomněl jsem, kdo.
(ds)

 

Laudatio na Alenu Vávrovou

Básnířka A.V. se narodila ve Františkových Lázních a v tomto městě žije... v dobrovolné izolaci. Alena Vávrová není poustevnice. Je naopak aktivní, ve svém městě pořádala řadu kulturních akcí, včetně celostátní literární soutěže. A nesmíme ani zapomenout, že je bytostně spjatá s géniem Bohumila Hrabala, kterého vnímá jako svého pokrevního bratra. Což se mj. projevilo i ve sbírce Soukromá Hrabaliana (1998).
Básnická prvotina Aleny Vávrové vyšla v roce 1986 pod názvem Druhotina. Skutečná druhotina vyšla o tři roky později tajemně pojmenovaná jako Nahatma. Autorka za ni získala Cenu pražské imaginace z nadace Bohumila Hrabala. Poctu milovanému rodnému městu složila sbírkou Mé a Františkovy anebo z Jiného světa (1993).
Kdo zná poezii Aleny Vávrové, nemůže si nevšimnout jejích básnických miniatur.
Čtenářům se dostávají do rukou vycizelované skvosty, jako je např. sbírka Marcikáj aneb Čajová báseň (1999). V roce 2001 vyšla sbírka Rodinné balení / All inclusive (2001) a v témže roce Modrý pierot, jindy jsou to zase Záložky (2005) nebo Síň plná rybářů (2006), Café Illusion (2012), Žena nesmí maso tygra (2012). - Kniha získala Cenu plzeňského literárního časopisu PLŽ a taktéž Mobelovu cenu.

Počet vydaných knih nemusí být vždy zárukou kvality. Ovšem u Aleny Vávrové jde vždycky o kvalitní poezii.
Ať otevřete kteroukoli ze zmíněných knih, překvapí vás přirozené prolnutí běžné viděného a zároveň něco, co přerůstá hranice smyslového vnímání, stává se nadčasovým a věčným, aniž by o to sama autorka usilovala. Její verše jsou stejně prosté jako překvapivé. Jen ona může nechat Prahou protékat řeku Rusalku, jen ona nám dovolí popíjet s ní básnivé šálky čaje, v nichž „Básně /čajových lístků / uslyšíš / hráti na šalmaje…“, a „Pro tohle / všechno / prosím / k Bohu blíž“. Ona pak může beze studu napsat, že „Noc je Moc / nádhernej / nahatej chlap“, protože její poezie zůstává vnitřně cudná, jakoby věčně panensky udivená a také soucitná. Dobře ví, že: „Má-li tvůj bližní hořkost /ve svém srdci / Pohár mu podej / Zapomnění číši Živého /Nezlomného Vína.“ - Tolik citace...
.... Čtenáři si její verše vyhledávají, a rádi, sami. A jsou často ohromeni jejich přirozenou pravdou poetickou i lidskou.
Polanovu cenou poctěný Harlekýn na římse je šťastným pokračováním všeho výše řečeného.
Je to silná imaginativní poezie. Prostá i hluboká zároveň... Smyslové vnímání světa, ale kdo čte pozorně, nachází také bolest. Verše i jednotlivé obrazy, jakkoli konkrétní, jsou ve výsledku absolutní poezií. Proud představ, je slyšet melodika, která by se stěží dala zapsat do not, a přesto je znělá. Tempo básní se často zrychluje, básně působí vertikálně. Místy zazní jako lidový popěvek. Autorka píše poezii spontánní, vnitřně slyšenou, pobrukovanou. I rýmy jsou zpěvné, lehce nahozené, nepravidelné, není na ně kladen důraz, neukotvují verš, stojí často uprostřed básně. Intimní zkušenost a každodennost – realita vyslovovaná filigránsky. Básnické miniatury, někdy téměř na hraně sentimentu – jako například obraz maminky a chromého kuřátka: Báseň trojtečková, jindy přetaveny v absolutní básnický obraz, který překračuje svůj stín: báseň Koza poezie. V takových případech – a je jich ve sbírce dost, už je báseň sama sobě tématem, viz například básně Sedíme v jahodách, Pro beránka zelené či báseň Za noci bezedné nebo báseň Neděle s němým. Všechno, čeho se autorka dotýká, se mění v poezii, která si vystačí sama se sebou. Je svébytná, výsostná, a přece srozumitelná. Chce se téměř sentimentálně povědět, že co báseň, to dar.
Milena Fucimanová

 

„111“ je Tomáš v babyboxu v Praze 6! Má i příjmení – Chalupa

Tentokrát vrzla dvířka babyboxu na Úřadu Praha 6 v Jilemnického ulici v 18:17:47. Na obrazovce v místnosti stálé služby uviděli nahého chlapečka, čerstvého a včetně pupečníku. Vzápětí si klučíka odvezla záchranka…
Babybox v Praze 6 jsem otvíral 29. července 2010 na přání tehdejšího starosty Tomáše Chalupy. Nebýt jeho, v Jilemnického ulici by babybox nikdy nebyl. Bedýnka na nechtěná lidská mláďata zůstávala dlouho bezdětná, malý Tomáš je její první děťátko. Je celkově 111. miminkem z babyboxu, 11. letošním, 44. klukem oproti 67 holkám.
Ať žije Tomáš, ať žijí oba dva!

Babydědek Lu

 

Jindřich Štreit zve na výstavu!

Kliknutím se zvětší!
Kliknutím se zvětší!
 

Chodím s dětmi do cirkusů. Tentokrát Humberto

Neodolám a do příštího čísla Divokého vína přidám galerii fotografií z Humberta, uvidíte je 19. ledna. Můj tříletý Tonda si sedl v Humbertovi na slona. Já sám mohu o svezení na slonovi jen snít.
L. H.

Artistka na šálách vytvořila obrázek podle mých představ. Prastaré téma. Každého zneklidní jinak!
Artistka na šálách vytvořila obrázek podle mých představ. Prastaré téma. Každého zneklidní jinak!
Proč jsou sloni ochotní sedět?
Proč jsou sloni ochotní sedět?
Tondovi přijde slon malý!
Tondovi přijde slon malý!
 
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 >