DIVOKÁ VINICE, aktuálně

25.06.2024 - 265. děťátko v babyboxu na radnici Prahy 8 – na Libeňském zámečku!

Zlatý novorozenecký dukát od České mincovny!
Zlatý novorozenecký dukát od České mincovny!

V úterý 25. června v 16:00 přijal do své ... Více »

10.06.2024 - Píše mi Václav Bárta!

Připravili jsme s dětmi ve Zlíně projekt "Děti pomáhají zvířatům." Nabízíme krásné knížky pro malé čtenáře (Zvířátka ze zoo, Knížka o psech, Knížka o kočkách, Knížka o mořských zvířátkách- brzy Knížka o motýlech, Knížka o opicích a další) z produkce nakladatelství Grada. Z každé proda... Více »

04.06.2024 - Michal Černík - odešel za svou hvězdou

Naše generace se ocitla nikoli svojí zásluhou mezi dvěma mlýnskými kameny – mezi dogmatiky, kteří neústupně lpěli na svých dávno prošlých výsadách, a mezi netrpělivci, co už netrpělivě čekali, až se dostanou na výsluní. Byli jsme spřízněni volbou za přispění náhody. Naše generace... Více »

27.05.2024 - 264. děťátko se jmenuje Klaudie a bylo odloženo do babyboxu ve Svitavské nemocnici!

Zlatý novorozenecký dukát od České mincovny!
Zlatý novorozenecký dukát od České mincovny!

V pondělí 27. května v 3:03 mi mobil ohlá... Více »

25.05.2024 - Jan Nedoma křtí svoji další knížku Zakutálené vejce!

11.05.2024 - Dušan Spáčil zve!

10.05.2024 - Bůh měl už jiné plány

28.04.2024 - 263. děťátko odložené ve znojemském babyboxu jsem pojmenoval Eva Němcová!

16.04.2024 - Poslechněte si co říkají děti z babyboxů, které žijí díky Vaší šlechetnosti !!!

Slovo úvodem

Jak dobří holoubci se vracejí praotcové básníci Divokého vína. V čísle 69 uvádím na pokračování verše z knížky Karla Sýse Apokalypsa podle Joba. Svoje zcela nové básničky mi poslali Jiří Žáček, Jaroslav Holoubek a Dušan Spáčil. Nepodařilo se mi přesvědčit Petra Cincibucha, přestože jsem mu první tři slova básničky nadepsal: zima, láska, hrob…
Celým číslem vás provázejí obrázky Milana Kuzici, jehož tvorbu rozdělím podle výtvarných oborů na malby, světlografie a sochařství, kterého si odjakživa vážím nejvíce. Navíc je zcela jednoznačné, že s Milanem Kuzicou nás spojuje stejná vize žen – co nejhubenějších a s co nejdelšími končetinami.



Těsně před uzávěrkou čísla mi přišlo smuteční oznámení o smrti JUDr. Karola Stome. Abych zůstal věren tradici, napíšu mu nekrolog, přestože Karol nikdy žádné básničky nepsal a obrázky nemaloval. Do historie Divokého vína se zapsal v roce 1972, kdy mne zastupoval ve chvíli osudového konce tištěného Divokého vína (1964 – 1972). Zatímco já jsem trávil noc v cele předběžného zadržení v Bartolomějské ulici, Karol byl přítomen domovní prohlídce v mém bytě. Policie se rozhodla, že s sebou odnese celý archiv, a Karol pedantsky trval na tom, aby každý papír, tedy i každá básnička, byly uvedeny do seznamu zabavených písemností. Potvrdil tím svoji pověst advokáta – přitěžující okolnosti, protože archiv čítal desítky kilogramů papíru. K ránu se advokát přitěžující okolnost Karol Stome a k smrti znavení policisté dohodli na kompromisu – básně budou zabaleny do balíků, balíky zapečetěny a policie potvrdila pouze jejich počet odvezený z mého bytu.
Karol Stome se původně jmenoval Štěpánek. Bláhově se domníval, že přijme-li příjmení své mladé krásné ženy, podaří se mu vymanit se ze středu zájmů československé policie. Dokonce opustil hlavní město Prahu a usadil se v Domažlicích, kde nadále provozoval advokacii pod jménem Stome.
Karol rád zdůrazňoval, že jeho Alena má oči jako srna. Po desítkách let přiznávám, že jsem měl možnost do očí srny nahlédnout zblízka.
Proč to všechno píšu..? Přece abych Karolovi zajistil, že tenhle nestandardní nekrolog zůstane uložen v archivu Národní knihovny Praha. Jinak se obávám, že mu nesmrtelnost nezajistím.

Váš L. H.