na další stranu
Bořek Mezník
POLNÍ TRÁVA BEZE SLÁVY
Poslala mi
jedna bejvalka
starou fotku
z doby kdy jsme
spolu chodili
hodně milé
je to hodná holka
a psala
že si prolejzá
starý krabice
s fotkama a tak
a že tam našla plno
básniček
škoda že nejsu slavnej
jak ten světáckej Pikas
byla by v balíku
to bych jí přál
za všechno to zlo
co jsem jí způsobil
BEZRADNÝ
Moje děti mě nemají rády
moje žena mě má za čuráka
a opovrhuje mnou
mí kamarádi si myslej
že jsem debil a blázen
ale co už nadělají
kokotskej kamarád
taky kamarád
mí rodiče mi od narození
vtloukali do hlavy
že jsem budižkničemu
a taky že jo
a ještě k tomu jsem invalida
mám nezvratný tušení
že se cosi krátí
že můj počet dechů a tepů
na tento život
bude brzy vyčerpán
tohle jsem nikdy neměl
a že už ani nemám čas
na nápravu
společnost jsem stál hodně sil
a peněz
a přínos nula nula nic
aspoň můžu odejít
s lehkým pocitem
že nikomu nebudu chybět
a bude to tak
pro všechny
lepší
Z KOPCE INTELIGENTNÍHO SKOPCE
Jsu klasickej beran
k něčemu se postavím
mrknu na to
rozběhnu se
a skočím do toho
bumprásk
buď se já
a nebo to
sesype jako domeček z karet
ne nadarmo
mně kdosi řekl
že jsem král chaosu
zbytky rozdupu
a vyválím se v tom
a začnu stavět
z prachu a popela
několikrát mi to spadne
na hlavu
abych se dobral
stejnýho výsledku
jako před bouráním
4 ROČNÍ OBDOBÍ
Když je jaro
píšu
o vůních
probuzení
hormonech
a mrdání
v létě
se to mění
píšu
o teple
odhalenejch babách
lásce
a šukání
na podzim
píšu
o barvách
úrodě brambor
usínání
a mrdání
v zimě
píšu o sněhu
bílé čistotě
nevinnosti
a šukání
takhle prostě
furt dokola
každej rok
CHYBÍ
Kdysi jsem bejval
hodně divokej
kamarádi to dosvědčí
dlužím jim svůj život
moc často se nevídáme
jednou za uherskej rok
dneska bylo všechno
jako dřív
poklábosili jsme
pohádali se o známejch věcech
a hlavně se spolu
zase nasmáli na hodně let dopředu
to především
to umíme
škoda
že to byl jen sen
stýská se mi po nich
STARÝ RÁNY NEREZAVÍ
Vůbec se dneska netěším domů
připomíná mi to
moje útlý mládí
kdy jsem chodil
na kobereček
o tom všem
co dělám špatně
a dostával nářez
zase chce řešit
nějaký věci
třeba
že jsem se ožral
jestli je to normální
a co s tím
že je potřeba koupit
a udělat to a ono
a proč už to není
a proč to třeba neudělám sám od sebe
a že některý věci se samy neudělaj
a že je nikdo neudělá
pokud je ona neudělá
prostě věci
který mě
„Buddhu“
vůbec nezajímaj
a ten styl mi nahání
hrůzu
a kdesi uvnitř
to řeže starý rány
který s tímto
vůbec nesouvisí
a ještě k tomu
jsem od pondělí
o dalšího kamaráda lehčí
necelejch 40 jařin měl
a to je to
co mě teď hrozně sere
myslím na něj
na jeho rodinu
a na utrpení
a cestu
zbavení se utrpení
na život
a jeho smysl
a na smrt
nemyslím na to
že jsou na podlaze
chlupy
drobky
a písek
a v myčce nádobí
to co mě opravdu mrzí
je čas
kterej
my lidi trávíme
nenávistí
egoismem
lpěním na hloupostech
a zlostí
a pýchou
a náš čas
se krátí
kurevsky krátí
VZDUCHOPRÁZDNÁ
Nestihnu se všeho
zbavit
a všechno napravit
nestihnu
se stát nahým
plno krámů
si na zádech
potáhnu
do příštích existencí
ta krosna
mě potáhne dolů
pod zem
do temna
budu žížala
ale zkusím
se prokousat zpět
nic jinýho
mně ani nezbejvá
JE TU KRÁSNĚ
Bydlíme
na větrný hůrce
sice zima
ale luft
jak prd
božího mimina z lesa
ticho
a tma
a to potřebuju
jak prase drbání
VÁNOČNÍ BLOUZNĚNÍ
Zrušte zelí
hulte jmelí
sníh vám
hlavu vybělí
chci aby
svět byl veselý
NEMOCNICE SVĚT
Klinická smrt
na pracáku
jsme zrůdy
zajebaný zrůdy
co se smíří s lahváčem
za bůra
a kecama
jak „před TÍM“
bylo líp
prej
a co mám dělat
jinýho
než pít
to zpičený pivo
zdegenerovat
do podoby
nasranýho ubožáka
ZAHUČENÍ DO PŘEDTUCHY
Já to věděl
od začátku
jsem to věděl
že to přijde
a stejně jsem
do ní šel
byla to jen
otázka času
a ubohýho důvodu
ten si ale hledat nemusela
věděl jsem
že to praskne
a že to poseru
a že to bude hodně slyšet
a cítil jsem se
nesvůj
neklidnej
prostě jak na trní
a když mě vedli
na popravu
věděl jsem
že jdu na popravu
zvláštní
ani mě to nepřekvapilo
když jsem viděl
jak se tomu
nafoukanýmu praseti
otevírá rypák
a sypou se z něj
ty pytle sraček
a jak si pod stolem onanuje
svejma politickejma
kecama
není nic lepšího
než slyšet lži
a bláboly nakonec že
bylo mi z ní najednou šoufl
pak mi slavnostně
usekli hlavu
a já cítil úlevu
jako když useknete
hnisající hnátu
JEDEN VELKEJ OMYL
Chtěl jsem
aby se smála
jenže to po ní
nemůžu chtít
když za všechny
průsery našeho světa
můžu já
furt jsem si říkal
že aspoň za něco
nemůžu já
a to nebyla
pravda
za všechno
můžu jen já
sám
a je to nevratný
nemá smysl se o tom
dál bavit
PRAKTICKÁ VÝCHOVA
Jako rodiče
říkáme dětem
plno hovadin
„Nekousej ty bonbóny
vypadnou ti zuby“
„Neběhej s tím
vypíchneš si voko“
„Nesahej na to
řízneš se a vykrvácíš“
já bonbóny
zásadně kousal
a dělám to do teď
a pak jima
otevíral pivo
ale to už teď ne
a krom pár kazů
a vyrvaných osmiček
nemám žádný
horší problémy
CHTĚL BYCH BEJT ZASE DÍTĚ
Sedíme s Maruškou
v bufetu
rozdělala si hračku
a dala ji
do krabice
od jídla
a přidala
špinavej ubrousek
odcházíme
chtěl jsem vyhodit
ten ubrousek
„To nesmíš tatínku
to má doma pláštěnku“
co na to říct
sakra
ubrousek holt musel zůstat
POHLED ZVENČÍ
Chtěl bych vidět
sám sebe
chtěl bych být
na chvilku
někým jiným
a tak o hlavu menší
chtěl bych se vidět
v situacích
který mi jsou
nebo byly
nepříjemný
nechci se ptát jinejch
jak mě vidí
na to jsem totiž
moc velkej srab
myslím
že bych to nerozchodil
ÚTĚK
Čas utíká
jak já
utíkám ráno na autobus
mám dojem
že běžím
proti větru
že se musím
prodírat chapadlama
čas utíká
jak všechny ženský
ode mě
až zjistí
co jsem zač
PONÍŽEN
Byla to
šmatlavá děvka
nalepila
se na mě
bylo mi jí líto
a ona mě tak chtěla
a mně ne a ne
se postavit
cítil jsem se
jako ubožák
a zloduch
ona se tomu smála
že jsem prej blázen
a já jí říkám
že na to nemám
ale prachy ti dám
POD POVRCH
Musím se
ponořit
do hlubin duše
Céline
to uměl
koule dal všanc
někteří ho nenáviděli
za tu zpověď
vyhasla svíce
a on se smál
upřímnost
pravda
bolí
jaaaaaaaaauuuu
bolestivé
přiznání
a prokousávání
lížu krev
je sladká
tak si říkám
jestli se počítá
ztráta krve
když sám sebe vypiju
pak to vychčiju
a pak zas vypiju
a krvavý srance
si osmažím
a sežeru
|
