na další stranu
DIVOKÁ VINICE, aktuálně
10.04.2021 - Martin Patřičný vydal sbírku povídek.
Kliknutím zvětšíš! 21. 4. v nakladatelství Brána vychází výbor povídek Akord a jiskry ... Více »
03.04.2021 - Nadja Seelich, filmová scánáristka a režisérka, moje první manželka, zemřela.
Svatbu jsme měli na radnici ve Vršovicích v prosinci 1966. Jmenovala se Naďa Stibitzová. Bydleli jsme v domě číslo 4 ve Vozové ulici na rozhraní Žižkova a Vinohrad. Dům je známý z filmu Vrchní, prchni, který v něm byl natočený.
Naposledy jsme se s Naďou viděli v roce 1992, když... Více »
02.04.2021 - Velikonoční básničky Oldřicha Damborského!
Vzkříšení jara
Cáry špinavého sněhu roztály
sněženky zazářily svou bělostí,
zase jde jaro krokem pomalým
oblečeno jen do vůní všedností.
Za sebou hebké touhy mistrály,
vzkříšení svaté trojice, jež odletěla,
srdce, duch... Více »
02.04.2021 - Velikonoční básnička Dušana Spáčila
Diskriminace
Tak už s tím přestaň – všude je zavříno
jsi-li vsak křesťan
můžeš jít na víno
jak k tomu přijde věřící muslim
ten musí doma zůstat jen u slin
... Více »
Slovo úvodem
Číslo skoro kulaté mě přimělo, abych je oslavil akty Vlastimila Kuly, www.vlastimilkula.cz. Jsou nesporně odvážné a to mne – erotomana – oslovilo, už když jsem je dostal před lety v knižní tištěné podobě od přítele nebožtíka Miloše Lachmana. Při bližším studiu osobnosti Vlastimila Kuly zjišťuju, že je jen o tři roky mladší než já. To jsem rád, že taky jiného staříka focení nahých holek nepřešlo!
  
Náhoda mi pomohla získat rukopis Johany Vondřejcové Kohnové, jež nám byla „rádkyní“ v šedesátých letech. Johana je dávno nebožkou a já ji rád připomenu její zřejmě velmi ranou povídkou.
Emil (Méla) Machálek se asi inspiroval mými mnohdy poťouchlými poznámkami o českých jezdeckých sochách a napsal rozsáhlou práci o evropských jezdeckých sochách ve středověku, ale i před ním. Zákonitě jsou v pořadí jezdecké sochy ve světě…
Karel Sýs poslal svoje básně s otázkou: „Milý Lu, není to moc revoluční?“ Jirka Žáček ve své básni „mluví vlídně“ o své nemoci, dává mu prý pokoj. Nic mi neudělá radost větší!
Rozepsal se mladíček Martin Trdla, a tak jsem jeho dílo publikoval komplet. Lehce doporučuju.
A na závěr poděkování a obdiv Petru Cincibuchovi – spontánně a bez nucení mi poslal básničku – jako sms!
Boj Karla Sýse a Unie českých spisovatelů s ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem o instalování bust Julia Fučíka a Fráni Šrámka do Pantheonu Národního muzea mě donutil, že jsem si po šedesáti letech přečetl Reportáž psanou na oprátce, Šrámkovy básničky a pokusil jsem se zdolat i Stříbrný vítr. Hlásím Unii českých spisovatelů, že zřejmě jako jeden z mála jejích členů jsem Fučíka aktuálně přečetl, ne tak doslov Gustiny Fučíkové, zabírající dvě třetiny svazku. O Stříbrný vítr se pokouším, leží rozložený vedle postele, asi to vzdám. Do Pantheonu podle mě nepatří ani jeden. Jenže Lukeš pod záminkou uvádět stav soch v Pantheonu do původního stavu, ve prospěch Habsburků rozhodl o odstranění třeba Karla Čapka.
Nošením dříví do lesa je připomínka, že letos v Nakladatelství Slovart vyšla moje kniha Antologie Divoké víno 2007-2017, druhý díl Antologie 1964-2007. Čítá 304 stran čtyřbarevného tisku na 130 g/m2 matové křídě, vázaná v pevné vazbě s přebalem, tedy exkluzívní vydání. Tři desítky autorů v knize publikujících si dosud nevyzvedly autorské výtisky u Karla Sýse (karel.sys@futura.cz) sídlícího v redakci Literatura – umění – kultura v Praze 1, Politických vězňů 9. Knihu si můžete objednat na www.slovart.cz. Potěšíte mě i sami sebe.
L. H.
|
