na další stranu
Ondřej Bos
Dobrý den, pane Hessi, posílám příspěvek do dalšího čísla a přeji Vám pěkný víkend, Ondra Bos
P. S. Jelikož se na stránkách DV pravidelně dozvídám o Vašich "přírůstcích", nedá mi to, abych se nepochlubil s tím naším - jmenuje se Vojta a už od narození (21. 5.) dělá čest svému jménu, které prý znamená "veselý bojovník".
SVĚTOBĚŽNÍK
Stovky měst jsem poznal dosud,
stovky míst a zákoutí -
je však zvláštní, jak nám osud
často život zakroutí.
Mohl jsem být u Aljašky,
já však odjel na Hanou,
což, stejně jak vratné flašky,
má hodnotu přidanou.
Krásy její jsem pln všecek,
padli jsme si do noty -
teď tu platím na pět děcek
daň z přidané hodnoty.
A tak se usadím na Hané,
neboť já néso prohnané!
SYMBIÓZY
Každý, kdo ty dva vidí spolu,
řekne si: „Kurva - to je absurdní!“
Jako kdyby pařez nabalil ocasku,
a protože ho vzrušují ty ostré zuby,
loudí, ať vstoupí s ním do svazku.
Ocaska - ta kráčí zostra.
Švih! Říz! Jen to sviští.
Pařez se za ní zvolna šine,
láskou a touhou pokořen,
plácá se jak suchá utěrka
na opuštěném okně,
oddán a zamilovaný až po kořen.
Ona mu dává tu výsadu být druhý.
A tím, jak okatě ho přehlíží, on stále více touží:
- aby nikdy nebyl její,
- aby roli alfasamce převzala,
- aby se kořil a věrně jí sloužil,
- aby ona pila a pak ho řezala.
LIMERIK A SYMFONIK
Virtuos z města Kralupy
nesnášel cvikr a lupy.
Snil, že zaduje do hoboje
a tím odfoukne oboje
z pokoje, bytu, chalupy.
|
