Oldřich Antonín Hostaša

POETICKÝ DÉMON

***

Z parní lokomotivy Máje,
stoupá sluneční dým,
a do vozů hájů a pasek,
vstupuje tichá zeleň.

Za jasných nocí,
z oken vlaku svítí hvězdná zář,
tóny dalekých světů,
rozkvétají sady v rovinách,

a třpytí se v tůních řek.
Májové halali,
troubí modré zvonce na lukách

a z větrných zvonic line se láska;
láska věčné touhy.

***

Odkvetlé minarety sadů,
zavoněly ránem,
a zpěv hájů pohladil kraj.

Nebe si opírá dlaně o říční tůně,
slunce zdobí krajky vlnkám,

strážní topoly šumí oblakům,
a pod mezí,
dva zastavili svůj čas.

Pramen touhy,
otevírá studánky poznání,

a mladý červen,
otevírá brány léta.

***

Zpívej, písničko, svoji píseň,
ráno tančí mazurku,
a slunce půjčilo oceánům majestát.

Někde se narodil život,
někde někdo někam odešel;
Karel Gott našel svoji notu,
a Michal Tučný se stal prodavačem.

Kavárníci vaří kávu,
ohraná deska hledá svůj hlas:
sedím v křesle na verandě,
na přelomu května a června,
a Drhlavský potom odnáší má léta.

Má žena oblékla si něžnost,
a probuzený podvečer,

vchází do kraje.

***

Dlaně ulice hladí kroky lidí,
kapky deště probudily duhu,
která se rozklenula ve Tvých očích,

vlasy deště češe vítr,
jeho kapky na Tvých vlasech,
třpytí se ránem.

Všedním ránem našeho času,
a vlaková souprava osudu,
veze každého kříž,
který nosíme svými léty.

Vzdálený zpěv dívek,
někam odlétá,

Tvá dlaň pohladila lásku;

a potulný harmonikář;

hraje náladu dne.

***

Nebe se obléklo do krásna,
a vítr napíná plachty,
oblačným flotilám,

vzdálená silueta hor,
zní bílým chórem.

Láska si obléká nedbalky,
města hovoří jazykem srdce,

kdesi na pouštích zastavil se čas,
a kouzelný hlas touhy:

probouzí matku Zemi.

***

Morseovka přítomnosti,
vyťukává poselství;
poštovní úředník života,
doručuje telegram matičce Zemi.

Unavená města zívají do kraje,
a rozhledny topolů,
stráží erotické háje.

Paňmáma z konzumu,
prodala polední úsměv;
dobrá nálada,
rozesmála pražské náplavky.


Ocelový chrliči,
jsou pasováni na rytíře času,
a v žilách staletých skal,
koluje poselství:

Poselství všem!!

Ostatní tvorba Oldřicha Hostaši publikovaná v Divokém víně:
DV 133/2024: Den a další
DV 132/2024: ***
DV 131/2024: ***
DV 130/2024: *** a další
DV 128/2023: *** a další
DV 126/2023: Ze zahrad, V očích máš slunce a další
DV 125/2023: *** a další
DV 124/2023: *** a další
DV 123/2023: *** a další
DV 122/2022: Vesmírný sonet a další
DV 121/2022: *** a další
DV 120/2022: Sváteční borůvkáři a další
DV 119/2022: Jarní píseň a další
DV 118/2022: Čekám, Večerní příběh a další
DV 117/2022: ***
DV 116/2021: *** a další
DV 115/2021: *** a další
DV 114/2021: Ranní cesta a další
DV 113/2021: XXX a další
DV 112/2021: *** a další
DV 111/2021: ***
DV 110/2020: ***
DV 109/2020: Letní den, Večer a další
DV 107/2020: XXX a další
DV 105/2020: Verše
DV 104/2019: ***
DV 103/2019: ***
DV 102/2019: ***
DV 100/2019: Říčka, Vltava a další
DV 99/2019: XXX, Rozmarná
DV 98/2018: xxx a další
DV 97/2018: Pražská zastavení
DV 95/2018: Jarní touha a další
DV 93/2018: ***
DV 92/2017: Meč pravdy, Oblaka plynou a další
DV 91/2017: Ráno, Jarní polibek a další
DV 89/2017: Okamžik, Máj a další
DV 88/2017: ***
DV 85/2016: Den
DV 84/2016: Rozmarná
DV 83/2016: Poselství a další
DV 73/2014: Dobré ráno
DV 41/2009: Nová
DV 36/2008: ***
DV 34/2008: Čekání na slovo