na další stranu
DIVOKÁ VINICE, aktuálně25.06.2024 - 265. děťátko v babyboxu na radnici Prahy 8 – na Libeňském zámečku!
V úterý 25. června v 16:00 přijal do své ... Více » 10.06.2024 - Píše mi Václav Bárta!Připravili jsme s dětmi ve Zlíně projekt "Děti pomáhají zvířatům." Nabízíme krásné knížky pro malé čtenáře (Zvířátka ze zoo, Knížka o psech, Knížka o kočkách, Knížka o mořských zvířátkách- brzy Knížka o motýlech, Knížka o opicích a další) z produkce nakladatelství Grada. Z každé proda... Více » 04.06.2024 - Michal Černík - odešel za svou hvězdouNaše generace se ocitla nikoli svojí zásluhou mezi dvěma mlýnskými kameny – mezi dogmatiky, kteří neústupně lpěli na svých dávno prošlých výsadách, a mezi netrpělivci, co už netrpělivě čekali, až se dostanou na výsluní. Byli jsme spřízněni volbou za přispění náhody. Naše generace... Více » 27.05.2024 - 264. děťátko se jmenuje Klaudie a bylo odloženo do babyboxu ve Svitavské nemocnici!
V pondělí 27. května v 3:03 mi mobil ohlá... Více » 25.05.2024 - Jan Nedoma křtí svoji další knížku Zakutálené vejce!11.05.2024 - Dušan Spáčil zve!10.05.2024 - Bůh měl už jiné plány28.04.2024 - 263. děťátko odložené ve znojemském babyboxu jsem pojmenoval Eva Němcová!16.04.2024 - Poslechněte si co říkají děti z babyboxů, které žijí díky Vaší šlechetnosti !!!Slovo úvodem
Březen býval Měsíc knihy, někteří to tak mají zřejmě dosud – třeba Dušan Spáčil 15. března vydal svoji novou sbírku. Přeji mu, aby se líbila, navzdory tomu, že vyšla v den, který se v Čechách těší pochmurné pověsti, navíc nese pochmurný název Pokud se střelím do spánku. Knížka sama ale pochmurná není. Vím to, protože jsem ji přečetl coby korektor několikrát. Při posledním čtení udiven zírám, že jsem v knížce jmenován jako její redaktor. Děkuju, milý Du (s Dušanem Spáčilem se oslovujeme totiž pouze první slabikou svých jmen). Je to pro mne čest. Na rozdíl od mnoha jiných, o nichž jsem v Divokém víně psal, nečekejte ode mne recenzi, jsem nepřítelem recenzí. Napíšu, že každá Dušanova básnička překvapí nečekaným nápadem. Do básníkova života nedávno vstoupil vnuk Antonín, jenž shodou okolností nese stejné jméno jako můj nejmladší syn, sedmiletý Tonda. Dušanovo „dědovství“ mi básníka přiblížilo ještě víc. Samozřejmě se mi stává, že ne zcela informovaní partneři při setkání označí mého Tondu jako vnuka. Není to sice nic příjemného, ale aspoň se pak cítím jako Dušan.
Moji milí čtenáři, připravte se, že budu-li mít příležitost, vynasnažím se vás vyzkoušet, zda jste četli Dušanovu sbírku Pokud se střelím do spánku. Jednak jako její korektor, ale i jako její redaktor. |
|||
|
Vidíte zjednodušenou podobu stránek.
Chcete-li mít stránky zobrazené v plné kvalitě, použijte takový prohlížeč, který podporuje moderní standardy používané na těchto stránkách a současně si zapněte ve svém prohlížeči podporu JavaScriptu.