Ludvík Hess

Vyvolávám staré filmy

Kde že jsem to přerušil svoje vyprávění o básnířce a výtvarnici Zuzaně Čechové? Vstoupila do mého života v nechvalně proslulém roce 1968 zjara, několik měsíců před srpnovou okupací Československa armádami Varšavské smlouvy. Potkali jsem se v redakci Divokého vína V Jirchářích, já v doprovodu svých dvou psů — boxerky zvané Crea a bernardýna, jenž po izraelském ministru obrany nosil jméno Mojše. Zuzana přišla na pozvání naší lektorky s deskami plnými milostných veršů.

Pokud si pamatuju, Zuzana je psala milému svému políru stavebnímu jménem Milan Havel, proto věnování M. H. Navíc byla vdaná za grafika a fotografa Petra Grunta, byli jsme tedy tři, co jsme po ní toužili a milovali ji, já ze všech nejmladší. Zuzana byla o tři roky starší než já, tehdy jedenadvacetiletý mladíček. To víte, že jsem polírovi záviděl, zrovna pracoval na rekonstrukci hotelu Ambasador a měl klíče od přepychových apartmá, já zval Zuzanu jen na „stráně chudých lásek“ kolem Prahy. Taky si nevzpomínám, že by mi kdy věnovala jedinou básničku…

Ale přeskakuju, vracím se na zídku před domem ve Všehrdově ulici. Sedával jsem na ní, boxerka Crea vedle mne, bernardýn Mojše tak vysoko nevyskočil. Čekali jsme na Zuzanu. Ráno, když šla na své pracoviště v národním podniku Učební pomůcky. Odpoledne, když se z Učebních pomůcek vracela. Vyběhli jsme spolu na Karmelitskou, mávli si na taxíka a vyrazili na výlet. „Kam to bude, panstvo?“ ptával se taxikář. „Jeďte po Plzeňské někam za město,“ požádal jsem obvykle. Což se taxíkářům příliš nelíbilo, chtěli mít cíl cesty jasný. „Ještě kousek,“ požádal jsem, když taxikář zastavil za městem. Jindy jsme jeli za Prahu někam do Bohnic, vyběhli jsme na stráň a milovali se horoucí láskou, jak jen mladý redaktor s nadějnou básnířkou uměli… Za devět měsíců se narodila naše starší dcera Dorotka. Ano, správně, 19. března roku 1969. Takže na stráni jsme byli pravděpodobně 19. června, jestli se nepletu.

Petr Grunt to špatně snášel. Nakonec dal své manželce Zuzaně facku a to se mu stalo osudným. Opustila jej se mnou definitivně. Žili jsme se čtyřmi psy v Radlicích v bytě inženýra Václava Dvořáka, přítele Johany Kohnové, lektorky Divokého vína.

Petr Grunt vozíval Zuzanu na senzačním motocyklu italské provenience značky Lambreta, vytasil jsem se tedy s trumfem — svým sportovním kabrioletem značky Aero 662. Dvouválec české výroby vyrobený v roce 1932 jsem koupil před dvěma roky od Pavla Jasanského. V té době jsem s ním nejezdil, neb mi z automobilu na Zlíchově zaparkovaného ukradli dvě kola. S pomocí ing. Dvořáka, majitele několika veteránů, jsem kola opět získal a se Zuzanou jsem vyrazili na víkend do chaloupky v Horním Deštném v Orlických horách. Štěňata v tašce, Creu měla Zuzana pod předním sedadlem, Mojše seděl v kufru, neb kabriolet Aero je dvousedadlový. Do Deštného jsme skutečně dojeli, poslední úsek cesty lesem do prudkého kopce jsem zdolával na zpátečku. Aerovka totiž měla na zpáteční stupeň větší sílu. Vyděšený Mojše vyskočil z kufru a dlouho se skrýval v tmavém lese…

Zpáteční cesta se již tak nevydařila. Veřejná bezpečnost mě zastavila kousek za Hradcem Králové. Jako nonkonformní umělec jsem se řidičským průkazem nezatěžoval, příslušníkům jsem se vykazoval tiskovou legitimací. Doba byla skvělá, bylo jaro 1968. Kabriolet dojel ještě do Poděbrad, zbytek cesty do Prahy odmítl absolvovat…

Kolik že jsme to vlastně tenkrát měli psů…? K boxerce a bernardýnovi přikoupil jsem dvě štěňata perských chrtů saluki, jedno z nich daroval jsem Zuzaně. Další štěňata se narodila z milostného vztahu boxerky s bernardýnem. Bylo jich pět, jedno hezčí než druhé.

Zuzanin manžel Petr Grunt psychicky nezvládl Zuzanin milostný mimomanželský vztah a ještě před srpnem 68 emigroval. Sovětskou okupaci jsem už prožíval v Zuzanině malostranském bytě.

Zuzana milovala a dodnes miluje kočky, ale ani psi jí nebyli lhostejní. Mám kočky taky rád, méně mi voní jejich hovínka a čuránky. Ne tak Zuzaně. Nebo to alespoň dokázala maskovat. Když se naše láska naplnila a žili jsme spolu v bytě ve Všehrdově ulici číslo 23, s kočičími čuránkami měl jsem řadu veselých příhod. Zasekl se náš televizor a nechtěl ukazovat obrázky. Odvezl jsem jej do opravny, kde mi tvrdili, že v něm bylo načuráno od koček, představte si.

Přišli instalatéři zavádět plyn, abychom si mohli ve svépomocí nově zřízené koupelně karmou vodu ohřívat. Vytáhli přípojku až z ulice do třetího patra. Když natáhli junáci instalatéři tlustou rouru až k našemu bytu, zasekli se taky. Že prý jim kočičí čurání nevoní. Franta Cukr se jmenoval jejich parťák. Musel jsem mu připlatit, aby protáhli rouru předsíní a kuchyní až do nově postavené koupelny. Nutno přiznat, že koupelna námi zřízená v bývalé špajzce ve třetím patře domu dlouho nepobyla — vlastní vahou se propadla k sousedům do patra druhého. Ano, skutečně se přesunula o podlaží níž…

(současná tvorba)

Ostatní tvorba Ludvíka Hesse publikovaná v Divokém víně:
DV 133/2024: Opustil nás Karel Sýs, Slovo úvodem
DV 132/2024: Slovo úvodem
DV 131/2024: Slovo úvodem
DV 130/2024: Úvod
DV 129/2024: Slovo úvodem
DV 128/2023: Slovo úvodem
DV 127/2023: Slovo úvodem
DV 126/2023: Slovo úvodem
DV 125/2023: Slovo úvodem
DV 124/2023: Slovo úvodem
DV 123/2023: Slovo úvodem
DV 122/2022: Slovo úvodem
DV 121/2022: Slovo úvodem
DV 120/2022: Slovo úvodem
DV 119/2022: Slovo úvodem
DV 118/2022: Fotografie
DV 117/2022: Slovo úvodem
DV 116/2021: Slovo úvodem
DV 115/2021: Slovo úvodem
DV 114/2021: Slovo úvodem
DV 113/2021: Slovo úvodem
DV 112/2021: Slovo úvodem
DV 111/2021: Slovo úvodem
DV 110/2020: Slovo úvodem
DV 109/2020: Slovo úvodem, Petr Novák z Jaroměře
DV 108/2020: Slovo úvodem. Divoké víno má pamětní desku na bráně Gymnázia U Libeňského zámku!
DV 107/2020: Slovo úvodem
DV 106/2020: Umřel Méla Machálek. Slovo úvodem
DV 105/2020: Slovo úvodem
DV 104/2019: Slovo úvodem a fotografka Martina Koubková
DV 103/2019: Slovo úvodem
DV 102/2019: Slovo úvodem
DV 101/2019: Slovo úvodem
DV 100/2019: Slovo úvodem, Jezdecké sochy a sochy koní v Čechách a na Moravě
DV 99/2019: Slovo úvodem
DV 98/2018: Slovo úvodem
DV 97/2018: Slovo úvodem
DV 96/2018: Slovo úvodem
DV 95/2018: Slovo úvodem
DV 94/2018: Slovo úvodem
DV 93/2018: Slovo úvodem
DV 92/2017: Slovo úvodem
DV 91/2017: Slovo úvodem
DV 90/2017: Slovo úvodem
DV 89/2017: Slovo úvodem
DV 88/2017: Slovo úvodem, Jezdecké sochy
DV 87/2017: Slovo úvodem
DV 86/2016: Slovo úvodem
DV 85/2016: Všichni mají narozeniny. Miloň Čepelka 80! Já nic – jsem nejmladší
DV 84/2016: Tři hvězdy divokého vína mají sedmdesát! Jen já pořád nic
DV 83/2016: Slovo úvodem
DV 82/2016: Slovo úvodem
DV 81/2016: Slovo úvodem
DV 80/2015: Slovo úvodem, Jezdecké sochy v zemi české
DV 79/2015: Slovo úvodem
DV 78/2015: Slovo úvodem
DV 77/2015: Slovo úvodem a další
DV 76/2015: Slovo úvodem a další
DV 75/2015: Slovo úvodem a další
DV 74/2014: Slovo úvodem a další
DV 73/2014: Slovo úvodem a další
DV 72/2014: Slovo úvodem
DV 71/2014: Slovo úvodem
DV 68/2013: Slovo úvodem
DV 67/2013: Slovo úvodem
DV 66/2013: Slovo úvodem
DV 65/2013: Slovo úvodem
DV 64/2013: Slovo úvodem
DV 63/2013: Slovo úvodem
DV 62/2012: Slovo úvodem, Kuře si podruhé žádá Jaroslavovu ruku a další
DV 61/2012: Slovo úvodem, Rozpadnou se v prach a další
DV 59/2012: Slovo úvodem, Strašné utrácení a další
DV 58/2012: Slovo úvodem, Klisny a hříbata a další
DV 57/2012: Slovo úvodem, Současnost a další
DV 56/2011: Slovo úvodem, Minulost
DV 55/2011: Slovo úvodem, Milena poprvé na koni, Uklízí stáje a vaří oběd
DV 54/2011: Slovo úvodem, Milena ve večerních úvahách a v ranním světle
DV 53/2011: Slovo úvodem, Jak kouše Milena
DV 52/2011: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích, Milena
DV 51/2011: Slovo úvodem, Ženy si Jaroslava vyměňují v rychlém sledu
DV 50/2010: Slovo úvodem, Kapitola pátá
DV 49/2010: Slovo úvodem, Žákovská knížka
DV 48/2010: Slovo úvodem, Kapitola třetí - Honza a Jirka - kluci Rothovic
DV 47/2010: Slovo úvodem, Malý Jarda
DV 46/2010: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích
DV 45/2010: Slovo úvodem, Kapitola z knížky Čtyřúhelník
DV 44/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 43/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 42/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 41/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 40/2009: Zemřel Pavel Verner a další
DV 39/2009: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech
DV 38/2008: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech (2. kapitola)
DV 37/2008: Slovo úvodem, Pohádka devátá a poslední
DV 36/2008: Slovo úvodem, Osmá pohádka
DV 35/2008: Slovo úvodem, Sedmá pohádka svatební
DV 34/2008: Slovo úvodem
DV 33/2008: Slovo úvodem
DV 31/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 4. díl
DV 30/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 3. díl
DV 29/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - díl druhý
DV 28/2007: Fotografie
DV 27/2007: Slovo úvodem, Křest Antologie a další
DV 26/2007: Slovo úvodem, Opona padá
DV 25/2006: Fotografie z cyklu Cirkus
DV 24/2006: Slovo úvodem, Nadchnul nás Pavel Řezníček s Goldflamem
DV 23/2006: Slovo úvodem, Kdy začne přituhovat…?
DV 22/2006: Slovo úvodem, V roce 1970 jsme se měli všichni rádi!
DV 21/2006: Slovo úvodem, Markéta Hejná vzrušila mladé básníky…
DV 20/2006: Slovo úvodem, (Kapitola pojednávající o básnících…)
DV 19/2005: Slovo úvodem, Jak dopadl podnikatelský záměr, milý Hafede Bouassido?
DV 18/2005: Slovo úvodem, Zemřel Honza Čech
DV 17/2005: Slovo úvodem, Hara Kiri…??…
DV 16/2005: Fotografie
DV 15/2005: Slovo úvodem, Fenomén Jiří Oulík…
DV 14/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 13/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 12/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 11/2004: Akademický sochař docent Milan Vácha tvoří sochu Strážci (fotogalerie)
DV 10/2004: Slovo úvodem, Přistoupil Pavel Jasanský
DV 9/2004: Dům života i smrti
DV 8/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 7/2003: Vyvolávám staré filmy
DV 6/2003: Slovo úvodem, Zemřel Václav Hrabě
DV 5/2003: Slovo úvodem, Inspirovali jsme Hrabala
DV 4/2003: Slovo úvodem, Mluvil jsem s Allenem Ginsbergem
DV 3/2003: Slovo úvodem, Přišel Petr Cincibuch a Ladislav Landa
DV 2/2003: (vešla jsi dunivými kroky…)
DV 1/2002: Radaně, Není činnost pro psa dělat lidem hopsa a další