literární časopis založený v roce 1964

DIVOKÁ VINICE, aktuálně

28.09.2024 - 268. děťátko jsem pojmenoval Karel Severin

Zlatý novorozenecký dukát od České mincovny

Malý Karel byl odložený 28. září v 11 hodi... Více »

13.09.2024 - Jirka Žáček mi píše o večeru k poctě Karla Sýse

Karel Sýs, Jirka Žáček a Ludvík Hess na Nebozízku 19. září 2023

Dobrá zpráva! Pokračuj... Více »

13.09.2024 - Dušan Spáčil mi píše o večeru Karla Sýse

Básnické skopičiny Na večeru věnovaném Karlu Sýsovi, který se konal ve Slovenském d... Více »

Všichni mají narozeniny. Miloň Čepelka 80! Já nic – jsem nejmladší

Miloň Čepelka publikoval svoji básničku v Divokém víně číslo 2 v roce 1964.

Červené jablko
Jablko bylo červené a oblé
jako měsíc za letních nocí

a můj přítel hovořil o světě
jehož povrch je kluzký
takže i pouhé slovo nevhod
může zvrávorat nohy

uchopil jsem nůž
a náhle mi přišla na mysl
jeho podivuhodná jednoduchost
po staletí stejná

mlčky jsem zakrojil
s jadýrky smíchu v zubech:

uprostřed řezu ležela má láska
s pažema rozpjatýma
a na noži se chvěly její slzy

Požádal jsem Miloně o současnou básničku, po 52 letech mám tu čest ji zveřejnit.

Sonet o marném snu

Moci tak do tvé dlaně skrýt se celý
a pozorovat odtud potají,
zda aspoň někteří mě hledají,
a jestli jim to starost o mne velí,

nebo snad probůh spíše obava,
že zmizení mé není konečné.
To bych jim nahrál pěkně na smeč. Ne!
Kdo ukryje se, vždycky prohrává.

A pak: tvá dlaň je, lásko, příliš malá,
celého by mě dobře neschovala,
ten sen je věru sama pošetilost.

Leč přece - víš, co je mi na něm milé?
Že bych tím došel nejhezčího cíle,
být bezvýhradně vydán ve tvou milost.

Seznámil jsem se s ním ve vile Československého rozhlasu v Hviezdoslavově ulici číslo 14, dnešní ulici Dykově. Miloň Čepelka se Zdeňkem Svěrákem z vily vysílali populární písničkový pořad pro vojáky – Polní pošta. Jako pracovnu užívali nejkrásnější místnost vily a měli ji na tu dobu vyzdobenou velmi odvážně. Expozici vyvěšených lechtivých fotografií nazývali „osvěžnou“.
V průběhu 52 let jsme se setkali s Miloněm mnohokrát. Vystřídali jsme se při přípravě Dechovkové hitparády, pořadu Českého rozhlasu. Já jako reklamní agent Ladislava Kubeše a jeho Kubešova hudebního vydavatelství, Miloň jako textař písniček. Miloň vystoupil v roli Mamky odkládající děťátko při otevření prvního babyboxu v pražském Hloubětíně. Psal se 1. červen 2005, Miloň v ženských červených šatech, v nichž hraje Mamku v první Cimrmanovské hře Akt.

K osmdesátinám mu vyšly dvě knížky Nedělňátko aneb S Cimrmanem v zádech a Monology k živým i mrtvým. Je 23. září 2016. Ať žije osmdesátiletý kluk Miloň!

Mladíček o rok mladší Václav Bárta slaví 28. září. Poznal jsem ho taky v roce 1964, pracoval jako vedoucí kroužku v Pionýrském domě v Karlíně. Psal texty k písničkám a vedl populární soubor Inklemo. Abych měl co na sebe, daroval mi svoje italské džíny. Ať žije Václav!
Ještě o rok mladší než Vašek Bárta je fotograf Pavel Jasanský. Seznámil jsem se s ním až v roce 1965, poprvé jeho fotografie otisklo Divoké víno číslo 8 v roce 1965. Příští číslo 9 Divokého vína vyšlo již v jeho grafické úpravě. Pavel dal časopisu skutečný glanc. Koupil jsem od něj svoje první auto Aero 18 – dvouválcový kabriolet o třech rychlostních stupních. Je 30. září 2016. Ať žije Pavel!
Nejznámější český básník Jiří Žáček své první publikované básničky Lamentace a Rybář sen otiskl v Divokém víně 8 v roce 1965. Taky jeho první sbírku Ráno modřejší večera vydalo Divoké víno. Jeho básnička nechybí v žádném současném čísle. Je 6. listopadu 2016. Ať žije Jirka – 71!
Písničkář a zpěvák Mirek Paleček se svým druhem Michalem Janíkem hráli v divadle poezie provozovaném Divokým vínem v Nerudovce. Je 12. listopadu 2016. Ať žije Mirek Paleček – 71!
Slovenský fotograf Pavel Hudec Ahasver publikoval v 60. letech v tištěném Divokém víně všechny svoje fotografie z té doby včetně Babičky s kopretinami. Poznal jsem ho na tajemném a divokém vyšehradském Hanzlberku v roce 1966. Žije tam dodnes. Je 14. listopadu 2016. Ať žije Pavel Hudec Ahasver – 75!
Z výčtu výše uvedených autorů Divokého vína jednoznačně vyplývá, že se jedná o mladé kluky. Nejmladší mezi nimi – jsem já.
Nedá mi, abych své milé čtenáře neupozornil, že v tomto čísle je současná básnička Zorky Wildové, holky, která do klubu sedmdesátníků Divokého vína vstoupila nedávno. Přečtěte si ji, Zorka je nejlepší z holek kolem časopisu, do něhož vstoupila v roce 1967.
Děkuju Vilému Stránskému za půjčení leptů Petra Melana (1947 - 2009). Všechny jsou k dostání v internetové aukční síni www.artbohemia.cz.

Divoké víno 85 vychází 19. září – v den, kdy před 52 roky – v roce 1964 - vyšlo první tištěné číslo. Jeho spoluzakladateli a svému spolužákovi Mélovi Machálkovi budu gratulovat až v prosinci.

L. H.