na další stranu
DIVOKÁ VINICE, aktuálně20.06.2022 - Alice Horáčková vydala další knihu Rozpůlený dům, příběh sudetské rodiny.
Román o svobodomyslných ženách a pytlácích, kšeftmanech s text... Více » 15.06.2022 - 239. děťátko je holčička Karolína a vstoupila do života dvířky babyboxu v Nemocnici Jablonec nad Nisou.
Dvířka vrzla ve 23 hodin, a když jsem za chvíli volal na dětské oddělení, zvedla mi t... Více » 08.06.2022 - Je možné koupit fotografie Pavla Hudce Ahasvera?Zarámované fotografie je možné koupit na níže uvedené adrese. 01.06.2022 - Otevřením 82. babyboxu v Nemocnici Hranice jsme připomněli 17. výročí od zřízení první bedýnky v pražském Hloubětíně v roce 2005!25.05.2022 - Natáčel jsem s Terezou Krippnerovou celovečerní biják!24.05.2022 - Radek Lehkoživ vydal sbírku básní To snad není možný!23.05.2022 - 238. děťátko je klučík na záchrance v Českých Budějovicích! Jmenuje se Jaromír Jirsa!18.05.2022 - Jindřich Štreit zve!Slovo úvodem
Divoké víno číslo 95 věnuju svému příteli Pavlu Vernerovi, který se narodil 19. května 1947, přesně před 71 roky. Je tedy o tři měsíce mladší než já. Jenže Pavelenko je už devět let nebožtíkem. Zemřel 11. března roku 2009. Sanitka ho dovezla do Thomayerovy nemocnice v pražské Krči, kde odešel do básnického nebe několik set metrů od hospody U Labutě, kde jsme spolu naposledy obědvali pár dní před Pavlovou smrtí. Náš poslední oběd jsem popsal v Divokém víně číslo 40. Přidávám básničku, kterou Pavel debutoval v Divokém víně číslo 2 z roku 1965. Budu-li vzpomínat na Pavla Vernera ještě za rok, možná připíšu něco důvěrného z Pavlova života… Divoké víno číslo 95 přináší fotografie dvou žáků profesora Jindřicha Štreita – Pavla Vrzaly a Arkadiusze Ławrywianiece. V galerii polského fotografa určitě nepřehlédněte cyklus ŚLUB ŻYDOWSKI, tedy fotenky z židovské svatby. Žáci Jindřicha Štreita jsou skvělí fotografové, jak je to Jindra učí..?
Přečtete si jistě klasiky Divokého vína – Zoru Wildovou, Evu Frantinovou, Karla Sýse, Jiřího Žáčka a Dušana Spáčila, mladičké básníky, z nichž nejmladší je Dušan, jemuž bylo teprve šedesát. Ivo Odehnal sice není klasikem, ale nemýlím-li se, překročil osmdesátku. |
||||
|
Vidíte zjednodušenou podobu stránek.
Chcete-li mít stránky zobrazené v plné kvalitě, použijte takový prohlížeč, který podporuje moderní standardy používané na těchto stránkách a současně si zapněte ve svém prohlížeči podporu JavaScriptu.