
na další stranu
DIVOKÁ VINICE, aktuálně10.07.2026 - 283. děťátko 10. 7. 2026 v Oblastní nemocnici Kolín
283. děťátko je Libor. Jméno nese podle ředitele SCHOTT ČR Lanškroun Ing. Libora Peic... Více » 08.07.2026 - Vzpomínka na Karla Sýse
Včera jsem byl v Kostelci (nad Orlicí) a s kamarádem jsem zašel do restaurace Pivovar... Více » 05.07.2026 - Milan Vácha (80) vytvořil pro hrad Bezděz repliku Černé madony montserratské
Na hradě Bezděz byla 4. července 2026 farářem Kamilem Škodou... Více » 28.06.2026 - Kouzlo striptýzu a jiné nemravnosti22.06.2026 - V letošním ročníku literární soutěže ART BOTIČ získala báseň Sebepřijetí Kateřiny ANIMA 1. místo v kategorii dospělí a senioři - poezie.22.06.2026 - Botič je můj nejdůvěrnější potok.11.06.2026 - Pochodem vchod01.06.2026 - 21. výročí zřízení prvního babyboxu v roce 2025Slovo úvodem
Nalézám častěji hlubší smysl v číslech, než je obvyklé. A tak právě vycházející číslo 88 docela rezonuje s číslem mého domu v Hájku na Praze 10. Přesně řečeno v Praze 22, hlavní město má totiž nesčetný a stále přibývající počet obvodů. Potažmo počet národních výborů, opravuji - Úřadů Městské části. Vynásobíme-li číslo našeho Úřadu 22 čtyřmi, činí výsledek zase 88. Proč čtyřmi? Každý úřad má nespočet pracovníků a ti zase židle o čtyřech nohách…
Jako vždy nescházejí dosud nepublikované básničky Jiřího Žáčka, Karla Sýse, Zory Wildové, Dušana Spáčila, Evy Frantinové a dalších hvězd českého literárního nebe. Marta Ehlová navazuje na seriál svých příspěvků o historických osobnostech článkem Dorota Míčanová a 28. pluk (o Justičním areálu trochu jinak). Neúnavný cestovatel Lumír Slabý popisuje slovem i obrazem svoji cestu do Vietnamu a Kambodži. JEZDECKÉ SOCHYV 80. čísle www.divokevino.cz jsem popsal české jezdecké sochy a domníval jsem se, že téma je vyčerpáno. Díky svatbě Kláry, dcery Petra Cincibucha, jež se odehrávala na Karlštejně, jsem se dozvěděl o jezdecké soše znázorňující italského renesančního básníka Francesca Petrarcu, jenž údajně navštívil Karlštejn v době, kdy jej Karel IV. stavěl. Majitelé Romantického hotelu Mlýn v Karlštejně Petrarcu připomněli bronzovou sochou z dílny sochaře Vojtěch Kokeše. Básník sedící na koni v ležérním dámském sedu drží na nohou knihu a právě píše básně. Vzpomínám si, že jsem v dávných dobách každý den pásal koně, sedě v sedle jednoho z nich jsem při tom četl. Dokonce vím, že knížka pojednávala o Edith Piaf, na jiné čtení si nevzpomínám. Nevylučuju, že i já jsem si sedl podobně jako Petrarca. Tedy proč ne..? Velkým dojmem na mne zapůsobila jezdecká socha sv. Jiří bojujícího s drakem, kterou jsem objevil poblíž samoty zvané Kopicův statek u vsi Kacanovy v Českém ráji. Socha je z roku 1806, kdy ji pro tehdejšího hospodáře Františka Jiroše vytvořil Jan Chládek mladší, turnovský sochař. Spolehlivý doklad o autorství neexistuje, ale jiný sochař v daném období v kraji nepůsobil. Sokl sochy vznikl v roce 1884 a je dílem Josefa Zemana z Tatobit. Na bocích jsou reliéfy Krista v Getsemanské zahradě, dvojice světic Petronila a Fellicula, sv. Máří Magdaléna a sv. Anna. Na soklu jsou nápisy: „Ku cti svého patrona založil Jiří Jiroš v roce 1806.“ „Ku vzpomínce na jeho rod nově opravili manželé František a Petronila Jirošovi roku 1884.“ Zvláštností je, že pod drakem a pod koněm leží postava zachraňované princezny. Tu jsem na žádném jiném sousoší sv. Jiří nezpozoroval. Za informace děkuji Miroslavu Coganovi, pracovníku turnovského muzea. Originál sochy je uložen v muzeu v Turnově. U Kopicova statku stojí kopie vytvořená Jiřím Novákem v roce 2002. Přítel Milan Vácha mě ujistil, že Jiří Novák (1922-2010) byl jeho kamarád.
Miroslav Cogan mě také upozornil na reliéfy nejrůznějších výjevů na pískovcových skalách pod Kopicovým statkem. Vyzpovídal jsem vlídnou babičku, již jsem nalezl v Kopicově statku, dceru Vojtěcha Kopice, vytvářejícího reliéfy celý život. Tuším, že zemřel v roce 1978, ale ruku do ohně bych za to nedal. Pokusil jsem se vyhledat sochy na skalách, ale právě začaly padat trakaře, a tak jsem zbaběle ujel. Za pár dní jsem se vydal ke Kopicovu statku znovu v doprovodu mladé fotografky Saši, jež zdolala nástrahy zledovatělých skal beze mne a reliéfy vyfotografovala. Pro tento článek a pro evidenci jezdeckých soch v zemi České a Moravské je nejdůležitější Horymír na Šemíkovi zdolávající Vyšehrad skokem. Téma je pro mne důležité a delší dobu se snažím přesvědčit svého přítele Milana Váchu o vytvoření Horymíra na Šemíkovi pro vyšehradskou skálu. Obávám se jen, že magická sedmdesátka mnou i sochařem překročená nám může v realizaci zabránit. Neblahou roli by jistě hrál i správce Vyšehradu František Stádník, který mi v roce 2016 znemožnil zahájit práce na jezdecké soše sv. Martina pro Vyšehrad. |
||||
|
Vidíte zjednodušenou podobu stránek.
Chcete-li mít stránky zobrazené v plné kvalitě, použijte takový prohlížeč, který podporuje moderní standardy používané na těchto stránkách a současně si zapněte ve svém prohlížeči podporu JavaScriptu.