Pavel Březenský

KDYŽ KROKY NEJDOU PĚŠINOU

Ten směr byl slepec s bílou holí,
co kroky vedl, čert ví kam.
Tak věr mi lásko, že to bolí,
byť s pláčem si moc netykám.
Jen zvolna se to ze tmy drolí
a hledá ve mně skeptika.

Ta cesta byla bába slepá,
ohnutá nejen v páteři.
Zub času nikdo nenaklepá,
zvlášť, když na osud láteří,
že musel vzejít ze dna sklepa
a není jako pápěří.

To touhy byly nemluvňata
a hlava k víře zdechlinou.
Snad málo jsem své pěsti zaťal,
já měl jsem jí za nevinnou.
Teď bral bych, kdyby byla sňata,
když kroky nejdou pěšinou.

Ostatní tvorba Pavla Březenského publikovaná v Divokém víně:
DV 116/2021: ***
DV 114/2021: *** a další
DV 113/2021: Jarní balada
DV 110/2020: Dietní
DV 108/2020: *** a další
DV 106/2020: Hilversum
DV 105/2020: Z policejního zápisu a další
DV 104/2019: *** a další
DV 103/2019: V peřinách, Tam kde chutná nejvíc a další
DV 101/2019: *** a další
DV 100/2019: *** a další
DV 99/2019: *** a další
DV 97/2018: Na námluvách
DV 96/2018: Z usedlosti
DV 95/2018: 3x triolet
DV 93/2018: Když některé okamžiky oslepnou
DV 92/2017: Sestupka rispetů - B8 a další
DV 91/2017: ***
DV 90/2017: *** a další
DV 87/2017: Bez košile
DV 84/2016: Dost..., Čmárám... a další
DV 83/2016: Prázdno, Hlava a další