Pavel Březenský

JARNÍ BALADA

Jaro už dýchá nám pomalu na záda.
Souhlasně kývají sýkorky z krmítek.
Stejně jak vítr, tak zvedne se nálada
turistům, kterým se zapálí u lýtek.
Kohorta paprsků zamíří nad stáda.
Pod jejich kopyty rozbřednou pastviny.
Zima tím oznámí… končí mi nadvláda,
a začne stahovat armádu z krajiny.

Jakmile trochu víc teplých dní nastřádá,
vystrčí růžky své poupata v alejích.
Po hlíně zavoní kdejaká zahrada.
Přičichat budeme čím dál tím častěji,
protože jaro se posune dál a dál.
Rozkvetou záhony, odměna za činy,
na kterých příroda sama si zakládá,
začne-li budovat armádu z krajiny.

Jaro je po zimě jako vždy paráda,
když v něm vše rozkvete, vyroste, zavoní.
Teplo si o vůdčí pozici zažádá,
aby pak zbarvilo třeba sad jabloní.
Jaro je nejlepší! Každému z mála dá.
Například do břehů tokům výš hladiny.
Hodné jest obdivu. A tak mě napadá,
začnu též milovat armádu z krajiny.

Není to nějaká složitá záhada.
Nejsou to nějaké pitomé kraviny.
Je to jen časoděj přírody. Návnada
na kterou chytne se armáda krajiny.

Ostatní tvorba Pavla Březenského publikovaná v Divokém víně:
DV 114/2021: *** a další
DV 110/2020: Dietní
DV 108/2020: *** a další
DV 106/2020: Hilversum
DV 105/2020: Z policejního zápisu a další
DV 104/2019: *** a další
DV 103/2019: V peřinách, Tam kde chutná nejvíc a další
DV 101/2019: *** a další
DV 100/2019: *** a další
DV 99/2019: *** a další
DV 97/2018: Na námluvách
DV 96/2018: Z usedlosti
DV 95/2018: 3x triolet
DV 94/2018: Když kroky nejdou pěšinou
DV 93/2018: Když některé okamžiky oslepnou
DV 92/2017: Sestupka rispetů - B8 a další
DV 91/2017: ***
DV 90/2017: *** a další
DV 87/2017: Bez košile
DV 84/2016: Dost..., Čmárám... a další
DV 83/2016: Prázdno, Hlava a další