Vítězslava Felcmanová

DLUHY

Cesta
není jenom kroků gesta,
ale poznání
co dál nás pohání.
Tulák moudré řádky solí
cupitajíc přes údolí.
A někdy si zoufá
a doufá,
že dobrou vůli
nerozbije v půli
puklý most,
protože se bojí ublížení,
co srdce navždy změní,
když kráčí v kruhu
plný dluhů.
Splácí je času
stříbrem vlasů.

TRUCHLIVÁ

Upletu ti svetr z ptačích pírek
    jehlicemi z vejmutovky,
místo knoflíků do dírek
    zapnu tesaříků krovky.

Protože je přece zima
tomu, kdo od stromy dřímá...

A tak tedy navždy bez tebe
    budu chodit naší stezkou sama
a koukat do ohně a na nebe,
    chybí mi tvá uslintaná tlama!

Já vím, měls mě rád,
    ať je ti tedy lehký vřes.
Byls kamarád.
    Víc, než pouhý pes.

Ostatní tvorba Vítězslavy Felcmanové publikovaná v Divokém víně:
DV 116/2021: Podzim, Křížky
DV 115/2021: Planeta
DV 114/2021: Vlny, Odplouvající čluny
DV 112/2021: Květopsaní
DV 111/2021: Dívky, ženy, babičky
DV 110/2020: Koráby naděje, Ticho
DV 109/2020: Rosa, Krize a další
DV 108/2020: Krajkáři slov
DV 107/2020: Co pak...?, O růži a další
DV 106/2020: Snivá, Pouštní lvice a další