Vítězslava Felcmanová

PODZIM

Slunce vrhá dlouhý stín,
k obzoru se sklání,
vzhůru strání
večerem se plíží cáry mlhovin,
a na louce místy
jako klenoty jsou zlaté listy.
Když tam člověk vkročí,
sledují ho krásné oči
plachých laní.
Neutečou, jsme-li pokorní a zvaní...

...a kolik přenádherných koní
v ohradách se s větrem honí!
Ovce bezelstně a hloupě hledí,
co potřebují, vědí.
Houby nastavují světu
své kloboučky ze sametu,
lidé najdou je - a snědí…

KŘÍŽKY

Jak majestátní síně
jsou údolí,
stropem s freskou nebesa,
tolik zabolí
křížky v cintoríně
a v kamení místo v hlíně
ta poslední adresa.
A z horských štítů shlíží líně
oko sokolí.

Ostatní tvorba Vítězslavy Felcmanové publikovaná v Divokém víně:
DV 133/2024: Déšť, Vítr
DV 132/2024: Čekání, Vlčí smečka a další
DV 131/2024: Čtyři nohy a další
DV 129/2024: Podzimní, Srdce okoralá a další
DV 128/2023: Hudební rok
DV 125/2023: Příběhy dětí a další
DV 124/2023: Souvislosti, Řád a další
DV 123/2023: V polích
DV 122/2022: Poslední řeka
DV 120/2022: O hvězdách, O lese a další
DV 119/2022: Pojmy
DV 118/2022: To se stává a další
DV 117/2022: Zimní zahrady a další
DV 115/2021: Planeta
DV 114/2021: Vlny, Odplouvající čluny
DV 113/2021: Dluhy, Truchlivá
DV 112/2021: Květopsaní
DV 111/2021: Dívky, ženy, babičky
DV 110/2020: Koráby naděje, Ticho
DV 109/2020: Rosa, Krize a další
DV 108/2020: Krajkáři slov
DV 107/2020: Co pak...?, O růži a další
DV 106/2020: Snivá, Pouštní lvice a další