Vítězslava Felcmanová

O HVĚZDÁCH

Prohledám nebe
a potom sebe,
hvězdy jsou v očích dětí.
Tajemné světy
kam hvězdolety
nedoletí.

O LESE

Poslouchej les
jak voní,
borovice své koruny kloní,
ale smrky hledí výš,
až do nebes.

O LUNĚ

Je noc,
Luna spěchá na pomoc
básníkovi
a ten slova loví.

Jenže pak
Lunu zakryl mrak.
Půlka sloky
jako nedopité loky.

Je ráno.
Dílo navždy nedopsáno,
básníkovi
nikdo nenapoví...

O DEŠTI

Snad je to tím, s kapkou deště
já budu plakat ještě,
snad mi slzy sluší,
proč je tedy vítr suší?
Snad je to tím, že v knize
bývají i moudré vize
a snad proto mívám snění,
že všechno tak hloupé není.

O SMŮLE

Těm, kdo smůle věří:
sotva vyjdu z dveří,
přeběhl mi cestu kos.
Černé peří,
žlutý nos.
Jen aby mi smůlu nepřinos.

Ostatní tvorba Vítězslavy Felcmanové publikovaná v Divokém víně:
DV 133/2024: Déšť, Vítr
DV 132/2024: Čekání, Vlčí smečka a další
DV 131/2024: Čtyři nohy a další
DV 129/2024: Podzimní, Srdce okoralá a další
DV 128/2023: Hudební rok
DV 125/2023: Příběhy dětí a další
DV 124/2023: Souvislosti, Řád a další
DV 123/2023: V polích
DV 122/2022: Poslední řeka
DV 119/2022: Pojmy
DV 118/2022: To se stává a další
DV 117/2022: Zimní zahrady a další
DV 116/2021: Podzim, Křížky
DV 115/2021: Planeta
DV 114/2021: Vlny, Odplouvající čluny
DV 113/2021: Dluhy, Truchlivá
DV 112/2021: Květopsaní
DV 111/2021: Dívky, ženy, babičky
DV 110/2020: Koráby naděje, Ticho
DV 109/2020: Rosa, Krize a další
DV 108/2020: Krajkáři slov
DV 107/2020: Co pak...?, O růži a další
DV 106/2020: Snivá, Pouštní lvice a další