Vítězslava Felcmanová


Naďa byla židovského původu.

TO SE STÁVÁ

Mrazem se barví tváře samy,
nemusím roztírat šminky,
chodník cukrovaný
jako buchty mámy,
jako od maminky.
V očích slzy zas mám slaný.
To se stává.
To jak vítr vločky rozfoukává
a jak vločky honí,
to jen proto oči slzy roní
a jak vločky žene.
To se stává.
Nebo jsou to slzy ženy uražené?

ZIMNÍ SPÁNEK

Je pryč zimní spánek!
Odnesl ho čerstvý jarní vánek.
Tak jaképak spaní
při všem ptačím cvrlikání!
A kdo ospalý je ještě,
toho deště
osvěží a žízeň uhasí
jarní proměnlivé počasí.
Někdy k smíchu, někdy zase k pláči,
na to asi vítr s mrakem stačí.
A když mračno odpluje
slunce krásu kytek soudcuje.
V šatníku je nutná změna,
to ví zjara každá žena
rozdychtěná,
červeň v líčku
když obouvá se do střevíčků.

CHLADNÁ RUKA

Chladná ruka škrtí jarní vílu,
bláto hyzdí, slunce nemá sílu,
svatbu chystá roztoužený ptáček,
avšak marně čechrá černý zmoklý fráček.
Cáry mraků nad krajinou letí,
vítr zlomyslně rozvál smetí,
zima nevzdává to ještě,
její prsty jako zmrzlé kleště
jenom ty nezkušené spálí.
Nás ostatní však ještě kalné světlo neošálí.

Ostatní tvorba Vítězslavy Felcmanové publikovaná v Divokém víně:
DV 119/2022: Pojmy
DV 117/2022: Zimní zahrady a další
DV 116/2021: Podzim, Křížky
DV 115/2021: Planeta
DV 114/2021: Vlny, Odplouvající čluny
DV 113/2021: Dluhy, Truchlivá
DV 112/2021: Květopsaní
DV 111/2021: Dívky, ženy, babičky
DV 110/2020: Koráby naděje, Ticho
DV 109/2020: Rosa, Krize a další
DV 108/2020: Krajkáři slov
DV 107/2020: Co pak...?, O růži a další
DV 106/2020: Snivá, Pouštní lvice a další