Vítězslava Felcmanová

KVĚTOPSANÍ

KVĚTINOVÉ PUSY

Každý prý má jiný vkus
co se týká pus
každá je jiná
nevinná i vinná
tedy květinovou zkus...

A což liliová běl
pusa na příděl
prý lásky posel
(věří jen osel)
šťastný ten kdo uviděl...

Člověkem jsi tedy velí cit
přece pusu chtít!
Od kolébky
máme křehké lebky
láska chce nám rozum vzít...

SVATEBNÍ KYTICE

Půjdeme spolu katedrálou Les,
kde pilíře stromů ční až do nebes.
Žádný spěch,
pod nohama hebký mech,
všude kolem fialový vřes.
A budeme oba bosí!
To je hezké, tak se to tam přece nosí.
Za svědky nám půjdou žabky od rákosí,
světlušky, ty budou naše svíce,
kopretiny uvážeme do kytice.
Mým závojem bude mlha nad jezerem,
pak stačí říct:
My dva se prostě berem...

ZMRZLY KYTKY

Mrazivý vítr svírá pěsti
no a tím větrem cestu klestí
ten, co se vrací z pochůzky?
Ze schůzky?
z pitky
s bolavými lýtky?
(koukej zmrzly kytky)
no a bez keců a výtky
všechno víme
uvidíme
a o jiných kytkách sníme...
a o štěstí...
(možná proto hodně jíme!)
rozumu už máme zbytky
A v chladu
uchováme radu
teplem změnila by se nám v zradu!
bez vyhlídky na náladu...

O ZLATAVĚ ŽLUTÉ BLATOUCHŮ

Chtěla bych míti na rouchu
zlatavě žlutou blatouchů...


Vždycky když jaro začíná
rozkvete křehká květina
pravidelně rok od roku
jak zlatý závoj potoků

Rostlina samá záhada
ve váze záhy uvadá
za její krásou musíš jít
pokorně se k ní poklonit

a proto šeptám do ticha:
kdo mi tu barvu namíchá?
chtěla bych míti na rouchu
právě tu zlatou blatouchů...

RÉVA

Kolik slov řečeno o víně
O slunci o půdě o hlíně
A písní
A kolik radosti ukrývá
Réva chutná a poctivá
Jsme přísní
A kolik hroznů ztracených
Kolik zákeřných škůdců v nich
A plísní
A podle legendy staleté
Slunko ve víně zakleté
Se tísní

Ostatní tvorba Vítězslavy Felcmanové publikovaná v Divokém víně:
DV 111/2021: Dívky, ženy, babičky
DV 110/2020: Koráby naděje, Ticho
DV 109/2020: Rosa, Krize a další
DV 108/2020: Krajkáři slov
DV 107/2020: Co pak...?, O růži a další
DV 106/2020: Snivá, Pouštní lvice a další