Vítězslava Felcmanová

ZIMNÍ ZAHRADY

Jako stařenky se choulí v plédu,
spí zasněžené zahrady,
a hrušně, lotři v poutech z ledu,
pro zmrzlé růže srší nápady.

V rozedraném šatu však se pole stydí
a zebou ho žebra obnažené hlíny,
vítr zlomyslně stírá stopy lidí
až vyblednou jejich modré stíny.

A až potom v bílém kožichu
se plíží vládce chladných hor a údolí,
má ostré zuby, špatnou náladu a hlad.

Přitančí elegantně, potichu,
a jen málokomu blahosklonně dovolí
narušit světlem zimní temný řád.

V ŠERU

Špinavé louže,
šedý sníh klouže,
nebe temné jako ze starého plechu,
ptáci vyluzují akorát pár vzdechů.
A ze střech padá
vražedná zrada,
lidé se dál do šál i depresí hrouží,
jako mátohy se po chodníku plouží,
a kosí se chřipka,
narvaná je JIPka,
kolem jenom pár havranů lítá.
Stmívá se, anebo už svítá?

V KRBU

Popel a dým?
Jen zmatený rým.
Však epos veliký
jen v plamenech
nabral dech.
Tak pravily uhlíky.

Ostatní tvorba Vítězslavy Felcmanové publikovaná v Divokém víně:
DV 120/2022: O hvězdách, O lese a další
DV 119/2022: Pojmy
DV 118/2022: To se stává a další
DV 116/2021: Podzim, Křížky
DV 115/2021: Planeta
DV 114/2021: Vlny, Odplouvající čluny
DV 113/2021: Dluhy, Truchlivá
DV 112/2021: Květopsaní
DV 111/2021: Dívky, ženy, babičky
DV 110/2020: Koráby naděje, Ticho
DV 109/2020: Rosa, Krize a další
DV 108/2020: Krajkáři slov
DV 107/2020: Co pak...?, O růži a další
DV 106/2020: Snivá, Pouštní lvice a další