Michael Lorenc

CERN

To, co ti řeknu,
nikomu neříkej:
tvoje štíhlá duše,
exotický atom,
tvoje ústa popel,
Balaton,
O. K.

Nedokázal jsem
přivést tě
k posvátným místům,
kde vítr hraje
na xylofon jezera,
kde tančí zlaté hokejky,
kde levitují lyžaři
v kombinézách Tour de Ski.

To není láska,
to je hrubá forma
našeho úpadku,
jak bylo předurčeno:
v zemi výheň, žár,
v tělech zimnice,
potrubní pošta mízních cév,
náš CERN.

UCHO

Jako bych už byl
mimo tento svět,
dívám se na krajinu,
ubíhá za oknem,
pozoruji lidi
a jsou to jenom šaty,
jako bych už byl
jen plyšák na tvém klíně,
gumový rekrut,
ucho bez uší.

OSAMĚNÍ

Krajina se potácí
podle toho,
na jaký viadukt najíždím,
je ponurá jak Soho
bez lidí,

krajina se potácí
i podle toho,
kam zrovna padám ze židlí,
jako by se stěhovala do hor,
kde nikdo nebydlí.

KDO TO MLUVÍ

Jedličky a smrčky,
téměř lesík,
vyprávějí o tom,
jak tu nejsi,
u druhého splavu svárlivá voda,
u třetího zrádná,
u lihovaru největší splav,
voda ale žádná,
topoly mílovými kroky provázejí milence,
na hřišti si dívky vyměňují dresy,
řeka, v průhledné halence,
ptá se tence,
proč tu nejsi.

POPĚVEK

Chybí tu tvé ruce,
vůně tvého těla,
tvoje dětská hruď,
jsi celá jako z LEGA,
udělám si z tebe
rozkládací pannu,
děvečku pro všechno,
pro zlost
i pro nirvánu.

NECESTOU

Nevím, kam jdu,
zřejmě domů,
kam jinam bych šel,
vkrádám se tiše,
abych nevyplašil cypřiše,
arogantní metropole staví slavobránu
v té nejodpudivější podobě:
někdejší první dámu
a její černý podbřišek.
Jakákoli aktivita postaví mě na nohy,
nad hlavou jiskřivý mrak,
hvězdné noci cíp,
smrdutý jak cap…
Chcípl pes oblohy.

ZASAŽENÁ BLESKEM

Jabloň,
která mě hnala
od řeky k moři,
která držela opratě
hřebců v nitru země,
která ponoukala klikaté
blesky a času
propůjčila tvar,
za plotem pokradmu
hoří.

PÍSNĚ

Ptám se ve vsi Ptení:
Písně jako rozednění
nad vrcholky hor?

Paprsky smrti, řekl tchán,
rekognoskace středního ucha, říká tchýně,
kázání katanů v káznici, říkám já.

Pátrají v suché tmě,
prolézají skalní komíny,
nikdy neuvidí lekníny.

OTÁZKY A ODPOVĚDI

Co bylo v tvém životě
člunem na jezeře,
co bezvládnou chaluhou?

-Znění, kterým vznikl vesmír,
zkamenělá hudba,
triga, hvězdný chór.

-Majitelé informací, čápi marabu.
/Myslel jsem, že jdeme domů,
ale byl to jejich dům./

ZATOULANÝ TÓN

Tón jako vinutí
vzdáleného obzoru,
nepatrná nota,
značka kurzoru,
hledá vláhu,
tají PIN,
/má zakázanou Prahu/,
jako Nasredin
reguluje Eufrat
a prohlubuje Dyji…
Materiál pro akord,
prostor pro melodii.

OPONA

Je pozoruhodné,
že se neopakuje
ani jedna z kombinací
vícebarevných květů
na pozadí revuálky
kosmu,
strhnou ji plameňáci,
potrhají krkavci,
odvlečou ji holubice
dřív, než v tichu
vykrvácí.

CHVĚNÍ

Nejsem z těch,
co si užívají radosti bipolárního,
či globálního světa,
nejsem z těch,
co vdechují oxid uhličitý
a vydechují metan,
nejsem odpůrcem aktivit
proti změnám klimatu
a nejsem ani Gréta,
jsem příznivcem rozrůznění
materie teorií strun.
Je plodný rok,
maximum,
poslední verš kmeta.

JEŽEK V KLECI

Nesnášejí duše Dušínů,
mají monopol na informace
a mají na to mašinu,
plovoucí podlaha krajiny
jim připomíná Titanic,
mrtvým schránkám nebožtíků
kondoluje v jednom šiku
Ano, bude líp.
-Blbější verštam nemáte?
Covid, svrab, čaj o páté!

CHUNTA

Mark Zuckerberg,
výkonný ředitel Facebooku,
je spokojený,
bere si, co chce,
reklamy jedou,
je ze zákona beztrestný,
kohorta ze Sillicone Valley,
manipulující médii,
je rovněž v pohodě,
ideální scénář
ke kyberpunkovému filmu,
to jen ruce roztleskávaček,
paralyzované Covidem,
čekají na Godota,
který nepřijde.

KLIENT

Mluví ze spaní,
nikdo ho neposlouchá,
každý jen bzučí,
lehký jako moucha,
pod okny otvírají
sekt ruce figurín
a nad terasou krouží
z láhve vypuštěný džin.

ROZCHOD

Na lavičce vypálené obrazce,
mrazivé ticho nemám v oblibě,
vyhýbáš se každé mojí otázce,
tvá ústa jsou popel,
tvoje srdce zaběhnutý pes.

Ostatní tvorba Michaela Lorence publikovaná v Divokém víně:
DV 133/2024: Boty, Občan a další
DV 132/2024: Nahodilý chodec a další
DV 131/2024: Obřad, Okresní přebor a další
DV 126/2023: Cesta do školy a další
DV 125/2023: Cesty, Všechno souvisí se vším a další
DV 124/2023: Tma pod železničním mostem a další
DV 123/2023: Nový novověk a další
DV 122/2022: Majestát, Publikum a další
DV 120/2022: Pohádkář a další
DV 119/2022: Proto, Oděsa a další
DV 118/2022: Protipóly, Nový svět a další
DV 117/2022: Zeď
DV 116/2021: Profesoři II. a další
DV 115/2021: V prachu, V nový den a další
DV 114/2021: Ještě
DV 112/2021: Apartmá, Byt a další
DV 111/2021: Kam, Návštěva a další
DV 110/2020: Včera a dnes
DV 109/2020: Super star a další
DV 108/2020: Nedospělí delikventi a další
DV 107/2020: Příliš, Ostrava a další
DV 106/2020: Bývalky, Dostupná data tmy a další
DV 105/2020: Rozvaha, Řád a další
DV 104/2019: Obdarovaná, Obavy a další
DV 103/2019: Milion chvilek a další
DV 102/2019: Pavilon č. 6 a další
DV 101/2019: Tráva, Má noc a další
DV 100/2019: Zahrada
DV 99/2019: Okna, Noc, Vedro a další
DV 98/2018: Ruské kolo a další
DV 97/2018: Nohy slečny N. a další
DV 96/2018: Kam se nedozvoníš
DV 95/2018: Ráno, Mrak a další
DV 94/2018: Psací stůl, Dveře a další
DV 93/2018: Voroněž, Cetelem a další
DV 92/2017: Dotek, Klavírní koncert a další
DV 91/2017: 11. září a další
DV 90/2017: Italská noc, Eva a další
DV 89/2017: Fotopast, Okna II a další
DV 88/2017: Proudy, Kiosky a další
DV 87/2017: Čtenářka, Utonulá a další
DV 86/2016: Spřízněni volbou a další
DV 85/2016: Squateři, Jako a další
DV 84/2016: Ukázka z knihy Nikam se k tobě nevejdu
DV 83/2016: Zatmění a další
DV 82/2016: Vhled, Kůlna a další
DV 81/2016: Jízlivosti
DV 78/2015: Měsíc, Hrad a další
DV 77/2015: Brněnské nokturno a další
DV 75/2015: Až, Smutný lampion a další
DV 74/2014: Tam, Ve tmě, Zenit
DV 64/2013: Okna, Nevím a další
DV 62/2012: Karlín, Brzy ráno a další
DV 61/2012: Čisté barvy květin a další
DV 60/2012: Řeka, Předzahrádka a další
DV 59/2012: Kopec nad Berounem a další
DV 58/2012: Výstup, Tma a další
DV 57/2012: Dovídám se, Holandia a další
DV 56/2011: Výlet na Krakovec a další
DV 55/2011: Zpětný pohyb a další
DV 54/2011: Neodpoví, Stmívání II a další
DV 53/2011: Zlatá stoka, Zahraj mi a další
DV 52/2011: Lom, Tam, Stmívání a další
DV 51/2011: Harmonie, Úžasem, Zvídavost
DV 50/2010: Chci víc, Pravá zbožnost a další
DV 49/2010: Barboře, Věk a další
DV 48/2010: Zemánek Jiří, řečený suchoruký a další
DV 47/2010: Možná, Tříšť a další
DV 46/2010: Karle Hynku Mácho a další
DV 45/2010: O původu psa, Zním, Jsi
DV 44/2009: Především, Vize a další
DV 43/2009: Pomalé město a další
DV 41/2009: Urousaný orel
DV 40/2009: Šerif, Vykoupu tě a další
DV 39/2009: Uvnitř, Zvon a další
DV 38/2008: Z Úřední desky Magistrátu a další
DV 37/2008: Samuel, Zeď a další
DV 36/2008: Starý Most, Třeboňsko a další
DV 35/2008: Kouzlo, Vidíme a další
DV 33/2008: Znamení, V krajkách a další
DV 32/2007: Život, Kdosi, Komu, Tvé tělo
DV 31/2007: Nedělní odpoledne, Mise, Kvašení a další
DV 30/2007: Mluva, Vzpomínka, Zátiší s živly a další
DV 26/2007: Návrat citu
DV 25/2006: Nokturno, Dívky na vahadlech a další
DV 24/2006: Adam, Barevný dialog a další
DV 23/2006: Věž, Synové a další
DV 22/2006: (...a pokud se jedná o poezii…), Kde a další
DV 21/2006: Říjen, (V synagogách…) a další
DV 20/2006: Sonet o tichu, Jen pár vět a další
DV 16/2005: Soumrak, Starý muž a další