Michael Lorenc

PROTO

Proto má být cit
a rozum v rovnováze,
aby nedocházelo
ke zvěrstvům,
proto má sídlit
vláda světa v Praze,
aby neumění
vyvažoval um
a proto si mocní
rozdělují sféry vlivu,
aby nikdo neměl šanci
vyléčit jejich recidivu.

ODĚSA

Město,
ve kterém jsi absolutně sám,
místní někam odešli,
zůstaly jen prašivé kočky,
toulaví psi
a trafika bez Ninočky,
veletok krajiny
sjíždí jako těsto,
ohýbá se k hořlavému moři,
nebe,
konvoj plachetnic - -
Co bys chtěl víc,
postel a v ní raketu,
milenku s háklivou kšticí,
její exhibici,
nebo pelech na mechu,
v něm ztracenou náušnici
holky, která hledá
svoji macechu?

ADRESA NEZNÁMÁ

Po levé straně dění,
po pravé nevědění,
palmové listy, horký vítr, prach,
adresa neznámá,
jen zavináč
a purpur, nebo nach,

po pravé straně
majestátný strom,
po levé listí,
sype se jak kopějky,
adresa neznámá,
jen kluziště
aspeciálně zakřivené
hokejky.

ČLOVĚK,

který vědomé zabíjí
bezbranné civilisty,
pralesnička strašná,
žába,
která žlutou barvou
svého těla varuje,
člověk,
s boží vůle živý,
jako jurodivý
nikoho nevaruje,
dál mapuje místa,
kde by se ještě
mohlo třást dítě,
bezbranný civilista.

LEPT

Výřez vyschlé krajiny
zalité večerním sluncem,
kolorovaná pohlednice
uvadající v ruce,
oranžové světlo
nastřádaných let,
vodotěsný beton,
z uren turniket.
To je dnešní svět.

ŽOLDNÉŘI

Osmnáct dospělých chlapů
na jednoho čtrnáctiletého kluka?,
mají na to náturu,
dají si šašlik s mašlí
zastřelené holky,
sáhnou občas do tobolky
a pustí se zas do práce,
chutnalo jim, zažívají,
říkají tomu vagace.

KAZISVĚT

Svět, kde pravda
nemá žádnou váhu,
kde fakta nejsou cenina,
kde polis neuznává Prahu,
kde země není otčina,
kde řeky nahrazují
retrográdní změnu
a cesty vedou někam,
jen ne do Říma!

PARADOXY

Co je uvnitř,
je i na povrchu,
tvrdí věda,
takže uzurpátor vlastně
napodobí mouchu,
když sniper
následuje zběha.

NA VRCHOLU

a vrcholu
je každý vládce sám,
zvláště když má za sebou
arzenál zbraní,
před sebou těl vinobraní
a pod sebou klec,
v které skučí nepřítel,
král je odkopaný,
nahý,
duše opilá,
v ruce váhy,
v srdci Godzilla.

STĚNY A ZDI

Zdi ozářené sluncem,
stěny ožehnuté ohněm,
kontrast, který
solným sloupem pohne,

to jen člověk,
který nepostrádá ztrátu,
dozví se až v hrobě
kde má Achillovu patu.

8. BŘEZEN 2022

Nepřeberné množství
ukrajinských žen,
bez stavidla božství,
ženy v negližé,

nepřeberné množství
ruských žen
- nemají kde koupit moloko,
a Putin za kremelskou
zdí tak daleko!

VLÁDÁM

Vládám vládnou vrazi
s kvérem za pasem,
ti, co razí
hesla do mramoru
podle vzoru:
vzdej se vesla,
pádluj ocasem.

MILNÍK

Bydlí u cesty,
neplatí nájem,
toulaví psi
o něj jeví zájem,
hodnotí kroky politiků,
velebí chůzi hvězdy,
měří vzdálenosti,
prověřuje kosti,
váží sumu výlučností,
na které si hrajem.

NADLIDI

Vládnou nadlidi
jako za Hitlera,
tenkrát to svedli na Židy,
dnes nám vládne
bez přetvářky
Hitlerova dcera.

PŘEDPOVĚĎ

Bankám stoupl zisk
a lidem klesla brada,
někdo je s někým v kolizi,
předpovídal Saddám.

ŽENY S DRDOLEM

Nemám rád ženy s drdolem,
skrývají v něm myš,
spíž, díž a šém,
jsou celé z dobyvačných choutek,
kontraband
schovávají do kalhotek,
nepracují pro druhé,
na běžence chodí žalovat,
v posteli
mužům nasazují chvat
přetočení podtrhem.

ROZCESTÍ

Jedna cesta k návsi,
druhá ke hřbitovu,
jak vábné bylona chvíli
zastavit čas
a všechno prožít znovu,
jedli jsme laskonky
z titanové běloby,
s rogalem vůníklouzali jsme
oblakemoportunním,
když se přikradl večer,
břinkaly meče
a veřejný zájem
položil sarkofág
diskontního ráje
namůj soukromý
Černobyl.

U SPLAVU

Jsem svobodný
jak dřevěná noha,
Modiglianiho modly
vzývám jako pohan,
otáčím se na místě,
když věnuji se očistě
svého komolého těla,
vířím,
mířím na hřiště
polností jak feláh,
to jen dívky,
po kolena ve vodě,
brodí se vstříc náhodě.

PROLÁKLINA

Proláklina mezi komíny,
U-rampamého dětství,
kde je nepřítelem čas
a cyankáli mládí
chutná jako ananas,
kde vláduomladiny
mění v činy
tajná věda Aztéků,
kde o půlnoci omráčí tě hrom,
v advekční mlze pozitron
a v poledním slunci
pohled na řeku.

Ostatní tvorba Michaela Lorence publikovaná v Divokém víně:
DV 120/2022: Pohádkář a další
DV 118/2022: Protipóly, Nový svět a další
DV 117/2022: Zeď
DV 116/2021: Profesoři II. a další
DV 115/2021: V prachu, V nový den a další
DV 114/2021: Ještě
DV 113/2021: Cern, Ucho a další
DV 112/2021: Apartmá, Byt a další
DV 111/2021: Kam, Návštěva a další
DV 110/2020: Včera a dnes
DV 109/2020: Super star a další
DV 108/2020: Nedospělí delikventi a další
DV 107/2020: Příliš, Ostrava a další
DV 106/2020: Bývalky, Dostupná data tmy a další
DV 105/2020: Rozvaha, Řád a další
DV 104/2019: Obdarovaná, Obavy a další
DV 103/2019: Milion chvilek a další
DV 102/2019: Pavilon č. 6 a další
DV 101/2019: Tráva, Má noc a další
DV 100/2019: Zahrada
DV 99/2019: Okna, Noc, Vedro a další
DV 98/2018: Ruské kolo a další
DV 97/2018: Nohy slečny N. a další
DV 96/2018: Kam se nedozvoníš
DV 95/2018: Ráno, Mrak a další
DV 94/2018: Psací stůl, Dveře a další
DV 93/2018: Voroněž, Cetelem a další
DV 92/2017: Dotek, Klavírní koncert a další
DV 91/2017: 11. září a další
DV 90/2017: Italská noc, Eva a další
DV 89/2017: Fotopast, Okna II a další
DV 88/2017: Proudy, Kiosky a další
DV 87/2017: Čtenářka, Utonulá a další
DV 86/2016: Spřízněni volbou a další
DV 85/2016: Squateři, Jako a další
DV 84/2016: Ukázka z knihy Nikam se k tobě nevejdu
DV 83/2016: Zatmění a další
DV 82/2016: Vhled, Kůlna a další
DV 81/2016: Jízlivosti
DV 78/2015: Měsíc, Hrad a další
DV 77/2015: Brněnské nokturno a další
DV 75/2015: Až, Smutný lampion a další
DV 74/2014: Tam, Ve tmě, Zenit
DV 64/2013: Okna, Nevím a další
DV 62/2012: Karlín, Brzy ráno a další
DV 61/2012: Čisté barvy květin a další
DV 60/2012: Řeka, Předzahrádka a další
DV 59/2012: Kopec nad Berounem a další
DV 58/2012: Výstup, Tma a další
DV 57/2012: Dovídám se, Holandia a další
DV 56/2011: Výlet na Krakovec a další
DV 55/2011: Zpětný pohyb a další
DV 54/2011: Neodpoví, Stmívání II a další
DV 53/2011: Zlatá stoka, Zahraj mi a další
DV 52/2011: Lom, Tam, Stmívání a další
DV 51/2011: Harmonie, Úžasem, Zvídavost
DV 50/2010: Chci víc, Pravá zbožnost a další
DV 49/2010: Barboře, Věk a další
DV 48/2010: Zemánek Jiří, řečený suchoruký a další
DV 47/2010: Možná, Tříšť a další
DV 46/2010: Karle Hynku Mácho a další
DV 45/2010: O původu psa, Zním, Jsi
DV 44/2009: Především, Vize a další
DV 43/2009: Pomalé město a další
DV 41/2009: Urousaný orel
DV 40/2009: Šerif, Vykoupu tě a další
DV 39/2009: Uvnitř, Zvon a další
DV 38/2008: Z Úřední desky Magistrátu a další
DV 37/2008: Samuel, Zeď a další
DV 36/2008: Starý Most, Třeboňsko a další
DV 35/2008: Kouzlo, Vidíme a další
DV 33/2008: Znamení, V krajkách a další
DV 32/2007: Život, Kdosi, Komu, Tvé tělo
DV 31/2007: Nedělní odpoledne, Mise, Kvašení a další
DV 30/2007: Mluva, Vzpomínka, Zátiší s živly a další
DV 26/2007: Návrat citu
DV 25/2006: Nokturno, Dívky na vahadlech a další
DV 24/2006: Adam, Barevný dialog a další
DV 23/2006: Věž, Synové a další
DV 22/2006: (...a pokud se jedná o poezii…), Kde a další
DV 21/2006: Říjen, (V synagogách…) a další
DV 20/2006: Sonet o tichu, Jen pár vět a další
DV 16/2005: Soumrak, Starý muž a další