Ivan Fontana

I. BÁSNĚ

ZELENÁ PRAHA
Praha má tichá zákoutí a nevšední
kouty v parcích, v sadech, v zahradách.
Spící růže v nich na trny navlékají sny.
Je to snad ticho před bouří?

Na zeleném pruhu spí bezdomovci.
Mají klidný spánek bezesný.

KOLEJE
Koleje někde končí. Někde jsou
vytrhány. Někdy vlak nedojede do cíle.
Někdy prolétne nádražím.
Dojde uhlí. Tendr je prázdný.
Dráty zapadaly sněhem.
Návěští se nezvedne.

Někdy koleje končí.
Na samém konci světa.

Někdy končí v nekonečnu,
nebo nejsou vidět, řítí se
podhorskými tunely
rychlostí světla.
Neplatí pro ně žádné závory.
Někdy se vlak sám rozjede.

PLOVOUCÍ OSTROVY
Plovoucí ostrovy jednou také
skončí v moři.
Neplavou v hlavním proudu.
Jednou také svoji pouť ukončí
a potopí se na dno jako vrak
neznámé lodi.
Mola se trhají v přístavišti
a podemílají tiché břehy.

PRŮVAN
Průvan smete ti kostkovanou čepici,
dokonce ti strhne kašmírovou šálu
z krku a nikdy ji nevrátí.
Závidí větrům, co prohání se
svobodně po světě.
Vítr v levém horním rohu mapy
starého kontinentu přespává.
Počkej až se probudí.
Světu pofouká kdejakou bolístku,
roztočí všechny mlýny, turbíny,
lodní šrouby i sladké větrníky.
Průvan smete i umělé listí.

NIC NENÍ VYHRÁNO
Nic není ještě vyhráno.
Všechno se točí kolem remízy.
Kolem staré Sparty.
Prohra se nepřipouští.
Kolem velké točny jsou semknuti
bohové a významní proroci.
Kolem starobylé rotundy
se vesmír otáčí.
Bojovníkům dochází dech.
Rozum jsi už dávno ztratil.
Ani vítězství však ještě není vyloučeno.

KONÍCI
Mořstí koníci ze stáje Ferarri
vystupují v aréně cirkusu Humberto.
Zastupují zde vysokou jezdeckou
školu z Bretaně a z Boloně.

ŽIVOTODÁRNÝ DÉŠŤ
První a poslední kapky sytí zemi.
Ještě doznívají dubnové přeháňky
a bouřky.
Přesto je země hladová.
V loužích se odrážejí noty.
Pár kapek na bubínku.
Pár kapek na spánku.
Samá staccata.
Kamión s kropícími konvemi.
Šíf plný odsolené mořské vody.
Bezzákluzová vodní děla.
Sloužící k demostraci blahobytu.

Mezitím sucho na patře i v hlavě.
Suchopýr, netopýr a fata morgana
v celém božím království.

MALÁ BÁSNÍŘKA
Báseň ještě v zavinovačce rozdává
štěstí. Pletené růžové kanýry
má kolem hlavy jako svatozář,
bože, to je slávy, to je úsměvů.
Báseň je ještě v plenkách je to
ještě malá básnička, ale písmenka
se už zvětšují, už zrají.

Jedna ze sudiček ji do vínku dala
silná slova, druhá vložila rýmy.
A třetí, ta třetí zažehla
bujnou fantazii.
Na krátkosti života básnířky
se sudičky bohužel shodly.

DĚTSKÝ KOUTEK
Dětský koutek je plný hraček.
Medvídek Pu ještě spí.
Mašinka už vjela do první zatáčky
a pak rovnou do tunelu,
už je na Smíchovském nádraží.
Další zastávka je na znamení…
Grošák je plný mincí,
něco jako beránku otřes se.
Vraník připomíná spíše havrana
či černou vránu.
Ryzák se za ryzkou věčně otáčí.
Div, že si nevykroutí hlavu.
Hnědák táhne dřevěný vozík
s uhlím. Bělouš je neviditelný.

LASKAVÝ PŘEVOZNÍK
Kamenné schody, snad vedou
do nebe. Schodiště s odpočívadly
a s benátskými zrcadly stoupá.

Převozník s laskavým pohledem
a s blikačkou na přídi, převeze tě
na druhý břeh.
Brouká si známou říční melodii.

Cesta nečekaně končí.
Schody mizí na půl cesty,
druhý břeh je zrcadlový.

TICHÁ POŠTA V ZOO
Slova prolétají hořícími kruhy
jako cvičení tygři a panteři.
Předvádí se v manéži.
Desetkrát něco šepot změní,
jednou něco přidá, podruhé ubere.
Předává se štafetový kolík, myšlenky
či světla majáků kamsi letí.
Ze lva je najednou lvoun.
Z tygra tygří oko.
Z medvěda Nedvěd.
Ze žirafy sloupcové grafy či hodiny.
Z tygra rytíř nebo tři mušketýři.
Z antilopy lobby.
Z Osla mejdan či oslava.
Z kocoura perský šách.
Ze staré opice mladice.
Z hrocha kostel sv. Rocha.
Z krokodýla krokoměr či sáh.
Z želvy zebry nebo žábry.
Z kraba černá mamba, karamba
Z raka červánky.
Z chobotnice botník.
Z velblouda jehla.
Z mořského orla pařížské letiště Orly.
Ze švába vlhká fasáda.
Z netopýra opereta.
Z hada záhada a nakonec oprátka.
Z ondatry se stane mantra či dioptrie.
Z bobra kobra.
Z vlka černý havran.
Z koně manéž plná lipicánů.
Z opice zmije.
Ze zmije královna, ať žije!

KORÁB NOCI
Den už zapadá, v tůních se ztrácí
poslední minuty.
Od vodní hladiny odráží se žabky.

Z tůně stříbrný měsíc vyplouvá
jako koráb kapitána Achaba,
opouští karlínské doky.

Noc pokračuje až k půlnoci.
Den definitivně končí
a nastupuje den nový.

PETROLKA
Petrolejová lampa celou noc svítí,
nepohne se ani stín.
teprve nad ránem vymění si
pár paprsků s novým dnem.

Noc je tajemná, spřádá čarovné sny,
ale k ránu ustupuje a vyklízí bojiště.
Vyšňořený kohout na městském
smetišti troubí znělku nového dne,

Petrolka celou noc svítí, snad,
aby měsíc nezabloudil,
snad aby se nový den rozpálil.

II. AFORISMY

O spravedlnosti
- Zákony ulice si člověk nepřinesl z ráje, ale z džungle.
- Sudí, který soudí podle práva, spravedlosti a svého zvyku.
- Poslední soud s plošnou amnestií.
- V nouzovém stavu utkáš jenom mlhovinu.
- Pravidly se řiď, i když zrovna nestojíš na křižovatce.
- Trestnice s povolenou výcházkou bachařů.
- Jeden se baví, druhý hasí a třetí tasí.
- Výměna informací skončila, dnes chce každý záruky.
- Šachy. Ano, ale bez černých polí mimo šachovnici.

Ideály
- Vzdušné zámky s Getsemantskou zahradou.
- Anděl poustevník v božím království.
- Zástupce šéfredaktora Božích listů.
- Zkouška lásky, první neporozumění, první neshody, první hádky.
- Ohledy, ohledy, právě v tom spočívá problém přátelství.
- Cinema city: Třináctá řada s volným vstupným.
- LSD, totálně zpřehází ti abecedu.
- Řetězový most nad Čertovkou.
- Suma je tajná, ale vešla by se do jedné kapsy.
- Světové účetnictví počítá i s dražbou starých mincí.
- Houpací kůń i kachna ukolíbe tě.
- Vše je příliž sofistikované a „smart“, zapomínáme, že v jednoduchosti je krása i síla.

O pesimismu
- Pesimista překonává hladce všechny překážky, optimista, dbá aby mu nestály v cestě.
- Tábor optimistů roste geometrickou řadou, tábor pesimistů exponenciální.
- Jako pesimista, věřím v konečnost vesmíru, v jeho zavřené dveře.
- Vedle optimisty a pesimisty stojí fatalista a bytostně nevěří ani jednomu z nich. Čeká, co přijde, co nastane, co se jak vyvrbí a jak to dopadne.
- Omyly jsou v jádru pusté lži.
- Kdepak, minulost a budoucnost mají mezi sebou neprůchodnou a neprůstřelnou stěnu, hradbu přítomnosti. Jednou je hladová, podruhé je válečnou kořistí, pevností a potřetí je součástí vzdušných zámků.
- Technika nás dříve či později zradí, změní pravidla a vyřadí nás ze soutěže. Neplatí pro ni polní soud, dovolá se spravedlnosti u posledního soudu.

Osud
- Lidičky prrr. Vejdeme se ještě na náměstí?
- Společný osud není ve fóru, odcizil se a přežil se.
- Fatu morgánu dohání fake news.
- Měníme svět tak, že mu klademe nesplnitelné podmínky.
- Narazíte-li hlavou na překážku, jste slepí, narazíte-li rozumem, jste hluší, narazíte-li náhodou jste šťastní.
- Hurá, hurá vracíme se k uhlí.
- Informace jsou rychlejší než dostihy koní.
- Olympíjské družstvo s vítězným pokřikem na Olympu!
- Detektor lží a fake news.
- Vím, co chci, ale zatím nevím, co to obnáší.

Ostatní tvorba Ivana Fontany publikovaná v Divokém víně:
DV 121/2022: Básně a převleky
DV 120/2022: Básně, Aforismy
DV 118/2022: Básně z antracitu a další
DV 117/2022: Básně, třásně a barevné fáborky
DV 116/2021: Ranní červánky
DV 115/2021: Básně obyčejných dní a další
DV 114/2021: I. Básně, II. Aforismy
DV 113/2021: I. Verše z pražské náplavky a další
DV 112/2021: I. Verše z pražské náplavky a další
DV 111/2021: Básně, aforismy a paradoxy a další
DV 110/2020: Aforismy, Variace podle pana K.
DV 108/2020: Střapaté básně a nabroušené aforismy
DV 107/2020: Zatracené básně
DV 106/2020: Largo desoláto
DV 105/2020: Glosy mezi řádky
DV 103/2019: Aforismy, Pochvy a dýky
DV 100/2019: Aforismy a další
DV 99/2019: Cirkus a církev a další
DV 98/2018: Aforismy od A do Z
DV 97/2018: Kvintet
DV 94/2018: Aforismy
DV 89/2017: V Libosadě, Pihy a další
DV 88/2017: Síťka na sny
DV 87/2017: Mozaika dní a další
DV 85/2016: Kolotoč světa
DV 83/2016: Aforismy a paradoxy
DV 81/2016: Čajové růže
DV 77/2015: Aforismy a metafory
DV 73/2014: Aforismy z mahagonu
DV 71/2014: Aforismy v safiánu
DV 61/2012: Aforismy a paradoxy
DV 41/2009: Aforismy a sentence a další
DV 31/2007: Kameníkům, Venuše a další